25. hodina

Ultimátní. Tenhle film mě dostal na tolika rovinách a probudil v mých cynických, zadřených útrobách tolik emocí a sebezpytujících myšlenek, že se mi nedostává slov. Mistrně odvyprávěný příběh, jede od začátku v mírně komickém tempu (jak je u Leeho zvykem), ale jak na sebe postupně nabaluje jednu dokonalou scénu za druhou (zde hojně citovaná "fuck you árie" mě nepřikovala k židli, ale přitáhla mi rypák na půl metru k obrazovce), jeden jiskřivě zábavný, chytrý a syrový dialog za druhým, těžkne depresí, melancholií, bezmocným vztekem a hrůzou, stále silněji se zrcadlící v Montyho očích. Hudba. Herecké koncerty. Režijní symfonie. Jen ten konec, ten roztáhlý konec (jakkoli možná podtrhující hořkost situace) se se mnou lehounce minul. Jinak krása a stoprocentní zážitek. 100% (26.01.2008)

Velmi zajímavé drama se skvělým Edwardem Nortonem, s bezchybnými hereckými výkony a s vynikajícími dialogy. Výborná byla scéna, kdy Monty nadává na celou společnost a naprosto úžasná ta, kdy ho jeho přítel zmlátil. Celý film je jedno velké zamyšlení nad chybami, které v životě můžete udělat, o strachu z příštích let ve vězení, o myšlence na svobodu. Postava Montyho nejlepšího přítele ( Barry Pepper)je pro mne osobně ta nejlepší, protože ho má rád, nikdy se na něj nevykašle a přesto neustále připomíná, že vězení je naprosto spravedlivý trest za to, co Monty udělal. (23.07.2005)

Režisérovu tvorbu s výjimkou Spojence nakoukanou nemám, nicméně film se objevil v mém hledáčku kvůli Edwardovi. A sice mě čekala překážka v podobě přečkání úvodních titulků, které patří k nejméně záživným, co jsem kdy viděl, každopádně to, co se odehrávalo po nich, bylo poutavé dost. Tvůrci nabízí divákovi pohled na muže, kterému zbývá den, než ho zavřou na 7 let, a je zajímavé uvažovat nad tím, jak by tento čas člověk využil, kdyby byl v jeho kůži. Norton hraje výborně a dvojice kamarádů v podání Hoffmana a Peppera ho zdařile doplňují a rozhodně nejsou jen do počtu, jejich osudy a charaktery mě dost zajímaly (na rozdíl od 2 ženských postav, naprosto nevýrazných a nezajímavých). Příběh bavil (akcentovaný útok na Dvojčata docení spíš Američané), samotný konec mě už tolik nevzal, snad i proto, že ho „použil“ i jeden nejmenovaný seriál s pohřebáky. Filmu nechybí řada vypjatých emocionálních scén, nejvíc mě dostaly ty s „dialogem“ před zrcadlem a také přátelskou „výpomocí“. I díky nim končím s hodnocením na solidních 4*. (19.05.2018)

výborne nahnevaný a politicky nekorektný spike lee, scéna, ako sa Pepper s Hoffmanom bavia o Nortonovi pri okne s výhľadom na zborenisko po "Dvojičkách" (geniálne), skvelo napísané a zahrané postavy, brilantne vycibrené dialógy, hneď prvá scéna s bull pittom, ktorá ma chytila a povedala mi "toto bude dobrý film, oplatí sa ti ho pozerať ďalej!" a nádherné Dawsonová s Paquinovou; (04.02.2008)

Leeho filmy nie sú presne môj šálok čaja, ale ich kvalitu musím objektívne oceniť. Proste ma problémy černochov v USA príliš nezaujímajú. Tu sa sústredí na drogového dealera, nie na jeho vzostup a pád, ale prekvapivo na jeho posledné hodiny pred odchodom do väzenia, čím mu dáva priestor na absolútnu duševnú očistu. Viac ma ale zaujali skvelo napísané vedlajšie postavy, na ktorých vidno relatívnosť viny a morálky. Len nechápem, prečo mám držať palce drogovému dealerovi a prečo sem Lee umelo zakomponoval dvojičky. VIDENÉ ZNOVA 4/21: Často píšem, že na druhýkrát príliš názor nemením, tentokrát ale konštatujem, že medzičasom sú Leeho filmy môj šálok čaja a že chápem, prečo sú vo filme zakomponované dvojičky. Hodnotenie ostáva rovnaké, ale ťahá sa na najvyšší level. (26.09.2007)