Nocturama

Nevím, jestli dát silné 3* nebo slabé 4*. On ten film totiž vůbec není špatný. První půl hodinu se snaží vytvořit atmosféru z toho, že nevíme, co se děje, ale tušíme, že se něco stane - a nedopadlo to špatně, sice mě to tady úplně neuhranulo, ale pořád se zde tahle atmosféra podařila mnohem líp, než ve Fliegaufově filmu Je to jen vítr. Po úvodu se však vrháme do událostí a těch dalších, co následují po nich. Celý film je o skupině mladých rebelů, kteří se rozhodnou svůj názor na současnou vládu vyjádřit poněkud krutě. Následně se pak rebelové schovávají v obchoďáku a čekají, až se vše přežene. Srovnání s filmem V jako Vendeta rozhodně není mimo. Tenhle film ale musím pochválit, jak vykresluje své hlavní postavy - nejsou zde popsání, jako nějací velký klaďasové, ale ani jako záporáci. Spíš je film představí v neutrálním světle, jako lidi, kteří sice udělali, co udělali, ale rozhodně se nedají považovat za bůhvíjak zlé a tak je vlastně na divákovi, jestli k hlavním postavám bude mít sympatie nebo spíš odpor. Mě tam vyloženě vadil jenom jeden, ale jinak mi buď byli sympatičtí, nebo mi aspoň nevadili. Délka 130 minut mě původně vyděsila, ale teď, když jsem to dokoukal, si myslím, že to na ty dvě hodiny a něco perfektně vystačilo. Ale to je hlavně díky poutavé atmosféře a vhodnému výběru hudby. Největším kladem je ale ta úžasná a naprosto precizní kamera, protože jsem si tady doslova vychutnával každý obraz. Jenže ani Nocturama není bez mínusů. Vadí mi zde nelogičnosti, které podrážejí nohy alespoň částečné uvěřitelnosti příběhů - SPOILERY Jeden z těch rebelů (říkejme jim takhle) zastřelí hlídače, co zrovna někomu volá, ale ten na druhé straně ten výstřel neslyší? To fakt do toho obchoďáku nezavolá policii? A když jim tam jeden z nich říká, že měli vyhodit všechny mobily, všichni to odsouhlasí a o nějakou dobu později tam mobily mají a koukají na Facebook, jak lidi reagují na jejich činy? A ten zrzek, kam zmizel ten, kdo ho zabil? Zůstal v obchoďáku? Zdrhl pryč? A pokud zdrhl, proč nic nenahlásil? Toho nevyjasněného tady bohužel není málo. Jinak se mi ale Nocturama překvapivě líbila a jsem za to rád. Na víc jak silné 3* to ale bohužel nevidím. Plakát to ale má úžasný. (04.03.2020)

Paříž jako diagram, v němž se potuluje několik mladých lidí, kteří tento diagram oživují. Zajímavé a vzrušující. Po čase však začíná být zřejmé, že jsou to buď atentátníci či teroristé. Když se to prokáže, pak se zajímavost a vzrušivost ztrácí v explozích (podle scénáře byl Semtex ze Semtína vynalezen někde v Jugoslávii - i tohle nám tedy chtějí upřít. Složení najdete na netu). Následné dějství v obchodním domě je rovněž zajímvé a vzrušující, ale opět jen do té doby, dokud nezačne likvidace gangu (pro vládnoucí systém nejlepší řešení - viz následné problémy s fyzickou likvidací členů RAF). Dva postřehy: Tuhle partu považuji za vzorek mladé francouzské společnosti (rasově, sociálně i ideologicky). Je divné i smutné, jak málo si mladí lidé uvědomují svůj životní potenciál. - A také jak říkají velcí pesimisté: "Každá smrt je sebevraždou" (Schopenhauer), "Za pravdu může umřít jen blb" (Nietzsche). (19.11.2019)

O filmu je lepší předem si nic nezjišťovat, jelikož pak Vás první polovina zcela "semele". Všechno zde funguje na 100%, od atmosféry, přes napětí, konče u pocitu nejistoty, kam parta výrostků míří a co má v plánu. Bohužel, tato skvěle nastavená laťka poněkud zakolísá u poloviny druhé, která s odehrává v obchodním domě. Zde se začne často vyskytovat jev hluchých míst a scén, což kazí jinak dobrý výsledný dojem. Tomu všemu je ale naštěstí konec u finále, které se nese v podobném syrovém a šokujícím duchu jako první polovina. Nocturama na svém důrazném vyznění přidává i faktem, že něco podobného se v Paříží vážně odehrálo. Šokující a vtahující filmařina, kterou vřele doporučuji. (12.02.2017)

Na úvod je třeba říct, že v Cannes jsou pěkný moče a nyní můžeme k filmu. Dlouhé kamerové jízdy, mlčenlivé postavy, nevyřčené motivace a jen nárazově definované postavy napovídají, že Bonello pracuje se záměrnou odtažitostí, aby vytvořil neuchopitelnou a obecněji aplikovatelnou, bezútěšnou společenskou reflexi. A v určitých aspektech mu to vychází, protože ono odhadování motivací, nemilosrdné chování postav, hermetická klaustrofobie figurínového obchodního centra i problematický policejní zákrok v závěru nepříjemně provokuje a vzbuzuje otázky. Problém však není primárně v tom, že na ně není ochotný odpovídat, a to ani mimo rámec filmu, ale to, že nepochopil, že natáčí čistý thriller a ten, chtě nechtě, má svá pravidla, aby dokázal mít patřičný náraz. Zatímco v mnoha úsecích Nocturama může připomínat Van Santova Elephanta (který je však ve své kategorii "film prostor" někde jinde), tak spíše dojíždí na to samé, co loňská jednozáběrová manýra Victoria, a tedy to, že není schopný nebo ochotný využívat formálních zkratek. Victoria měla ten problém, že prostě musela být jednozáběrová, takže se s tím nedalo moc co dělat, Nocturama se takto rozhodla dobrovolně a proto jakkoli film má veškeré thrillerové propozice (film se odehrává během několika hodin, postavy jsou vytrženy ze svého světa, jednají extrémně a zejména lidsky chybují a nechovají se racionálně, což je vzhledem k situaci ale pochopitelné), odmítá tento žánr přijmout, asi, aby se ve svých očích nedevalvoval. Tím se z něj však často stává nabubřelá nuda s iritujícími protagonisty, kde se není koho a čeho zachytit. (01.08.2017)

... takže pamatujte, děti, terorista klidně, ale za žádnou cenu nepřítel státu! --- Přesně takovou svůdnou podivnost jsem si od Nocturamy sliboval. Všechny tři pasáže, na který se dá film celkem úhledně rozdělit, mají svý zvláštní kouzlo; Dannyho parťáci na úvod, absurdní skoro-až-komedie na zaplácnutí času v prázdnym obchoďáku, a konečně ryzí mučírna... právě za ten třetí element potom dávám trochu benevolentní a vrchovatě masochistickou pátou hvězdu. Pořád to rozdýchávám. [19. Festival francouzského filmu] (26.11.2016)