Nocturama

O filmu je lepší předem si nic nezjišťovat, jelikož pak Vás první polovina zcela "semele". Všechno zde funguje na 100%, od atmosféry, přes napětí, konče u pocitu nejistoty, kam parta výrostků míří a co má v plánu. Bohužel, tato skvěle nastavená laťka poněkud zakolísá u poloviny druhé, která s odehrává v obchodním domě. Zde se začne často vyskytovat jev hluchých míst a scén, což kazí jinak dobrý výsledný dojem. Tomu všemu je ale naštěstí konec u finále, které se nese v podobném syrovém a šokujícím duchu jako první polovina. Nocturama na svém důrazném vyznění přidává i faktem, že něco podobného se v Paříží vážně odehrálo. Šokující a vtahující filmařina, kterou vřele doporučuji. (12.02.2017)

Nepříjemně znepokojivý snímek, který má takovou zajímavou stylizaci, že si chvíli říkáte, jestli to třeba vlastně celé není improvizace. Ale ono se to ve správnou chvíli zlomí a je to docela působivé. Je to film o dnešní době. Bohužel jsem měl pocit, že to neříká nic nového, ale jen ukazuje, co tu můžeme mít. A možná trochu i proč. (27.02.2017)

Čím méně se vysvětluje proč, tím lépe to funguje. První čtvrthodina, která opisuje nesrozumitelné trajektorie, je mistrovská. Mezihra s pokusy filozofovat slabší. Druhá půlka v obchodním domě nevyrovnaná, ale jako čistý eskapismus bez racionálních vysvětlení, proč ne. Bonello natočil Slona v Úsvitu mrtvých, bohužel mu do toho vlezla zlá realita a Paříž skutečně vzplála. Nocturama toho moc neřekne, ale dovede zapůsobit. Je to taková hermeticky uzavřená nádoba, v níž je každá revolta marná, každý plán nedomyšlený a každý exit vede zpátky do té samé místnosti. V tom je její síla i slabost. Nablýskaná noční můra o světě, který má nadbytek i nedostatek zároveň. Natočit to rok po London Riots, je z Bertranda generační vizionář. Takhle jenom stylový poeta, který přišel pozdě. (21.11.2016)

Choreografia pohybov mestom, jeho podzemím i administratívnymi budovami má zrejme nejaký plán. Áno je to Paríž. Áno je to skupina mladých ľudí. Majú plán. Cieľavedome idú za jeho uskutočnením. Neštítia sa ničoho. Z bodu A do bodu B. Z nevyhnutnosti do nevyhnutnosti. Bez východiska. A rovnako ako v otvorenom priestore mesta alebo metra, alebo akcie samotnej, neustále sa zdá, že sa všetci aktéri točia v kruhu. Nenachádzajú východ, nenachádzajú riešenie. A možno ani zmysel. Ako hovorí jedna dievčina z ulice: "bolo to nevyhnutné." Nuž možno bolo, len cieľ a zmysel nevyhnutnosti unikajú. A vôbec nechýba, že neboli vo filme predstavené. Pretože aj keď boli, neboli. Vynikajúci balet konzumom sveta, z ktorého sú aktéri znechutení, bojujú proti nemu, aby ním boli pohltení a nakoniec zničení. (17.07.2020)

Nocturama mi od samého začátku nedovolila se ani nadechnout. Vizuál, hudební podmaz i záběry, o kterých netušíte, co znamenají byly opravdu uhrančivé. Parta mladých Francouzů působí opravdu velmi lidsky a v podstatě jejich záměry chápete. Škoda, že ten napínavý rozjezd tak nějak vyšuměl. Projekci jako takovou jsem si užila moc. Bavilo mě, jak lehkomyslně si mladí užívají luxusu v obchodním domě, zatímco venku panuje chaos. Bezprostředně po projekci jsem ale věděla, že musím dát tři, protože to zkrátka nevybublalo tolik, jak bych asi očekávala. Postupem času jsem ale na Nocturamu vzpomínala pořád častěji. Je lepší nečekat od tohoto artového snímku myšlenky, hloubání, pointu nebo filozofii. Zkrátka se nechte uhranout záběry na výrazy a pocity zdejších postav. Je možné, že názor na tento snímek se vám několikrát změní jako mě, protože vzpomínky na pocity při projekci byly silnější než otázky: Proč pořádně nevysvětlili, proč to udělali? Nic nečekejte a dostanete víc. (Weird Europe 2017) (01.05.2017)