Anna

Dcera Kostěje Nesmrtelného, která má jako fatální femme a zkušená šachistka dopředu promyšlené, jakou bambitku v danou chvíli uchopit.. Zábavně i hloupě podle stokrát omletých principů. Brutální Annachronismy, brutální Nikita, ale byl tu někdo jako Tchéky Karyo? Snad jen Cillian Murphy, snad jen ten. Bessonovo hledání méně příkrého břehu téže řeky stále trvá.. (16.09.2019)

Sasha Luss mě hodně nadchla, to blonďaté modrooké stvoření je ve většině záběrů naprosto oslňující, a půvabům té herečky prostě nejde odolat. S její postavou jsem měl ale už trochu problém - to, jak ve filmu chladnokrevně vystřeluje mozky desítkám lidí, aniž by s tím měla sebemenší morální problém, to jak si poživačně užívá sexu s muži, které si omotá kolem prstu, a především to, jak chladnokrevně vyvázne z jakékoli situace a odchází středem jako vítěz, tím vším mi přišla jako takový James Bond v sukních, a protože špionskými filmy jednak opovrhuji a jednak mi ženská postava s takovými vlastnostmi přijde skoro až strašidelně neženská, bránilo mi to si ten film víc užít, ačkoli je jinak natočen vcelku efektně a minimálně některým scénám se nedá upřít značná působivost (zpackaný úkol v restauraci, úprk ze sídla KGB...). Taky mi vadilo obsazení zbylých rolí - duo Luke Evans & Cillian Murphy jsem nikdy moc nemusel, a Helen Mirren, resp. její postava, mě tam vyloženě srala (nevím, co to je za debilní žánrové klišé, že tomu všemu nahoře vždycky šéfuje nějaká ženská). No a konečně sdílím i výtku, která už v souvislosti s tímto filmem zazněla mockrát a je mi skoro trapné to opakovat, ale prostě podoba s Brutální Nikitou je nepřehlédnutelná, a člověk se samozřejmě neubrání dojmu, že se Besson do jisté míry vykrádá. Navíc mám čím dál víc pocit - vzhledem k jeho režijní tvorbě posledních let - že Nikita i Leon z kraje devadesátek byly spíše dílem šťastné náhody, kterou se už nikdy Bessonovi nepodařilo zopakovat, takže si jeho filmů jinak moc necením, a i toto vědomí mi bránilo si z Anny nějak víc sednout na zadek. Není to špatné, ale nepřijde mi to ani jako žádný zázrak; ta vyprávěcí struktura s neustálými retrospektivami mi nepřišla nějak extra invenční; celkově podle mě tento žánr jede odjakživa v bezpečně vyjetých kolejích, kde se ani nečeká, že by vlastně šlo přijít s něčím skutečně novým či převratným - snad i zde se rodí ten můj despekt. A v neposlední řadě mi tam i vadilo, že se ve filmu vyskytují auta a technika (mobily, laptopy...), které v době, do níž je děj zasazen, neexistovaly; hrozně mě takové detaily iritují - prostě nechápu, jak se může dopustit, aby postavy jely v roce 1990 po Moskvě a na silnici před nimi kamera zabrala Oktavii III, nebo jak si můžou telefonovat malými mobilními telefony, které nápadně připomínají Nokii 3310 z roku 2000. Celkově jsem tak nějak nepochopil, proč se to vlastně musí odehrávat na zač. 90. let a ne v současnosti, protože točit dnes dobové filmy o boji CIA vs. KGB mi přijde trapně passé. Bond už ostatně taky dávno nebojuje proti Sovětskému svazu... Nevím no, napadá mě prostě spousta důvodů, proč si Anny nijak moc necením, i když zcela chápu lidi, kteří si to dokonale užili. (20.10.2019)

Anorektická verze Nikity, která je sice dějově komplikovanější, ze všech těch zvratů a časového hopsání jde občas hlava kolem (přesto je to možná nejlepší prvek filmu), ale rozhodně nechytne za srdce jako originál, a už vůbec se stejným způsobem nevypálí do paměti. Saša je prostě jen modelingový ksichtík, ne osobnost jako Anne Parillaud, a když na to přijde ani tak dobrá herečka. Občas slušná akce, na které je ovšem vinou poněkud prkenné modelky vidět jak je nacvičená. Jako by ji prováděla na přehlídkovém mole. A totéž vlastně platí i o emocích. Chladně strojená Saša není emocemi překypují živel jako Anne Parillaud, která mě dokázala strhnout, chytnout za srdce, a které jsem opravdu držel palce. Zkrátka Anna jednou jo, ale příště si dám raději znovu Anne. (07.11.2021)

Kvalitně zpracovaná akční žánrovka s klasickým tématem ruská KGB x americká CIA, na které nejvíc oceňuji zajímavé retrospektivní vyprávění, které zpětně odhaluje “jak to vlastně bylo” a oněch tajemství a zvratů je ve výsledku celkem dost. Sympatické herecké obsazení, zábavná akce, i když místy přitažená za vlasy (jedna žena vymlátí bar plný bodyguardů...) a přiměřená stopáž, která nestíhá nudit. Ve výsledku vyváženě akční, atmosferická i vztahová podívaná, která do zajetého nápadu špionů nevnáší nic nového, ale svým stylem dostatečně zaujme a myslím, že stěžovat si vyloženě nikdo nebude. (10.08.2020)