Hotel Mumbai

Keď chcel Hotel Mumbai byť filmom, ktorý vykreslí dezorientovanosť a nelogické konanie ľudí v krízových situáciách, tak sa mu to podarilo perfektne. Nenechajme sa zviesť: absencia všadeprítomného hrdinského amričana - ktorý by bol na rozdiel od pracovníkov Mumbaja zachránil všetkých, a to za omnoho kratšiu dobu - nie je slabinou či chybou filmu. Je to faktor, ktorý film činí autentickejším, ale zároveň pre mňa tým pádom otravným svojou ťažkopádnosťou. Problematika politického Islámu sa vykreluje vo filmoch či seriáloch dosť často veľlmi povrchne, a Hotel Mumbai tiež nie je žial výnimkou. Plochý film, kde keby človek nemohol fandiť jedným-dvom postavám, tak sa nie je na čo pozerať. (03.05.2020)

,,Host je Bůh! '' ---- No jo, zase kucí Australský. Já jsem fakt ještě neviděl špatnej australáckej film. Včera jsem koukal na 22. července a tohle strčilo Greengrasse hravě do kapsy. A zase jsem si v duchu musel říkat - šmejdi islámský muslimský. Ten jejich Alláh ... Ne, nechci v téhle zemi ani jednoho. I kdyby sliboval, že má rád králíčky, ráno zdraví na ulici a stařenkám pomáhá na přechodu ! Ani jednoho tu nechci. On jim pak někdo může zavolat a říci, že Alláh už čeká v ráji... Tak jako se stalo v Indii v ty osudné dny. Herci hráli naprosto skvěle! Když jsem se díval na jiný film - URI, točený Indy, bylo vidět, že herci vedlejších rolí jsou rádi, že hrají. Různě koukali po očku do kamery a sem tam se i usmívali a to i ve vypjatějších momentech. Tady to měl rejža pevně v rukou a i když komparz místních byl velký, každý dělala to co má a když jsem se například zaměřil na tváře lidí vybíhajících z hotelu... každý měl v očích nefalšovaný děs. Jako by skutečně prchali před střelbou islámských fanatiků ! V souvislosti s tímto filmem (a původně jsem si dokonce myslel, že je to tentýž hotel) jsem si vzpomněl na našeho statečného diplomata, velvyslance České republiky ve Vietnamu a Pákistánu Ivo Ždárka. Ten zahynul také při teroristickém útoku islámských fanatiků a také v hotelu. Nebylo to však v Indii, ale v Islamabádu v Pakistánu a to těsně před těmito útoky 20.9.2008. Útok teroristů i se svojí vietnamskou přítelkyní přežil, místo útěku pomáhal evakuovat přeživší a zraněné z hořícího hotelu, protože i v tomto případě jej muslimští teroristé zapálili. Bohužel při tomto odvážném činu on i jeho přítelkyně zahynuli, když jim odřízl oheň cestu ven. O jejich statečnosti vypovídali přeživší svědci. A tak tento film beru i jako poctu jemu, protože i v hotelu Marriott se zřejmě odehrával naprosto stejný scénář, kdy mezi neozbrojené mírumilovné lidi vpadli vymatlanci bez mozku a řvouc Allahu Akbahr začali vraždit! Jak říkám, ne, nechci u nás ani jednoho muslima... ani když bude tvrdit, že on je hodný ! Dávám za 5 hvězd filmu a všem těm statečným z personálu hotelu! * * * * * (16.06.2019)

Jedné je z toho ouzko, sledovat hotelové hosty a personál mi málem přivodilo zástavu hercny, po vpádu těch fanatických zvířat se dokonale naplnila moje představa hrůzy, bezmoci a zoufalství. Houstnoucí napětí a atmosféra plná strachu mi nedala vydechnout, scény jako ta ve výtahu, ve skříni/šatníku, hromadný útěk po schodech považuji za jedny z nejvíce působivých. Smutná realita. (05.11.2019)

Protáhlé, ale strhující drama, které není z velké části zcela příjemným filmovým zážitkem. Spousta postav tu brutálně umírá ve zcela běžných situacích. Je to film, který nemá nijak ucelený děj, nemá hlavního hrdinu a vlastně se ani nic pořádného nedozvíme o daných postavách, které snímek sleduje. Každopádně ten film divácky naprosto usadí. Už od prvních minut doslova šokuje absolutně nepředstavitelnými či neuvěřitelnými scénami. Opravdu je možné, aby se tohle stalo? Ale ano, je a svět s něčím takovým už má nejednu zkušenost. Z filmového hlediska ale jinak nejde o výjimečné dílo. Žádné hlášky, žádný humor, žádná nadsázka, žádné umění, nic. Jen dramatická událost sledující kamerami, a to je vše. V jednoduchosti je síla a tady to platí dvojnásob. Empatický zážitek plný emocí je zaručen. A když se na to podíváme z reálného hlediska, mějme na paměti, že něco takového se v dnešní době může stát kdekoliv komukoli a kdykoliv... /80%/ (22.03.2024)

V totálne najľudnatejšom indickom meste-Bombaj (pre zaujímavosť ide o štvrté najľudnatejšie mesto na svete) sa 26. novembra 2008 odohrala séria koordinovaných, teroristických útokov s cieľom pozabíjať (zmasakrovať) čo najväčší počet ľudí, lebo hlavné motto každého násilníka znie: „Čím viac, tým lepšie” ! Sekundárne sa zamerali na luxusný Taj Hotel, v ktorom sa nachádzalo prinajmenšom tisícka hostí a stovky zamestancov. A austrálski tvorcovia o tom nakrútili dych-vyrážajúci film, ktorý si nikdy nekladie servítku pred ústa a všetko servíruje s priam naturalisticky-dokumentárnym nádychom, akoby ste sa tu ocitli na vlastnej koži, čo by ste určite, a to mi naozaj verte, nechceli prežiť ani vo svojej najtemnejšej nočnej more s Freddym Kruegerom. _ Austrálčan (režisér) Tony Maras sa zameriava na vývoj udalostí práve v tejto mohutnej stavbe, úctihodnej svojimi rozmermi, v ktorej sa dá teoreticky ukryť pred nebezpečenstvom, ale ani to nie je vždy zažehnané... Títo lotri sa nezastavia pred ničím, a tak treba dostatok šťastia, aby jednotlivec vôbec odvrátil ich pozornosť... _ Od úvodnej sekvencie, keď prichádzajú na člne, vstúpia na pevninu (pôdu), tak už veľmi dobre viem, že odteraz nastáva peklo na zemi, ktoré potrvá niekoľko hodín, pričom sa stávam určitým svedkom šialeného a brutálneho masakra, ktorý nemôžem nijako zastaviť a ovplyvniť. Vždy prídu tam, kde to človek najmenej očakáva, a preto sa stáva na moment úplne paralizovaným, ale i napriek tomu s veľkým dôrazom na prežitie. Videl som strašne desivú realitu, na ktorú sa prizerať bolo extrémne depresívne ! SurovÉ, RealistickÉ a MrazivÉ, tak tieto prídavné mená presne vystihujú, aké to celé je... PS: Záverečný útek po schodoch je neuveriteľne deprimujúci, no s nádejou na záchranu. (Dev Patel bol exceletný a strhujúci). (24.08.2019)