Nibelungové: Smrt bohatýra

Expresionistcká báj o hrdinovi Siegfriedovi - od chvíle kdy se vydal do světa po jeho smrt. Fritz Lang, původním povoláním architekt, navrhl pro tento film úžasné kostými i architekturu. Film jsem viděla na Letni filmové škole až po shlédnutí Ivana Hrozného a neubránila jsem se srovnávání. Lang nepracuje s kamerou tak zajímavě jako Eizenstein a nevytváří zdaleka tak působivé záběry. Srovnání je to však nespravedlivé, protože oba filmy dělí dvacet let. Ale i tak si myslím, že Lang dosáhl na svůj vrchol až filmem Metropolis. (28.01.2004)

Režisérsky štýl Fritza Langa bol trochu iný, ako jeho expresionistických kolegov a v Nibelungoch je to značne cítiť. Osová symetria skoro v každom zábere (v každom, kde sú stavby) je rozdiel najväčší. Maximálne statické, ale vizuálne utriedené, držiace pokope s ucelenou atmosférou, s jasným príbehom a niekoľkými úchvatnými davovými scénami. Príťažlivosť filmu je daná aj témou, ale Langovi treba kvitovať, že pred 90timi rokmi natočil príťažlivejší film ako mnoho dnešných historických a fantasy snímok s omnoho prepracovanejšími trikmi. Jemu sa to podarilo bez jedinej bojovej scény. (06.03.2014)

Kam se hrabe Buñuelovo řezání oka, Siegfried si to drakovo málem.namazal na chleba. Nechutně realistická scéna vypichování oka se řadí k tomu nejhnusnějšímu, co jsem ve filmu viděla. Langův drak bez potíží strčí do kapsy všechny své následovníky, včetně těch generovaných počítačem v Jurském parku (inu alespon vim, kam chodil Karel Zeman pro inspiraci). Masky, scéna, triky, spousta vizuálních vychytávek, výborné herecké výkony a hlavně mimořádně nápaditá režie spolu v jednom kompaktním celku tvoří dílo vskutku mimořádné. Hádka dvou královen na schodech chrámu je něčím, na co se hned tak nezapomíná. Určitě rozumím tomu, jaké pozitivní emoce musel tento film o hrdinném Siegfriedovi vyvolat. Na svoji národnost musel být po zhlédnutí filmu hrdý každý Němec. Langovi se to daří bez zbytečného patosu, gigantických a nacionalistických gest. Kouknou, pane Spielberg, jak se to dá udělat, když se to umí! (06.02.2020)

No není Nibelungská legenda jednou z nejkrásnějších? V režii Fritze Langa jde o úchvatnou podívanou, kombinovanou skvělým hudebním doprovodem. Samozřejmě, není to pro dnešního líného diváka, akcí se docela šetří, přesto jde o jedno z nejlepších děl 20. let minulého století. K vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=z3AK5LgnlvA i s druhým dílem. (25.08.2011)

Nám divné o tom hlásí se zkazky z doby dávné, / co útrap a co strastí kdys stihlo reky slavné. / Boj hrdin smělých mnohý, až zázračný, a ston / a nářek chceme líčit, též slavnosti a ve hrách shon. // Zem burgundská je známa, tam rostla děva kdys, / kraj světa hledal by se tak krásný tváře rys; / jí jméno bylo Kriemhild a pro ten její vab / rek mnohý prohráv život, měl k předčasnému hrobu kvap. // Jí slušelo být v lásce, vzhled zdobil mládí pel. / Rek mnohý po ní toužil, ji každý náviděl. / Též její krásné tahy div v oči nebily / a mnohou jinou paní by její ctnosti zdobily. // Tři urození králi, ctní, mocní bohatstvím, / svou péči o ni měli, neb sestrou byla jim. / Měl jeden jméno Gunther a druhý Gernot byl / a Giselher slul třetí; a všichni byli mužných sil. ..... atd. atd. atd. (18.01.2009)