Nibelungové: Smrt bohatýra

Siegfried, prototyp nordického krásavca, sa zaúča v kováčskej dielni s kreatúrami, výzorom i správaním pripomínajúcimi skôr polodivoké opice ako ľudí. Nečudo, že po ukovaní meča odtiaľ chce zdrhnúť a nájsť si nevestu. Aby zabudol na nedôstojnú a primitívnu spoločnosť. Cestou vykoná pár hrdinských činov, vykúpe sa v dračej krvi, podmaní si ďalšie ohavné kreatúry, tentoraz trpasličie a žijúce ako krty prevažne v podzemí, a zmocní sa ich pokladu. Naložený bielou mágiou, čarovnou silou a zlatom hrdo nakráča k neveste. Ako to tak býva, neschopní kokoti so vznešeným pôvodom vždy bránia schopným, hoci neurodzeným v osobnostnom raste (so zástupom rovnako morálne pochybných, vždy ochotných podrazáckych čurákov v zálohe), pretože cítia svoj možný rýchly pád. Preto strkajú šikovným a múdrym pod nohy polená, či priamo okovy. Vďaka takýmto polenám musí ešte Siegfried podniknúť predsvadbovú cestu na Island. Aby pre neschopného nevestinho brata, inak takto kráľa, zbalil ženu. Všetko sa zadarí. Ale ako veľmi častokrát v živote, zdanlivo jasné a priame životné smerovanie brutálne skomplikujú ženské vrtochy. Jednoducho, za všetkým (namazanou stranou chleba dole) hľadaj ženu. Ženské márnomyseľné ješitnosti v správaní ako závisť, túžba sa pomstiť a na druhej strane neuveriteľná ženská dôverčivosť voči rečiam podrazáckych hajzlov veľmi skomplikujú Siegfriedovu životnú púť. Ohromujúce a výtvarne plastické bájoslovné rozprávanie na špičkovej úrovni. (27.02.2021)

Nám divné o tom hlásí se zkazky z doby dávné, / co útrap a co strastí kdys stihlo reky slavné. / Boj hrdin smělých mnohý, až zázračný, a ston / a nářek chceme líčit, též slavnosti a ve hrách shon. // Zem burgundská je známa, tam rostla děva kdys, / kraj světa hledal by se tak krásný tváře rys; / jí jméno bylo Kriemhild a pro ten její vab / rek mnohý prohráv život, měl k předčasnému hrobu kvap. // Jí slušelo být v lásce, vzhled zdobil mládí pel. / Rek mnohý po ní toužil, ji každý náviděl. / Též její krásné tahy div v oči nebily / a mnohou jinou paní by její ctnosti zdobily. // Tři urození králi, ctní, mocní bohatstvím, / svou péči o ni měli, neb sestrou byla jim. / Měl jeden jméno Gunther a druhý Gernot byl / a Giselher slul třetí; a všichni byli mužných sil. ..... atd. atd. atd. (18.01.2009)

Co mi na těch němých filmech vadí (Lang-neLang) jsou šílená utahaná gesta a pohyby herců. Všechno je tak příšerně pomalé! Jakoby nestačilo to patetické a přehnané rozjímaní, zmalované ksichty apod. Než postava udělá krok, uběhne minuta... zív! A navíc se nemůžu zbavit dojmu, že Siegfried vypadal jak Ivánek z Mrazíka. (13.03.2008)

Hollywoodsky se tvářící jízda v německém duchu s ďábelskými FX a překvapivou „outdoor“ výpravou, je bohužel nudnou heroickou fantasy, která dokazuje, že tenhle druh velkovýroby je vlastní spíše zámořským tvůrcům (i když se k nim Lang po emigraci připojil) než našim pedantským sousedům. Pokud nejste extrémní milovníci árijských svalnatců a germánských legend, doporučuji raději zabrousit do arabských končin za jedním potutelným a mnohem více charismatickým zlodějíčkem z Bagdádu. (19.06.2005)

3,5 První část Langova eposu o Nibelunzích, tragický osud hrdiny Siegfrieda, se pyšní skvělou výpravou, majestátnými kulisami, pěknými kostýmy atd., ale bohužel by vůbec neškodilo, kdyby nebyla tak roztahaná, neboť asi půl hodiny před koncem jsem se začal nudit. Film totiž nemá zde uvedených 100 minut, ale 142 minut, což je u němého filmu opravdu darda. 100 - 110 minut by bylo úplně optimálních, aby vynikla velikost a výpravnost tohoto němého díla a stejně tak, aby to nenudilo. (02.07.2012)