Místo splněných přání

„Vy neznáte slitování!“ - „Stejně jako vy všichni.“ Naprostými cizinci si Genovese nasadil laťku vysoko, ale ustál to se ctí. Podobně jako předchozí snímek se vše odehrává jen na 1 místě, vládnou dialogy a herecké výkony. Zpočátku je navíc divák v poměrně těžké pozici, vyvalí se na něj kvantum postav a on se v nich musí zorientovat. Ale právě dávkování informací je zde výborné, člověk si začne skládat takové puzzle; kdo co musí udělat, proč je to ochotný podstoupit a jak se tím dotkne někoho jiného. Pravidlo je jasné; nemusíš to udělat, ale pak se tvé přání nejspíš nenaplní, takže ber, jinak nech být. Postavy se začnou postupně vybarvovat, měnit svá původní přání, pochybovat samy o sobě, a to mě moc bavilo, díky čemuž mi film i poměrně rychle utekl. A tím se dostávám ke 2 záporům. Neuspokojivému konci a nezvládnuté hudbě (udělat záměrně naoko nepasující soundtrack by mohlo být fajn u filmu, který nesází na tajemno…u The Place je to spíš na škodu). Skončím proto pouze na silných 4*, těším se nicméně na další režisérův počin. (16.12.2018)

P. Genovese má tyhle sociální nápady v ruce. Místo splněných přání je minimalistická konverzačka s béčkovým lookem odehrávající se celých 100 minut jen a pouze na jednom místě spolu s pár herci, ale i tak dokáže divákovi zamotat hlavu. Upřímně, čekal jsem možná větší odrovnávačku s vymazlenější finální pointou a drastičtějším průběhem, ale i tento výsledek mě vyloženě nezklamal. Jen prostě ničím výrazněji nepřekvapil a ačkoliv celé tohle propojování postav, jejich tajných snů a následků jejich činů bylo fajn, žádné pomyslné filozofické hranice to u mě (bohužel) neprolomilo. (17.01.2023)

Intelektuální hříčka o morálce 1)  mě zaujala především duchaplným scénářem, dialogy a dějovou sevřeností. Přesný casting je další plus._____ 2)  Jako divák jsem si trochu připadal, jako bych sledoval zfilmovanou rozhlasovou hru. Vlastně není, na co koukat, ale děj je natolik vemlouvavý, že se zážitku z filmu hned tak nezbavíte. Jak mám vědět, že nejste ďábel?_____ 3)  Snímek je adaptací desetidílného amerického seriálu The Booth at the End z let 2011 - 2012._____ 4)  51letý spoluscenárista a režisér Paolo Genovese získal obchodní a ekonomické vzdělání na římské universitě La Sapienza a dále pracoval v americké reklamní společnosti McCann Erickson. Režíroval více než stovku kampaní (např. pro McDonalds či Algidu), než se dostal k filmování nejdříve s Lucou Minierem a od roku 2010 i sám._____ 5)  Zaujali mě 45letý přesvědčivý Valerio Mastandrea (muž, který plní přání) a charismatický 35letý Silvio Muccino (syn policisty Alex), který vystudoval stejnou universitu jako režisér, ale obor umění. Kromě herectví se od roku 2008 věnuje rovněž režii a také napsal pár scénářů._____ 6)  Spoiler. Etické okénko. Celou dobu jsem se snažil přijít na to, kdo vlastně je ten záhadný muž._____ 6a)  Ďábel, nabízí se prvoplánově. Proč ovšem někdy škodí a jindy prospívá? Skutečnost, že vede své klienty, aby čelili požadavkům, které jsou mnohdy v rozporu s morálkou, ještě přece neznamená, že tak učinit musejí._____ 6b)  Taky by to mohla být personifikace Osudu. Ten na rozdíl od padlých andělů tam dole nemá žádný zájem na tom, aby se lidé chovali tak či jinak. Osud prostě jen nabízí a vyhodnocuje výsledky._____ 6c)  Ani postmoderní verze posla Božího není od věci. Chová se sice podivně, ale třeba je to všechno jen zkouška a vzájemná provázanost úkolů jejich negativní efekt může eliminovat._____ 6d)  Konec v podobě servírky Angely (ano, nomen omen) sice neřeší konkrétní identitu tajuplného muže, ale jasně dává najevo, že od teď to šéfuje někdo jiný._____ 6e)  A tím vlastně dojdeme k závěru, že je vlastně jedno, kdo tam seděl. Důležité je, jak se ti lidé nakonec zachovali. (04.08.2021)

(26/2023) / Čakal som od Genoveseho trošku vypointovanejší a údernejší film. Znovu sledujeme dosť originálny nápad, ale prevedenie tentokrát zaostáva za geniálnym Perfetti sconosciuti. Filmu strašne nesedelo, že opustil tradičnú trojaktovú štruktúru, a podľa mňa filmu chýba úvod aj záver. Celý 'dej', či skôr v tomto prípade konverzácia je vcelku jednoliata a ani záver neponúkol výraznejšie emócie alebo dramatizáciu. Konverzačky mám rád, ale v tomto prípade som teda pár krát na hodinky pozrel. (6/10) (15.03.2023)

Hra s různými charaktery lidí, dialogy a mnohdy překvapivé zvraty jsou téměř neodolatelné a nutí diváka vydržet a těšit se na rozuzlení. Chybí však pořádný závěr a objasnění. Potom bych se asi utrhla ze řetězu a dost možná bych tenhle film považovala za poklad. Při snaze najít někde rozbor konce jsem narazila na poznatek jednoho z diváků. Ten měl pocit, že se lidé, odcházející po skončení filmu z kina cítili podvedeni. Asi bych to nenazvala až takhle závažně, ale pravdou je, že jsem po velmi slibném začátku čekala víc. Slabší 4* (07.12.2020)