Po čem muži touží

Po čem muži touží nepřináší co do námětu "záměny těl" nic nového, přesto se na poli českého filmu jedná o veskrz svěže napsanou komedii, která těží hlavně z hereckých výkonů Polívkové a částečně i Langmajera. Divák sice od počátku tuší, jak to celé dopadne, přesto bylo humorné sledovat, jak se Karel a.k.a. Karla postupně vyrovnával/-i/-a s nově nabytým tělem - charismatické Polívkové role vážně sedla a byla opravdu skvělou volbou. Oddychová jednohubka o úskalích ženského pohlaví v mužské kůži. (31.12.2021)

Jak se dalo čekat, podobnost s "Po čem ženy touží" netkví pouze v názvu. Seladon a blbec v jedné osobě, který pracuje v časopise, je sesazen osobou opačného pohlaví, díky čemuž neuváženě pronese, že by chtěl být ženou / myslet jako žena, protože ženy mají všechno jednodušší a bla bla bla. To se mu naneštěstí splní (i když tentokrát za to nemůže blesk, ale kartářka), a tak se musí poprat s typickými ženskými věcmi, které jsou pro něj španělskou vesnicí, sblížit se se svou teenage dcerou a nakonec pochopit, že to ženy zas tak lehké nemají... Ač nemám tyhle vykrádačky 2x v lásce, "Po čem muži touží" je překvapivě příjemná oddechovka, u které se člověk pobaví, i když zná americký "originál".;-) (Čtvrtou hvězdu si přičtěte za obsazení, protože Langmajer, Polívková, Pauhofová a Hádek jsou moji oblíbenci.) (11.10.2020)

Čemu jsem se zasmál já aneb nejlepší hlášky z nejlepších hodnocení na ČSFD: "Velmi perfektní film" "Kinosál propukal v histerický smích" "Divák nesmí uvažovat o detailech" "Langmajer standardně ostřílený" "Šlo o humor a ten zde je a já jsme se zasmál" "Více chlapským narážkám se smály muži" "Chlapy se tomu smát nebudou" "Tak takto může a má vypadat český film dnešní doby" "Asi jedno z nejlepších děl, co česká kinematografie vyprodukovala za posledních 10 let" (26.11.2018)

Okey... tak niekedy asi je dôležité si zhodnotiť pár faktov. Človek sa nestane recepčnou po tom, čo ju šéfka uvidí za recepčným stolom. Noc talentov sa neodohráva sa počas dňa. A je tu ešte pár ďalších blbostí, ktoré sa stali v tomto svete realitou. Ale keď sa od toho všetkého odtrhnem, tak si myslím, že sa tu dá nájsť celkom energická a vtipná komédia s myšlienkou. Fakt je aj ten, že sú to klišé a videli sme to miliónkrát v každom inom filme, ktorý má rovnaký alebo podobný scenár. Vieme kam to dospeje, vieme čo sa bude diať, aj ako sa hlavný hrdina zmení. Alebo hrdinka. Toľko teda k mínusom filmu. Teraz poďme na tie plusy. "Po Čem Muži Touží" spracoval a režíroval Rudolf Havlík, ktorý natočil pár rokov dozadu jeden z mojich top českých filmov za posledné roky. Tak ako ide kinematografia našich susedov dole vodou, tak "Pohádky Pro Emu" bol pre mňa skvelý film, ku ktorému sa rád vrátim počas Vianoc. Takže som mu veril. A myslím si, že právom. Jiří Langmajer bol skvele zvolený do svojej role a pôsobí uveriteľne. Táňa Pauhofová mi bola tiež sympatická. A celkom som dúfal, že sa jej podarí niečo zmeniť. Hoci som mal najprv pocit, že chce spraviť časopisu Playboy časopis Evita. Ale ukáže sa, že v nej je o niečo viac. A potom je tu Anna Polívková. Ja jej fandím už nejaký ten čas, no jej posledné filmy na mňa buď neurobili moc veľký dojem, ale bo v nich mala moc malú rolu na to, aby dokázala niečo ukázať. Tu je to presne to čo som od nej chcel. Buď to neberie absolútne seriózne, alebo každým milimetrom svojej hereckej duše to berie seriózne. Tak či tak, nasmial som sa na nej poriadne. Pri každom páde z opätkov som si hovoril, koľkokrát sa na tom ešte zasmejem... a pravda je taká, že vždy. Okrem toho je ale super vidieť ako sa Karel čoraz viac stáva lepším človekom po tom, čo žije ako Karla. A funguje to. Celkovo to ako ľahkú komédiu dokážem odporúčať. Nie je to sprosté, nemá to blbý humor, no po technickej stránke je ten scenár miestami poriadne odfláknutý. Vôbec si nedali pozor na tie detaily, čo som spomenul vyššie a ako aj iní spomenuli. Lebo to sú dosť podstatné fakty. Ale myslím si, že film za jedno pozretie stojí ako pohodová ľahká komédia. Hodnotenie: B (11.03.2019)

„Přitom vona je úplně jiná. Vona je tak pěkná, ty voči, ty nohy taky má…“ - „A ruce…“ Přesně jak jsem čekal, odpadová hodnocení jsou úplně mimo. Není to žádná pecka, ale ani průser. Nejdřív člověka sice trochu praští do očí nápadný product placement, hned jsem si vzpomněl na Krause („Si mi roztrh sako od Bandiho, ty homoději!“), ale nejsem typ diváka, který by z toho zvracel, spíš to nechtěně pobavilo. V úvodu to solidně táhne Langmajerovo šovinistické hovado, ale pak nastoupí Anička Polívková, která je suverénní a nádherně se tu vyblbla (těžko vypíchnout pár scén, ostatně jen ty artistické kousky na podpatcích musely dát zabrat, ale nejvíc mě asi rozesmála při triumfálním zvedání kola). Lepší vtípky střídají slabší, stejné je to s hereckými výkony, předvídatelnost asi též nikoho nepřekvapí. Konec a vůbec celá ta závěrečná proměna je kapánek sci-fi, ale nic, kvůli čemu bych si rval vlasy. Čistokrevný průměr, nic víc ani míň. „Prosím tě, dej už pokoj s těma tlusťoškama.“ - „Ale vždyť je to hezký, když je holka za co chytit.“ - „Jo, ale ne bagrem.“ (17.02.2019)