Režie:
Karel LamačKamera:
Jan RothHudba:
Miloš SmatekHrají:
Otomar Korbelář, Jarmila Beránková, Jarmila Kšírová, Theodor Pištěk, František Kreuzmann st., Ferenc Futurista, Eman Fiala, Jára Kohout, Darja Hajská (více)Obsahy(1)
Mladá kněžna přijíždí na své panství. Uvítací ceremonie ji nudí a tak docela ráda slyší o odbojném mlynáři, který odmítl přijít na zámek. Ten žije se svou matkou a schovankou Haničkou ve starém mlýně. Mlynář je osvobozen od roboty, má však povinnost, bude-li to vrchnost žádat, doprovodit ji s lucernou k lesnímu zámečku. Kněžně se mlynář líbí a proto svého práva využije. Haničku miluje vodník Michal a pronásleduje ji. Podučitel Zajíček složil pro kněžnu kasaci a chce ji požádat o místo učitele, aby se mohl oženit. Žena muzikanta Kláska jde hledat svého muže do lesa a tam potká Michala, který jí prozradí, že do mlýna šli drábové, aby porazili starou lípu a odvedli Haničku. Haničce se mezitím podařilo utéct. Klásková žene vodníka k zámečku, kde řekne mlynáři, co na něho vrchnost chystá. Mlynář vyčte kněžně, že ho podvedla, a ona, aby mu dokázala, že o ničem nevěděla, rozbije lucernu a tím zbaví mlynáře závazku vůči vrchnosti. Splní i Zajíčkovi jeho přání. Lípa je zachráněna a je zachráněna i Hanička, kterou lípa skryla ve svém nitru. (NFA)
(více)Recenze (19)
Bohužel mám srovnání s lucernou 1967. Dávám 70%. Otomar Korbelář - mlynář, Theodor Pištěk - majordomus, František Kreuzmann - lokaj p. Franc , Ferenc Futurista - starší vodník, Eman Fiala - mladší vodník, Jára Kohout - Klásek klarinetista, Darja Hajská - žena muzikanta Kláska Ti zaujali. Malebnější je úvod než v r. 1967. Ocenili prý film ke 20 výročí zrušení roboty. Nemůžu než být pořád okouzlen češtinou ze 38 roku. Takže i přesto doporučuji. ()
Oproti nemej Lamačovej verzii ide o mierny kvalitatívny zoskok. Ako som už neraz tvrdil, filmové umenie dosiahlo väčšinou v nemom období svoje najjemnejšie umelecké cítenie. Všetko je tu o schodík horšie. Triky, výprava a dokonca aj tí vodníci niesu až tak vizuálne presvedčivý, ako vo verzii z roku 1925. Na svoju dobu však snímok pôsobil určite strhujúco a diváci museli byť spokojní. ()
Abych mohl tomuto filmu dát čtyři hvězdičky, musím pominout příšerné herectví Jarmily Kšírové, která svou paní kněžnu recituje jak na ochotnickém divadle - ostatně, byla to především pěvkyně... Srovnám-li ho s klasickým televizním přepisem, také se mi jeví film slabší, ale mějme v úvaze rok jeho vzniku. Byl to rok ohrožení naší republiky, kdy mlynářova lípa - jako náš národní strom - měl symbolizovat víru v přetrvání tohoto národa. U starších filmů by nemělo být označení fantasy - prostě její námět byl pohádkový, třebaže jen v postavách obou vodníků, které hráli bratři Fialové v duchu představitelů zla, jak si to asi představoval i Jirásek. A proti tomu stojí komické role Kláska a Kláskové - Kohouta a Hajské, přičemž Kohoutovi role klarinetisty jako jedna z mála sedla. Výborný byl i koktavý Motyčka a své si sehrál i nepříliš známý Antonín Holzinger. ()
Lamačův první domácí remake po nuceném odchodu z Německa. Zajímavý je vývoj obsazení, po 13 letech Otomar Korbelář nahradil Theodora Pištěka, Jarmila Beránková Anny Ondrákovou a Jarmila Kšírová Andulu Sedláčkovou. Vodníci zůstali stejní v podání bratrů Fialových a stejně tak silný byl účinek na diváky. Není se ostatně čemu divit, pozdější zpracování byly vždy už jen horší, televizní. ()
Lucerna, která přišla vhod. A včas. Lamač suverénně navazuje na své předchozí němé zpracování, ale... je to takové strojené, místy dokonce žoviální a film občas víc než Jiráska připomíná spíš operetní pódium. Kohout se sem vůbec nehodí, Kšírová oslní snad jen svým půvabem, ale naštěstí je tu ještě vynikající Korbelář, Pištěk a oba vodníci. Filipova televizní inscenace (1967) je na každý pád mnohem zajímavější, ať už režijně, scénicky, herecky i hudebně. ()
Galerie (2)
Photo © Terra Film
Zajímavosti (1)
- Film byl věnován výročí zrušení roboty a 20. výročí vzniku Československé republiky. (ČSFD)
Reklama