C. a k. polní maršálek

První česká zvuková veselohra ve své době zaznamenala velký úspěch a Vlastu Buriana vymrštila na hvězdou dráhu. Dneska už ale dost zestárla. Dá se přežít ale nic moc dnešnímu divákovi nedá a vidět to po stále příjemném Eva tropí hlouposti nabízí trochu tristní srovnání.  V první  polovině má Burian dost málo prostoru, řeší se spíš debilní milostní zápletka. Ve druhé polovině se konečně Burian převleče za C. a k. polního maršálka a dojde k očekávané záměně, ze které ale tvůrci tehdy ještě moc nevymáčkli. Humoru je málo a je velmi prostoduchý. I sám Burian mě víc zaujal v pozdějších filmech. No a ostatní herci jsou většinou přímo strašní. Prostě zestárlý film významný hlavně svým prvenstvím. (28.10.2019)

Film využívá již "klasické" zápletky z Gogolova Revizora. Vlasta Burian představuje penzionovaného vojáka, který přijede navštívit svého synovce a je tam mylně pokládán za polního maršálka provádějícího vizitu. Jedná se o jeden z prvních československých zvukových filmů, zvuk včetně hudby byl natáčen kontaktně. Zároveň vznikaly dvě další jazykové verze - francouzská a německá. Z filmu mám dojem hrozného amatérismu, je vidět, že se zvukovým natáčením neměl štáb žádné zkušenosti. Film je zásadní dílo naší filmové historie, ale jinak se mi nelíbil, Vlasta Burian mi svým projevem nikdy moc nesedl. (20.06.2010)

Zámena postáv ako obľúbená zápletka tej doby vo filme jedného muža, ako to už u Buriana býva zvykom. Svojimi dlhými výstupmi a grimasami nedá veľkú šancu ostatným na pritiahnutie pozornosti. Keďže je to jeden z prvých zvukových ČS-filmov, tak netreba celkom odsúdiť slaboduché dialógy, ale nedá sa povedať, že by som sa bavil. (19.07.2013)

V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba jménem C. a k. polní maršálek. Že se jednalo o mimořádnou událost, která bezkonkurenčně drtila pomyslné žebříčky divácké návštěvnosti v pražských i mimopražských kinech, je bez diskuze. Lamačův film překypuje vtipem, situačním humorem, hýří originálními režijními nápady. Ale především nabízí vděčný ring pro Vlastu Buriana a jeho vodopád poťouchlostí, drobných impertinencí, neodolatelných průpovídek a brutálních frků, jimiž poráží již celé generace vděčných diváků. Stačí to? Jak komu a jak kdy. Leccos už nezabírá, něco je dávno passé a některé Burianovy vtípky naopak dokáží vyvolat smích i při dalších reprízách. Jedno je ovšem nezpochybnitelné – nekorunovaný král komiků tehdy dobyl trůn, kde sedí podnes. A plným právem. Haló? Feldruf klášterní tajemství... Musím oznámit, že nám chcípnul kanár, poněvadž měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu, vlítnul nám na kamna, škrtnul si vo plát a uhořel. Poklona uctivá, poroučím se. Jdu bumbat. (05.10.2008)

Na jeden z prvních Filmů Vlasty Buriana jsem se velmi těšil. Bohužel to nedopadlo podle mých představ. Vůbec mi nevadí staré komedie, ale tohle byla ohromná nuda. Když si vezmu, že z tématu C. a K. si dá krásně střílet, např.Švejk. Tak je to prostě zklamání. Vlasta Burian sice dělá co může, zpívá, blbne, ale ani jeho přísný pohled nedokáže zvýšit mé hodnocení. (04.09.2012)