Filmový festival

Díky hodnocení předchozího díla tvůrců, jsem se dostal i k Filmovému festivalu. Z počátku jsem byl skeptický, přeci jen točit na zadání pivovaru prakticky reklamní věci zavání průšvihem. Nutno říct, že se toho tvůrci zhostili originálně a výsledek není v celku úplně špatný. Každá část je jiná, některá lepší a některá horší a občas je jejich spojení kostrbaté. Musím ale ocenit velkou invenci, snahu o sebereflexi a právě originalitu. V jednotlivých částech bylo poměrně hodně dobrých nápadů a zajímavých způsobů jejich provedení. Bohužel mě přeci jen rušila ta reklama, když už jsem se po pár minutách ponořil do děje, musela si postava dát nějaké to pivo. V budoucnu bych rád viděl něco podobného bez reklamní zakázky, talent a potenciál na to určitě je. (27.10.2017)

Vkusný reklamní film. To se zase tak často nevidí. Film je sérií několika žánrově rozdílných krátkých filmů, přičemž každý z nich je na velmi slušné úrovni, má to nápad, švih a vtip. Navíc tu účinkuje hned několik talentovaných a neokoukaných tváří. Proč ne, na něco podobného bych se klidně podíval i v celovečerní stopáži. (09.10.2017)

Informace "pásmo natočeno na zakázku pivovaru" by mohla být signálem velkého utrpení. Leč není tomu tak;) Faktem je, že nejsem správná cílová skupina pro drobné či větší experimenty a hrátky s formou, žánry, obrazy apod., ale i tak musím říct, že jsem měl dobrý pocit jak z jednotlivých "scén", tak z celku. Dobře no, tak černobílý experimentální duet byl trochu jako "francouzský artový film" z Monty Pythonů, a zasluhoval by přece jen trochu větší prostor, aby bylo i hlupcům jako já zřejmější, oč šlo, a noirové tečce (míněno poslednímu příběhu) by podle mého gusta víc než humor slušela jeho absence, ale je vidět, že autoři to měli promyšlené, a dali si s tím práci. Což je vzhledem k podmínkám vzniku docela úctyhodné. Vykalená Elizaveta Maximová a její partner "na první pohled" jsou v podstatě jako Lavi ve vrcholné alkoholické formě (což myslím jako kompliment), a Věčný Kritik vykresluje atmosféru festivalového setkávání (a všední život člověka živícího se psaním o filmech) tak, jak bych si to chtěl představovat:) Takže ano - žádná historická bomba to asi nebude (pokud ano, a film sklidí festivalové vavříny, nechť realizační tým přijme mou omluvu a "čestné harakiri ASP"), ale byla to fajn půlhodinka:) 70% (13.10.2017)

Tak neusnul jsem u toho. Některé příspěvky/scénky byly lepší (nejvíc mě zaujaly "telefonující kritik" a "Až do dna", některé horší. Celkově lehce úsměvné, vzhledem k zadání solidně a kvalitně natočené, nic světoborného, co bych si delší dobu pamatoval (vzhledem k množství podnětů, co každodenně vstřebávám), ale nevypnul jsem to před koncem a párkrát se i pousmál. 70%. (16.10.2017)

Docela zvláštní koláž, která vznikla "Na motivy" jednotlivých piv od pivovaru Lobkowicz, což je sice pro filmy samotné nepodstatné, ale důležité v jedné z věcí, které mi na filmu (filmech) vadí. Jednotlivé povídky jedou v jiném žánru, přestože vlastně všechny koketují s humorem (což třeba Noiru zrovna nesvědčí, ale to je snad jediná složka) a střídá se tu třeba vypointovaná groteska s podivným, artovým divnofilmem, kde dva lidé vydávají divné zvuky (to nepáchám ironii, je to střízlivý popis). A všechno to více, čí méně funguje, vážně, jednotlivé epizodky jsou dobře vystavěné, zahrané a s překvapivě dobrou kamerou, problém je ale v tom, že na dvaceti minutách je sedm povídek až příliš - mám půl hodiny od shlédnutí a pamatuju si tak půlku příběhů, jsou příliš nahuštěné na sobě, netuším, jestli by pomohly větší hrátky s vizuálem, stopáží, nebo čímkoliv jiným, ale i když jsou jednotlivé složky dobře, až výborně vytvořené, pořád je to pro mě docela slušné "..Ale" (05.10.2017)