Hudba ticha

Velice podařený životopisný film, který musel zaujmout široké publikum od vyznavačů lehčího žánru ve filmu i v hudbě až po filmové fajnšmejkry. Myslím, že od nynějška budu věnovat koncertům s Andreou Bocellim, které nějaký televizní kanál uvede, mnohem větší pozornost, když jsem poznal, jak trnitá byla jeho cesta za úspěchem. A tak jak ohromná vůle může překonávat velké překážky. Sám si nedovedu představit život ve slepotě... Banderas byl ovšem nastrčenou figurkou, prostě lákadlem, jak přitáhnout do kin více diváků, ale on není jenom hvězda, on je především velký umělec, ukázal to i zde na poměrně malém prostoru. (18.12.2019)

Hodně zajímavý životopisný snímek o Andreovi Bocellim se zaměřením na jeho mládí a nelehké začátky jeho pěvecké kariéry, které nejsou zdaleka tak známé jako jeho pozdější pěvecké "výsluní". Vzhledem k jeho handicapu ztráty zraku je krásně znázorněn obecně známý jev, že při ztrátě jednoho smyslu významně "posilují" smysly i schopnosti zbývající, což speciálně u sluchu, muzikálnosti i "vnímání" okolí u něho mělo nemalý význam, i když jeho cesta na pěvecké i lidské výsluní nebyla zdaleka jen procházkou růžovým sadem. Charismatický učitel zpěvu v podání Antonia Banderase, uvěřitelný Tony Sebastian v ústřední roli i další důležité postavy z hrdinova života (otec, matka, strýc i budoucí manželka) mají co říci a nelehké počátky hrdinovy budoucí kariéry zajímavým způsobem dotvářejí. Ke konci snímku zazní i úryvky nejznámějších árií včetně "Nessun Dorma" a vystoupení s ikonou populární hudby Zuccherem film uzavírají. Ale hvězdná kariéra Andrea Bocelliho teprve začíná... (26.01.2019)

Film začíná dost poutavě, má působivou atmosféru a drží při sobě tak do momentu, kdy hlavní hrdina ztratí v pubertě hlas. Pak už se divák prodírá ne vždy zajímavými životními etapami, ztrácí se souvislosti i emoční náboj. Hudebně ale film graduje od okamžiku, kdy už je jasné zpěvákovo operní směřování. Závěrečná Con te partiro byla nádhernou tečkou. (27.12.2023)

Přiznávám, že tu podbízivost jsem cítila velmi často, takže jindy bych šla určitě s hodnocením dolů. Ovšem v případě Bocelliho mi to nějak nešlo. Vždy jsem ho obdivovala s jakým citem dokázal a dokáže zpívat, navíc mám vážnou hudbu ráda. Tady jsem si vytáhla tu podstatnou věc a to byl jeho život v soukromí o kterém jsem nevěděla skoro nic. Takže díky za tento počin. A věřte mi, občas jsem byla překvapená a říkala jsem si, kdo by to do něj řekl...……..? (22.05.2018)

Celkem nudný hagiografický přístup od kolébky skoro do hrobu, který se pohybuje ve známém teritoriu překonávání překážek. Tato óda na celebritu jistě potěší fanoušky tohoto zpěváka s fantastickým hlasem. Nepůsobí to autenticky a tahle melodramatická anekdotka si nezaslouží tak velkou produkci. Hudba ticha je ohromující vizuálně, ale příběh již tak ohromující není. Režisérovi jde více o to ukázat hudbu, než aby komplexně pronikl do duše zpěváka. Je to film, který se bude líbit velmi malým dětem nebo velmi starým dámám. Všechny mezi nimi bude nudit. Je to filmový ekvivalent toho jako by jste poslouchali operu ve výtahu. (02.12.2020)