Království nebeské

Nový film Ridleyho Scotta, alespoň jak mohu soudit ze zdejších hodnocení a komentářů, opět rozděluje diváckou obec na dva antagonistické tábory. Mě osobně se "Kingdom of Heaven" velice líbilo jak po vizuální, tak po hudební stránce. Také jsem se nejdříve zalekla celkem dlouhé stopáže, ale musím přiznat, že jsem se nenudila ani minutu. Jisté výhrady bych měla proti Orlandu Bloomovi, který má nesporně hezkou tvářičku, ale s talentem je na tom hůře. A co mě potěšilo nejvíce je, že jsou křesťané i muslimové zobrazeni pěkně 50:50 (svině i idealisti se našly na obou stranách - ve středověku jako dneska). A patetičnosti tu na americký film taky není zas tolik. Scottovi se prostě povedlo natočit další bezva film, na který se dobře kouká a z hlavy se nevypaří příliš rychle. (10.05.2005)

Málokterý film má tak rozporuplné hodnocení jako Království nebeské. Nakonec ale spíše převládaly v okruhu mých známých negativní ohlasy a tak jsem k filmu přistupoval s obavami. Po zhlédnutí mohu říct, že film není ani katastrofa ani geniální počin. Neselhává to, na co jsem se nejvíc těšil - to je překrásná vizuální stránka - věc, která při kombinaci Scott a historie, nemohla dopadnout jinak. Sledovat zástupy armád, létající hořící bomby, dobývání jeruzalémských hradeb je pastva pro oči. Problém mám spíš s příběhem, který mě až tak nezaujal a v první polovině i chvílema nudil. Člověk musí při sledování dialogů zapomenout, že by snad mělo jít o dílo odehrávající během křížových výprav - chování postav neodpovídá době, především pak zarazí nerespektování sociálního postavení jednotlivých osob. Pokud budu film sledovat jako určité poselství vyjadřující se k dnešku a ne jako příběh odehrávající se ve dvanáctém století, pak jsou myšlenky zde vyřknuté velmi zajímavé a snad i inspirující. Přesto mi dělá problémy pochopit, proč zrovna takové řeči o ideálech svobody a tolerance pronáší tyto postavy v této době. Orlando Bloom hraje jak jen může, ale jeho obsazení do této role je zkrátka naprostý krok vedle a s tím ani jeho urputná snaha nic neudělá. Příjemné bylo naopak setkání s Ironsem. A na závěr asi má největší chvála se týká hudby Harryho Gregsona-Williamse. Je prostě nádherná. A zimmerovština z ní nijak nesmrdí, naopak přijde mi docela neotřelá. Nepochopitelné je pro mě ale proč Scott cpe do určitých scén hudbu odjinud - nejvýraznějši jsou slyšet Vikingové ve chvíli, kdy Orlando burcuje lidi k obraně Jeruzaléma. (19.11.2005)

Strašně nemám rád u očekávaných velkofilmů 20%, zdá se mi to totiž jako neadekvátní a značně neobjektivní hodnocení. Bohužel však u Království nebeského nemůžu jinak a důvody, proč tomu tak je se tu pokusím ve stručnosti vypsat. Království nebeské je dílem Ridleyho Scotta, tedy velmi charakteristického režiséra, jehož rukopis je znám v každém jeho filmu. Ve snaze nenatočit druhého Gladiátora se vydává v KN Ridley jinou vypravěčskou cestou. Nechává mnohem více prostoru příběhu a často se znázornění bitvy ani nedočkáme, pouze jejího úvodu a náhle je střih na těla na bojišti. To by teoreticky mohlo fungovat, nebýt několik podstatných ale. Děj je nepříjemně jednoduchý, plný podivných dějových zvratů (některá tvrdohlavá hrdinova rozhodnutí) a především plný slabých dialogů. To částečně zachraňují herci - především Irons, Thewlis, Marton Csokas, Ghassan Massoud a Neeson (i když Neeson jako mentor už začíná ztrácet na údernosti, o větě "jsem tvůj otec" nemluvě). Potíž je v tom, že všichni tito herci, ač předvádějí velmi dobré výkony a daří se jim navodit tu správnou atmosféru, mají velmi malý prostor a jsou pouhými přihrávači Orlanda Blooma, který z plátna prakticky nesleze. Ačkoli proti Bloomovi nic nemám a jeho jednoduší herecký projev mě nikdy nijak zvlášť do očí nepraštil, v KN je jeho topornost tak nechutně výrazná, že to film odsuzuje k záhubě. Bloom si po celý film, nezávisle na druhu emocí v dané scéně, vystačí s jedním konstantním obličejem. A tak bohužel postrádá jeho charakter jakékoli charisma (což je silně vidět především v hrdinském projevu) a Bloom se mezi ostatními herci, kteří se dokázali do doby filmu vžít, potácí jako zmatený manekýn na špatném molu. Vinou toho ve filmu nefunguje už vůbec nic. Veškeré emoce vyprchají, protože je ve vás nemá kdo probudit, veškerý chuť do boje a nebo strach z něj vás mine, protože se ani není o koho bát (ty zajímavé Scott nechává zemřít bez výraznějšího všimnutí). Detaily, jako totální vykradení Návratu krále v závěrečné bitvě, žádný silný ženský charakter a neoriginální hudba už jsou poslední kapky do poháru divácké tolerance. Království nebeské je film, který by si logicky měl vysloužit větší hodnocení. Jenže selhává ve všech možných ohledech, které by měl velkofilm splňovat. Člověka nechává chladným, nic moc zajímavého mu nedá, neukáže jedinou pamětihodnou scénu, či aspoň jednu velkolepou bitvu hodnou zapamatování. Díky všemu, co jsem vypsal, je Království nebeské momentálně tím největším zklamáním letošního roku... (22.04.2005)

Hodnocení a komentář k režisérské verzi - Rozhodně velmi zajímavý film. V prvním plánu sice trochu jako ústřední herecká dvojice (Orlando Bloom - Eva Green), prvoplánově krásní lidé, hollywoodské tvářičky, radost pro oko, ovšem téměř bez charismatu a čehokoliv hlubšího, žádné vcítění a emoce, v případě filmu by bylo ovšem chybou nezaměřit svou pozornost do pozadí na druhý plán, Ridley Scott totiž udělal z Království nebeského pod povrchem ideově celkem podvratný film, který se tváří jako prokřesťanský, ovšem při důkladnější analýze brzy zjistíte, že téměř polovina křesťanů jsou zbabělci, zrádci, vrazi, heretici bez výčitek sloužící cizím modlám, mamonu, hřešící a páchající čiré zlo. Hlavní ideový nepřítel - muslimové - jsou naopak příkladně kladní a jejich vůdce Saladina je dokonce třeba chvílemi i obdivovat. Nepřehlédnutelný je pak Ridleyho pacifismus, královstvím nebeským není nic jiného, než svět bez válek, a s tím nelze než souhlasit. Asi by se našlo mnoho paralel mezi zahraniční politikou Spojených států a tou evropskou v době křižáckých válek. Otázkou zůstává, jak by svět vypadal bez dnešních ,,amerických křižáků". Ani tenhle velký hollywoodský spektákl ovšem nezastře fakt, že takový František Vláčil pojal středověk naprosto bezkonkurenčně a jeho historické velkofilmy reflektující toto historické období jsou i pro tvůrce kvalit Ridleyho Scotta nedostižnou metou... PS: V Jeruzalémě jsem byl a nepřipomnělo mi ho v tom filmu ale zhola nic, asi se za těch tisíc let dost změnil... :-) (22.12.2012)

Tenhle film ve mě po dlouhé době zase vzbudil naději, že i dneska někdo dokáže natočit slušný historický velkofilm. Na rozdíl od Tróji a jí podobným filmům totiž nejde přímočaře za efektivními bitvami (i když i ty se najdou), ale zaměřuje se i na lidskou stránku války a jednotlivé osoby nejsou jenom příšerní zloduchové nebo naopak obrovští hrdinové bez bázně a hany. A co se týče zpracování - kamera, výprava a hudba mě naprosto uchvátily, a dokonce i Orlando Bloom už nebyl tak příšerný jako v Tróji a hodně se snažil nebýt "legolasoidním manekýnem" a trochu se mu to už daří. Svými 5* se pokouším aspoň trochu kompenzovat ta příšerná hodnocení, která tu jsou... (21.07.2005)