Spalující touha

Kubrick se rozloučil ve velkém stylu. Jak to tak vypadá, budu asi sám, kdo tohle bude tvrdit, ale z mnou zhlédnutých Kubrickových filmů, je tenhle zatím nejvýše. Skvělé, geniální, krásné, atmosférické… a mohl bych ještě vymyslet tucty dalších přívlastků, ale proč nosit dříví do lesa? A vůbec mi nepřišlo, že se na film dívám už dvě a půl hodiny. Chtěl jsem víc, čekal jsem, co ještě přijde a najednou titulky… Jak říkám, zatím je to pro mě The Best of Kubrick. (05.02.2010)

Kubrickovi se líbily ženy. Přesněji řečeno jeden typ žen - vyskoké, štíhlé a malými ňadry. Přesně takové se v jeho filmehc objevují, alespoň na chvilí a pokud možno bez zbytečného oblečení. Ani v sedmdesáti svůj vkus nezměnil. Může nás to překvapit, že jako svůj poslední filmy natočil ten nejerotičtější film své kariéry po Olověné vestě. (25.04.2019)

Kubrick má prostě svůj styl a je to asi jediný režisér, který dokáže udělat umění i z gruppensexu. Čeký/Slovenský název hodně mate, vášně, natož spalující, si ve filmu moc neužijete, celý film je spíš lehce odosobněnou psychologickou studií na téma "to fuck or not to fuck". Ale je natočen výborně a dává možnost zajímavě nahlédnout do tématu, které by každý druhý režisér ztvárnil jako čistokrevné "Péčko". (16.09.2005)

Geniální završení Kubrickovy kariéry a vlastně souhlasím s jeho "senilním" názorem, že se jedná o jeho nejlepší film. Chemie mezi oběma hlavními představiteli je neuvěřitelná. Absolutně hypnotická záležitost, která mě dostala na jinou úroveň vnímání, přesto je to zároveň "přízemně" napínavý mysteriózní thriller s obrovským erotickým nábojem a řadou víceznačných symbolů, které umí zamotat hlavu. Ligetiho Musica Ricercata nebo Druhý waltz od Šostakoviče jsou použity naprosto dokonalým způsobem a celý film je konstantní sevření, které se ještě znásobí ve svém vyústění. (12.03.2024)

Na rozdíl od zbytku filmografie je poslední Kubrickův snímek přijímán rozporuplně. Pozoruhodně často se střídají pětihvězdičková nadšená hodnocení plná superlativů s dvouhvězdičkovými, kde převládá rozladěnost ze sexuální otevřenosti snímku a znechucení z vulgarizace tématu partnerských vztahů. Nepřidám se k žádné ze stran sporu. Pravdou je, že na mě Spalující touha zapůsobila o poznání méně než ostatní Kubrickova dramata. Ne, že by ve mě jeho výlet do světa chtíče nevyvolával žádné pocity a otázky, po hříchu ale na jiných místech a jiného druhu, než režisér zamýšlel. Nudící se zelená vdova (dnes už notně obehraná záležitost) Nicole Kidman ve mě nevzbuzuje hříšné touhy. Její krása je odtažitou krásou modelky z přehlídkového mola, nikoliv smyslné ženy vzbuzující hříšné myšlenky. Krása a erotická přitažlivost spolu souvisí méně, než se obecně soudí. Flirtování Alice se stárnoucím seladonem na párty nevyznívá eroticky, ale trapně lascivně. Vztah Alice a Billa není ovládán sexuálními fantaziemi, naopak je to studie partnerského odcizení. Kubrick by se touze, vášni a rozkoši měl učit od Polanského. K chtíči patří živočišnost, k erotice hra. Jenže hra, do níž Bill bezděčně vstoupí, vypadá po třech sexuálních revolucích prapodivně, přepjatě a překonstruovaně. Nerozumím ani tomu, jak si Bill ztotožnil maskovanou krásku z párty s mrtvou v márnici, a nerozumím ani spoustě dalšímu. Jestli ve mě ale něco Kubrickův snímek vyvolal, pak zájem o předlohu Arthura Schnitzlera. Po jejím přečtení budu moudřejší. Za mě 65 % celkového dojmu s tím, že hodnocení napomáhá tradiční schopnost Kubricka pracovat s obrazem a dokonale zvládat řemeslnou stránku díla. (31.12.2021)