Spalující touha

99% - Film mě od začátku do konce udržoval ve velkém napětí, a pohrával si s mou fantazií i podvědomím. Obvyklé rysy Kubrickových filmů jsou i v jeho posledním díle jasně rozpoznatelné. Herecké výkony znamenité, i když na mě největší dojem udělal Sydney Pollack. Za zmínku zde URČITĚ stojí hudba. Originální skladby totiž ve filmu zní minimálně, a režisér nabídl velký prostor hudbě Dimitrije Šostakoviče a Györgye Ligetiho. Aby toho nebylo málo, v hospůdce zní část Mozartova Requiem... Šostakovič: Orchestrální waltz -úsměvně taneční, přesto s nádechem ponurosti a nostalgie. Ligeti: sólový klavír -statické napětí vyjádřené dvěma od sebe půltón vzdálenými úhozy. Ad absurdum: Jedno je symbol společnosti s maskou veselí, a druhé zase symbol dvou nejistých lidí, kteří k sobě mají velmi blízko, ale vždy budou hrát jinou notu... Hudba nejen v tomto filmu, to je podtržení poselství, jež nám Kubrick zanechal. (16.01.2006)

(1001) 2009: Film, který jede po úplně jiné koleji, než kam mám namířeno já. Docela bych řekla, že ani neexistuje výhybka, která by nás svedla dohromady. Já ještě nejsem dospělá, ale dospělost si představuji jinak. 2018: A krucinál, stejně se na to budu muset podívat za dalších deset let znova, protože i teď jsem stejně jako před minulými deseti lety příliš nezkušená na to, abych vůbec chápala, o čem film pojednává. (Natož abych si pro sebe dokázala pojmenovat, jestli to dělá dobře nebo ne.) Teď si sice dokážu víc (než dřív) vychutnat, jak Kubrick mučí Cruise, ale myslím tím doslova režiséra a herce, protože co prožívá ta postava, co já vím. Jediná věc (kromě matné představy, že člověk má tendenci s plynutím času trochu zapomenout, že Nicole je schopná být herecká bohyně), které můžu jakžtakž porozumět a dejme tomu se díky ní na mapě filmu alespoň trochu zorientovat, je krátká mimoslovní etuda Alana Cumminga na téma jak vyjádřit neopětovatelné city. Svoje zmatení bych nejraději ilustrovala na tom finálním rozhovoru, kde mi hrozně vadí, že když Nicole řekne "the important thing is we're awake now", tak že Tom vypadá, jako že buďto nikdy neusnul a nebo už se nikdy neprobudí, zkrátka že během své odysey nic nepochopil. (18.06.2009)

Ďalší úchvatný film génia Stanleyho Kubricka, obdarovaný všetkým kubrickovským, od brilantnej technickej stránky, cez vrstevnatý scenár bez odpovedí, snovej atmosféry, zvláštnych hereckých výkonoch – a sexu. Kubrick ma privádza majstrovsky do rozpakov. Neviem, čo mám na Eyes Wide Shut povedať. (01.01.2005)

"Jediný důvod, proč se mnou chce každý muž mluvit, je, že mě chce ošukat?" Tak fajn, Alice to pochopila, Bill to neunesl a já se strašně nudil. Důvodem určitě nebyla všudepřítomná nahota, sex ani napětí, ale to nekonečné hypnotizování zdí pohledem a odpovídání na otázky opakováním položených otázek. Asi to byl onen vychvalovaný umělecký záměr, ale mě to hrozně štvalo. Výsledkem je to, že jsem se na film díval čtyři dny, protože na jeden zátah bych to neunesl a spláchl bych ho do odpadu, což si Kubrick rozhodně nezaslouží. (01.01.2017)

Tenhle film je zvláštní. Pro někoho může být šokující, ale podle mě to je velmi zdařile natočený film s dějem, které by pod taktovkou méně talentovaného režiséra skončilo jako nechutné béčko (případně Péčko :-)). Pan Kubrick ale dokázal udržet laťku po celý film stejně (hodně) vysoko a i přes spoustu scén zabývajících se sexem jde o psychologický film rozebírající zejména to, jakou roli hraje v životě tolerance, porozumění a hlavně náhoda. V postavách Toma Cruise (který zde podává (nejen na sebe) velmi dobrý výkon) a Nicole Kidman (ta hraje naprosto fantasticky) je toto všechno nádherně analyzováno a konfrontováno. Ona se dopustila "snové nevěry", on se jí chtěl pomstít. Ale jenom díky neuvěřitelnému štěstí z tohoto nočního výletu po předvánočním New Yorku nevznikla tragédie. Scénář je neuvěřitelně inteligentní, promyšlený (nevím, jestli v něm hnidopiši najdou nějakou logickou chybu, ale pochybuji) a krásně spletitý. Navíc na mě měl zajímavý efekt - po 2.shlédnutí jsem sice (snad :-) porozuměla některým věcem, ale vyvstaly další otázky, takže určitě jsem tohle dílo neviděla naposledy (navíc ve mě podruhé zanechal film ještě hlubší dojem než při prvním shlédnutí). Co se týče technické stránky, tak k té nemůžu mít jedinou výhradu, skvělá je i kamera a naprosto fantastická mi připadá hudba - úvodní Shostakovichova suita, instrumentální hudba v "domu orgií" ale zejména Musica Ricercata - klavírní minimalistická skladba, která hraje vždycky, když už má Tom Cruise na mále nebo když mu hrozí nebezpečí, jsou naprosto úžasné a perfektně podtrhují atmosféru děje. Jsem teď zvědavá, co sem napíšu po 3.shlédnutí a na co nového při něm přijdu :-) (15.03.2004)