Mechanický pomeranč

Na Pomeranč jsem se dost těšila a zklamaná rozhodně nejsem. Přiznávám se, že je to moje zatím teprve druhý setkání s Kubrickem (první bylo Osvícení), takže proto mě tenhle styl mohl tak pěkně překvapit a vtáhnout. Ovšem co jsem milovala nejvíc byla stejně scéna se zakomponovaným Ludwigem van. Nevím, jestli to byl účel, ale u pár těhle výjevů jsem se neubránila smíchu, no snad to poukazuje na to, jak jsem hrozně zvrácená. Těch pár herců, co má větší prostor, hraje slušně (snad až na toho spisovatele v závěru, jak dostane záchvat "rozčilení", to jsem nevěděla, jestli šlo o účel nebo o úlet), McDowell naprosto exceluje (a to jsem měla po Halloweenu pochyby), hra s divákem funguje a myšlenku se sdělit daří. I když dvě hodiny nejsou tak hrozný, snesla bych i krapet kratší stopáž bez těch několika sušších míst, co mě nutí dát jen 4*. A jen tak mimo mísu, ve filmu se mihne sám Darth Vader - David Prowse (svalovec na konci) a Warren Clarke ani za mlada nezapřel svůj buldočí půvab. (03.10.2011)

Knížku jsem jako správný pologramot přelouskal během dvou dekád a po přečtení veskrze nudné slátaniny jsem cítil povinnost shlédnout film a k Alexovi, který se choval obdobně jako každý průměrně zdegenerovaný romský pubescent, se již nikdy nevracet. Je pravdou, že jsem ve svém širokém okolí považován za autoritu a drsňáka gigantických rozměrů, co bez ostychu s výrazem terminátora vchází do Lidlu východem, na vlakáču si cvaká lístek až na poslední chvíli a Capri Sonne pije zásadně bez brčka, avšak navzdory tomu všemu musím poníženě uznat, že mě tento film dostal svoji formou do nečekané depresivní dimenze. Při sledování tohoto paranormálního díla jsem se cítil nepříjemněji víc, než když jsem si sám vyšetřoval prostatu kuchyňským mixérem, dělalo se mi fyzicky nevolno a chvílemi jsem měl pocit, že vyvrhnu do klína svoji sedmou večeři. Nejsem si úplně jist, z jakého důvodu jsem film vnímal natolik depresivně a upřímně doufám, že za to může ten opiátový vývar, co jsem vysrkal ke svačince. Brrr. (27.11.2013)

Knihu som (bohužiaľ) zatiaľ nečítal, ale Kubricka obdivujem a hoci som si Malcolma McDowella dlhý čas nevšímal, po pozretí MECHANICKÉHO POMARANČA sa pre mňa stal hereckým géniom, ktorý si zaslúži postaviť sochu za tú nechutne dokonalú scénu s „okom“, ku ktorej ho šialený perfekcionista Kubrick prinútil (vôbec, ich vzťah bol zvláštny, pohyboval sa niekde medzi láskou, opovrhnutím, obdivom a nenávisťou, obrovská škoda, že sa stretli len raz) a ktorú mal neskôr odvahu citovať len Steven Spielberg v MINORITY REPORT (ale to nebolo ono, u Kubricka to bolo naozaj, u Toma Cruisea predsa len o čosi menej). Úchvatná atmosféra, nákazlivý „jazyk“ (keď budete počuť, pochopíte), skvelé scény, tento film má NIEČO, čo vám zostane v hlave. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/155909/Mechanicky-pomaranc-100.html (03.12.2006)

I'm singing in the rain Just singing in the rain... jej promiňte zrovna jsem si užíval trocha ultranásilí. Kubrick ví, jak provokovat lidi. Tenhle film, jestli se to dá nazývat filmem je nejvíce šokující film co jsem snad kdy viděl. Není to tím co Alex, Pete, Georgy a Dim dělají, ale jak to dělají. Alexův výraz ve mě vyvolává absolutní beznaděj, strach. To celé mi proudí tělem hodinu, po hodině se to zdvojnásobí. Pocit bezvýznamnosti, toho že nikam nepatříš. Toto dílo je tak silné, že mě neustále přitahuje, šokuje a drží ve svém sevření. Malcolm McDowell se pro tuto roli narodil. Ještě jsem se nezmínil k hudbě, to je to nejlepší na celém filmu. Ukázat, jaké iluze v nás hudba vyvolává. Beethoven si zapoměl vyzvednout Oskara za hudbu. (11.12.2003)

Způsob, jakým Stanley Kubrick pracuje v tomto snímku s diváky, je mistrovský. Zkuste si zapamatovat (popř. zapsat a pak porovnat), jak se vám jeví Alex, notujíce se si Zpívání v dešti a kopajíce do nebohého starce a poté co cítíte k Alexovi, kterak se nechává bezbranně topit svými dříve nejlepšími kamarády. U mě to jsou dva úplně odlišné pohledy. Film je doslova nabušený momenty, které prostě nepůjdou vymazat z paměti - příkladem jest nejmrazivější ústřední melodie, jakou jsem kdy slyšel, dále výtečný Malcolm McDowell a v neposlední řadě šokující experiment, skvělá kamera, hudba Ludwiga van a spousta nezapomenutelných a krásných obrazů. Další z nadpozemsky povedených děl mistra Kubricka. 2,2 miliónů dolarů(rozpočet)/26,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.04.2007)