Sweet Country

Od australského westernu automaticky očekávám nádherné scenérie a pomalé přemýšlivé tempo, které z filmu dělá víc, než obyčejnou žánrovku. A obojího se mi tady dostalo. Důležiotu roli hraje i rasová otázka, ale narozdíl od amerických černochů tady neuslyšíte řeči o rovnoprávnosti, svobodě a blablabla. Místní domorodci působí tiše a rezignovaně a ona rezignace je do určité míry i jejich odporem. To působí sympaticky a nenuceně. Potěšili i herci včetně těch domorodých, jejichž projev byl přirozený. Bohužel režie místy klopýtá. Thornton se občas zadumal až příliš a některé scény neuvěřitelně natahoval. Kdyby se to stalo dvakrát třikrát, tak se nad tím dá ještě mávnout rukou, ale tady se to dělo snad co čtvrt hodinu. Nepochopil jsem ani účel něustálých skoků do minulosti či budoucnosti. Nedávalo to smysl a někdy to bylo i matoucí. To všechno celkový dojem pokazilo. Nicméně i tak tenhle kousek stojí za vidění, byť svůj potenciál úplně nenaplnil. 60% (03.08.2018)

Warwick Thornton je takovým majákem Australské kinematografie, který daleko vyčnívá v jinak celkem pustém okolí. Ač si od svého posledního výtvoru Samson and Delilah (2009) dal hodně načas, Sweet Country za tohle delší čekání opravdu stálo. Natočil krutý, ale zároveň spravedlivý film, s nádherně nasnímanými australskými scenériemi, které se mu jakožto režisérovi i kameramanovi v jedné osobě povedlo zachytit tak jak to snad dokáže jen rodilý Australan s unikátním vztahem ke své zemi a samozřejmě s velkým kameramanským talentem. Silný vztah Thorntona ke kultuře jeho země je očividný a Sweet Country je film přímo nasáklý upřímně krutou historií počátku dvacátého století, což pro původní Australské obyvatele nebylo zrovna šťastné období. Sweet Country události tohoto období vyobrazuje skrze příběh jednoho z domorodců Sama Kellyho, který už sice není otrok v pravém slova smyslu, ale stále je „blackfella“ pracující pro jednoho „whitefella“. Kelly v sebeobraně zabijí jednoho z bělochů ze sousední farmy, což se v této době skoro rovná sebevraždě, od této události se odvíjí celý příběh filmu. Thornton dělí Sweet Country do tří částí, přičemž každá z nich je jiná a každá má svoje odlišné žánrové kvality, co je spojuje je kvalitně odvedená filmařská práce. První část je rodinné drama na téma rasová rozdílnost, prostřední část je špinavá odplatná honba přes zaprášené Australské pouště a závěrečná část je napínavé soudní drama. Herecké výkony, s přihlédnutím k tomu, že hodně herců není profesionály, jsou kvalitní, přičemž jasným highlightem je výkon ostříleného Sama Neilla. Thorntonovi se musí také přičíst k dobru fakt, že všechny postavy vyobrazuje skrze střídmí a spravedlivý pohled zkušeného vypravěče, který ví, že nejlepší cesta k realistickému příběhu, je skrze opodstatněné činy postav. Všechno to začíná u názvu Sweet Country, který je kontrastem k filmu samotnému, po shlédnutí zanechává hořkou pachuť, protože je jasné, že země zaslíbená Austrálie v této době opravdu nebyla. Podobně vytváří Thornton dva proti póly uvnitř děje filmu, nádherné australské scenérie a citlivá práce kamery kontrastuje s krutým a špinavým dějem filmu. Opravdu vyzrálé dílo a skvělá Thorntonova vizitka. 84% (27.09.2018)

Westernové je len prostredie, pretože film sám o sebe nie je westernom, je hlavne o silnej antirasistickej myšlienke, ktorá tu našťastie nie je tlačená umelo, ako to často býva v amerických filmoch. Naopak záver, hoci je očakávaný, dvihne tlak i poslednému špinavému stúpencovi Hitlera a iných feťákov. (05.08.2018)

Australáci nám čas od času připraví opravdickou lahůdku. Kdo mně zná, a čte mé komenty, ví, že po těchto záležitostech vyloženě jdu. O tomhle filmu jsem se ale dozvěděl jen díky kamarádovi desade, který mu udělal i sk titulky, za což mu patří můj dvojnásobný dík ! Sice jakž takž rozumím, ale ta australácká angličtina je zase přeci jen o level jinde... Tyhle australské historické dramatické filmy (nerad to nazývám westerny) jsou samostatný žánr, podobně jako severské kriminálky. Nikde jinde nic podobného netočí a kdo tomu přijde na chuť, bude hladově čekat na každou další věc. Většinou se v nich málo mluví, hodně putuje a hlas dostávají spíše všelijací kvákající ptáci či cikády... Záběry jsou dlouhé a v těchto filmech jde většinou vždy o něco dost zásadního. Hrdinové putují nebo žijí v čarokrásné krajině, kde by ale našinec rychle pošel žízní či kousnut nějakou tou jedovatou bestií na kterou by si lehl nebo ji si ji ráno obul s botou... Prach a pot jsou rekvizity, které k těmto filmům patří jak k agentu 007 - Aston Martin. Vzpomeňme na skvělý Proposition nebo Trackera! Tady tomu není jinak. Obsah zase jednou tak trochu prozrazuje více než by se mělo u obsahu prozrazovat, což mne vždycky umí nakrknout. Naštěstí jsem jej záměrně četl až po filmu. Ten. ačkoliv se dehrává někdy těsně po první světové, v tom buši by jste to nehádali a film mohl být klidně z poloviny devatenáctého století! Jak píše desade, Sweet Country je filmem o morálce a zlu. Zlu, které dokázal napachát jediný člověk vyšinutý z hrůz války, kterou zažil a přežil. Strašně mně potěšila účast Bryana Browna v roli zarputilého muže zákona i Sam Neil v pro něj trochu nezvyklé roli velmi pobožného farmáře (i když v Tudorovcích pravda hrál rovnou arcibiskupa z Yorku! :-). Skvělí byli i domorodí herci. Vždy když je sleduji, strašně si uvědomuji jak rád bych s nimi strávil někde tam daleko v planině nějakou noc pod otevřeným nebem a poslouchal jejich vyprávění a příběhy jejich předků... Tedy pokud by se ovšem nechovali jako ti tam v kmenovém území... Bohužel osud Aboriginijců je téměř shodný s tím co se stalo s indiány. Stejně i je kolonizace převálcovala, stejně i je je vykázala do rezervací a udělala z nich občany druhé kategorie. Rasově nenáviděné a diskriminované. Je, původní obyvatele jimž Austrálie skutečně patřila. A stejně jako potomci slavných indiánských kmenů i oni dnes živoří na sociálních dávkách nezřídka kdy zcela pod vlivem drog či alkoholu s vysokou mírou kriminality... jen pár z nich zná ještě staré příběhy a báje, jen pár z nich zná tance a zpěvy svého lidu. Film byl parádní! Házím tedy 5 bumerangů. * * * * * (30.07.2018)

Australskými westerny (nepochybuji, že jde o westerny) jsem doopravdy nadšený. Některé americké westerny (a proto je mám rovněž rád) vyzdvihují nad rámec obvyklého schématu různé prvky, které právě westernový žánr umožňuje a podporuje. Australské westerny jsou pro mě jiné predevším již svojí narací. (Říkám si, tj. volně asociuji, co mi připomínají, a napadá mě jenom Mrštíků "Rok na vsi" - román, který českým filmovým prznitelům literatury dosud úspěšně uniká.) Jde tedy spíš o vesnické drama, sotva o oslavu nespoutaného života v australské buši, o důvtipu aboriginalů, či krásách zemí jižní polokoule (zde je spíš o celé koule, především býčí). (15.09.2018)