Sweet Country

„JE TO VŠECHNO JEDNO ZKURVENÝ PLEMENO…“ /// Je zajímavý, že kin míří právě tenhle western. Minuli je totiž zajímavější kousky jako je Brimstone nebo (možná?) Hostiles. Tady jde o lehkou multikulturní propagandu, ale podotýkám, že v dobrým slova smyslu. Jednak nahlídneme na kolonializmus a nacionalizmus v Australský historii, poznáme nějaký domorodce a (nepřekvapivě) zjistíme, že lidi jsou všude stejný. Nakonec film zůstane i chvilku v hlavě. Ale ne kvůli příběhu, kterej vypráví o násilí a rasismu zadřených hluboko pod kůži. Jde totiž o to zpracování, který přes svoji „obyčejnost“ dejchá zvláštním domorodým životem. Domorodí herci totiž vnáší do příběhu (kromě herectví) přesně to co očekáváte - pocity, který v nich vyvolává „duchovní“ spojení s jejich vlastí. V roli seržanta Fletchera pak exceluje Bryan Brown a řekl bych, že je to jeho film. Líbí se mi to Australský prostředí. To nutný minimum herců, zastupujících obě strany. Ta jednoduchost, se kterou je příběh odvyprávěnej a přestože je natáhlej do dvou hodin, nenudí. Aspoň teda westernovýho fandu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Hledám nejjednodušší recept na býčí koule. 3.) Zjistím, že domorodec, kterej nectí tradice… je prostě domorodec bez tradic – takže vlastně běloch. 4.) Thx za titule „desade“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.08.2018)

Domorodí obyvatelé Austrálie musí snášet útlak bílých přistěhovalců v době, kdy spravedlnost je relativní pojem a každý si ho vykládá po svém. Zahrané je to skvěle (Sam Neill a jeho zpěv!), ovšem prostřihy do minulosti či budoucnosti postav jsou poměrně zbytečné a záběry jsou někdy opravdu až příliš dlouhé, což má za následek, že se snímek mírně vleče. Jsem rád, že tento film vznikl, protože má značný přesah, nicméně vyhovovala by mu o něco kratší stopáž. [KVIFF 2018] (03.07.2018)

Expanzi západní evropské civilizace do Ameriky, Afriky i Austrálie velmi poznamenal blud o nadřazenosti bílé rasy a bezohledné přesvědčení, že původní obyvatelé jsou jen něco jako mluvící zvířata. V Austrálii byla situace o to horší, že tento kontinent původně sloužil britské koruně jako velké vězení. Snahy o závádění spravedlnosti a řádu i pro aboridžince začátkem 20. století sebou nesly mnoho bolesti. Australský western Sweet country zachycuje právě tuto dobu a počátek přerodu otevřené nenávisti do tichého pohrdání domorodci. Režisér Warwick Thornton mě dokázal zaujmout historickým tématem, opravdovostí příběhu a krásnými záběry krajiny, naopak střihy do pocitů mě vůbec neoslovily. Celkově na pomezí tří a čtyř hvězd. (01.07.2018)

Warwick Thornton je takovým majákem Australské kinematografie, který daleko vyčnívá v jinak celkem pustém okolí. Ač si od svého posledního výtvoru Samson and Delilah (2009) dal hodně načas, Sweet Country za tohle delší čekání opravdu stálo. Natočil krutý, ale zároveň spravedlivý film, s nádherně nasnímanými australskými scenériemi, které se mu jakožto režisérovi i kameramanovi v jedné osobě povedlo zachytit tak jak to snad dokáže jen rodilý Australan s unikátním vztahem ke své zemi a samozřejmě s velkým kameramanským talentem. Silný vztah Thorntona ke kultuře jeho země je očividný a Sweet Country je film přímo nasáklý upřímně krutou historií počátku dvacátého století, což pro původní Australské obyvatele nebylo zrovna šťastné období. Sweet Country události tohoto období vyobrazuje skrze příběh jednoho z domorodců Sama Kellyho, který už sice není otrok v pravém slova smyslu, ale stále je „blackfella“ pracující pro jednoho „whitefella“. Kelly v sebeobraně zabijí jednoho z bělochů ze sousední farmy, což se v této době skoro rovná sebevraždě, od této události se odvíjí celý příběh filmu. Thornton dělí Sweet Country do tří částí, přičemž každá z nich je jiná a každá má svoje odlišné žánrové kvality, co je spojuje je kvalitně odvedená filmařská práce. První část je rodinné drama na téma rasová rozdílnost, prostřední část je špinavá odplatná honba přes zaprášené Australské pouště a závěrečná část je napínavé soudní drama. Herecké výkony, s přihlédnutím k tomu, že hodně herců není profesionály, jsou kvalitní, přičemž jasným highlightem je výkon ostříleného Sama Neilla. Thorntonovi se musí také přičíst k dobru fakt, že všechny postavy vyobrazuje skrze střídmí a spravedlivý pohled zkušeného vypravěče, který ví, že nejlepší cesta k realistickému příběhu, je skrze opodstatněné činy postav. Všechno to začíná u názvu Sweet Country, který je kontrastem k filmu samotnému, po shlédnutí zanechává hořkou pachuť, protože je jasné, že země zaslíbená Austrálie v této době opravdu nebyla. Podobně vytváří Thornton dva proti póly uvnitř děje filmu, nádherné australské scenérie a citlivá práce kamery kontrastuje s krutým a špinavým dějem filmu. Opravdu vyzrálé dílo a skvělá Thorntonova vizitka. 84% (27.09.2018)

Zápletka je westernová. Meditační záběry sluncem a větrem ošlehané krajiny a děsivé přírody film povyšují na umělecké dílo. Snímek je plný rasismu a nenávisti a uvažujeme, zda je naděje na změnu. Režisér Thornton prostříhává do budoucnosti, což diváka povzbuzuje těšit se dopředu. Všechny postavy v Sweet Country nějak pramení z toho, že všechny charaktery tu nějak překročí své špatné stránky. Ale některé věci nelze tak snadno vymazat. Nakonec si uvědomíme, že za zlem se skrývají jen lidé. (30.09.2018)