Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Chudí učitelé, kteří v polovině předminulého století vnášeli světlo poznání i do chudých podhorských vesniček, se stali hrdiny řady próz, mimo jiné zaujali i spisovatele Karla Václava Raise. Tvůrci tohoto snímku jeho román pietně převedli do filmové podoby, avšak počínali si ilustrativně a bez vypravěčské nápaditosti. Není divu, že namísto matně vyportrétovaného učitele, jenž zažívá hodně ústrků pro svůj prozrazený nemanželský původ, na sebe více pozornosti poutají původně vedlejší postavy, najmě lidumilný farář a rázovitý švec. Nacionální ladění jistě upevnila i tehdy nová píseň Kde domov můj, zde zazpívaná na počest vlastenecky smýšlejícího hraběte. V úvodu filmu jsou záběry spisovatele K. V. Raise. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (19)

MirecRKK 

všechny recenze uživatele

úprimne, film som pozrel kvôli Líde, tá však v deji hrala len vedlajšiu postavu ale vždy keď bola na scéne, tak rozžiarila zábery, napriek tomu, že vo väčšine deja absentovala jej prítomnosť a myslel som si že sa mi film nebude páčiť po chvíli som sa dostal do deja a čo som nečakal zapáčilo sa mi to :) ()

PetrC. 

všechny recenze uživatele

Stará adaptace Raisova vlasteneckého románu z dřevních dob zvukového filmu, s malou produkcí, malým počtem natáčecích dnů a tehdejší krátkou stopáží. Je objektivně vzato podprůměrná i na svou dobu. Film trvá 78 minut, z nichž hodně prostoru dostávají odbočky od hlavního děje s hvězdným Hugo Haasem v roli ševce Adama Hejnů. A vidíme např. i dvouminutovou německou árii na plese v Milově, aniž by měla ve filmu jakýkoli význam. Scénáři chybí řád, scény jsou za sebe poskládány tak, že na sebe místy dějově správně nenavazují. Jindy filmu pro změnu chybí kontext, který je znám pouze čtenářům literární předlohy, a tak působí scény nesmyslně nebo dokonce komicky. Režisérovi patrně chyběl odstup od námětu. Nejlepší výkony předvádějí Jaroslav Vojta v roli faráře Stehlíka a Jarmila Lhotová v roli Žalačky. Obsazení Nory Stallicha do role preceptora Čermáka je dobrou volbou s ohledem na vzhled, věk a pěvecké dovednosti. Jeho herecké pojetí role ale není moc přesvědčivé. Hudební doprovod mimo fakticky hraných nebo zpívaných scén téměř chybí. Pod průměrem končí i kamera a střih. 39 % ()

Reklama

decouble 

všechny recenze uživatele

Čas si s tímhle dílem hodně pohrál. Je nechtěně komický, velmi komický. Střihová skladba vypadá jako v nějakém amatérském filmu. Kdyby se ubraly nadbytečné vteřinky na konci a začátku mnoha záběrů, působili by zapadlí vlastenci mnohem dynamičtěji. Korunu nechtěné vtipnosti tomuto filmu nasazuje až expresivně hrající pan farář, který má zkrátka rád všechny kolem sebe:-D ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Nechci příliš zvyšovat laťku, třeba bych ji už nepřeskočil. Nicméně to bylo milé vyprávění o vlastencích pobývajících ve shodě na silně zidealizované, byť reálné vesnici (Paseky nad Jizerou), v níž kdysi působil učitel Věnceslav Metelka, z jehož deníků čerpal K.V. Rais reálie. Film je, možná ke své škodě, i když jisté to není, natočený v interierech, pár záběrů z exteriérů působí osvěživě. Český pěvecký tenor Nora Stalich zde okouzlil Lídu Baarovou, ale zřejmě ne natolik jako později německý expresivní řečník; no, to české vlastenční... ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tahle archaická ukázka vlastenectví od průkopníků našeho filmu, kteří se učili filmařině za pochodu, se podobá spíše divadelnímu představení přenesenému na plátno. Je to dneska už natolik zastaralé a naivní, až to je svým způsobem roztomilé a zábavné i pro mne, dnešního diváka. Herecké výkony příšerné, obzvláště Nora Stallich je neskutečný, zábava dobrá. Vyvolává to otázku, kam se to vlastenectví v běhu času podělo. Na tomto filmu je dokonale vidět jaký obrovský pokrok filmová technika za posledních sto let udělala. Ještě že takové snímky máme. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Pasekoch v Krkonošiach a vo Vysokej nad Jizerou. (dyfur)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Karla Václava Raise, který vycházel v roce 1893 v časopisu „Světozor“ a roku 1894 vyšel knižně. (honz)

Reklama

Reklama