Na špatné straně

Trochu zvláštny film, ktorý je chvíľami drsnou policajnou gangsterkou, chvíľami buddy komédiou a chvíľami sociálnou drámou. A častokrát všetkým dokopy v ten istý okamžik. Čo je ale najdôležitejšie, odsýpa to tak, že si ani nestihnete uvedomiť, že sú za vami vyše dve hodiny a už sa blížite do finále. To je tiež zvláštne ako skoro všetko v tomto filme, ale rozhodne netradičné. A asi si všimnete, že Mel Gibson s fúzami občas pripomína Seana Conneryho a Vince Vaughn s blond prelivom a okuliarmi Russella Crowea, keď má blond preliv a okuliare. Don Johnson a Udo Kier tu majú iba zaujímavé cameá. Tí vyzerajú stále rovnako. No a skoro by som zabudol, na politickú korektnosť sa tu nehrá... (14.02.2020)

// Zahler v sobě spisovatele rozhodně nezapře. Tahle jeho temná alternativa ke Smrtonosné zbrani bez humoru, s typicky přemrštěnou mírou explicitního násilí, sociálním přesahem, a neustále posouvanou hranicí napětí, to pak dokazuje nejen svou stopáží (téměř tři hodiny), ale i viditelným citem pro detail, snahou takřka každé postavě dopřát expozici, nebo naprosto přesvědčivě budovanou zápletkou. Ten film je esteticky i myšlenkově neskutečně naplňující, navíc svádí dohromady výbornou trojici Gibson/Vaughn/Kittles, a to vše bez výraznějších tvůrčích klopýtnutí. Jasně, závěr asi nemusel být tak doslovný a vložka s Jennifer Carpenter, byť sama o sobě silná, tam de facto být nemusela, to jsou ale nepodstatné detaily na jinak dokonalém krimi thrilleru, který se v kinech už jen tak nevidí. Pod 9* bych nešel ani s pistolí u hlavy. (P. S. komentář uživatele Davies182 je skoro stejně tak dobrej, jako samotnej film) (24.03.2019)

,,JESTLI DO TOHO PŮJDEŠ, UDĚLÁŠ TO KVŮLI SOBĚ. A NE PROTO, ŽE MĚ LITUJEŠ. ČI PROTO, ŽE JSME PARŤÁCI, NEBO PŘÁTELÉ, CO GRILUJÍ V NEDĚLI HAMBÁČE, NEBO CHODÍ NA ZÁPASY. ČISTĚ PROTO, ŽE SI CHCEŠ VYDĚLAT. TOŤ VŠE…“ /// Každopádně Zahler je frajer. Připomíná mi Tarantina. Jeho filmy maj osobitej styl s pár postavama a hafem dialogů. Ale tady je navíc z počátku i dost málo děje. Vlastně – proč to nepřiznat…. je to takový vo hovnu. Příběh je pak jednou velkou předehrou k bankovní loupeži, krvavý přestřelce a hledání klíče v žaludku. Těch překvapivejch momentů je tady ovšem nějak málo… nebo jsem jen rozmlsanej? Za zmínku taky stojí, že Vaughn má solidního parťáka. Určitě dobrý, ale že bych to musel vidět 2x… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám plán…. (ale bude to něco, vo čem nebudeme nikdy mluvit). 2.) Přemejšlím vo hře, která by změnila můj život. 3.) Thx za titule „cybero75“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (15.04.2019)

Noir verze Lethal Weapon. Scénáristicky košatý film o mnoha postavách, přesto však srozumitelný, temný, cynický, krutý. Od režiséra, který se nebojí jít za hranu standartů a v jistém smyslu si dělá vlastně naprosto co chce a dotváří jakýsi nový subžánr - dark alternativu Tarantinovek, kde mnohdy kralují rovněž až do absurdna zahnané dialogové pasáže. Film z jiné doby s markantními kvalitami, přesto však možná až příliš dlouhý. (13.04.2019)

Noirový policejní thriller ze starý školy, který je strukturován spíše jako román než jako film. S odpornými zločinci, výborně napsaným duem policistů, znechucených hyperkorektní, senzacemi a politikou hnanou dobou a smrtícím tempem mrtvé krysy, kvůli kterému se k filmu bude těžké vrátit. Zahler neuhýbá před ničím, vykresluje zločin v jeho nejextrémnějších podobách a do toho ještě stíhá komentář o dnešní společnosti. Jeho vyprávěcí schopnosti jsou nezpochybnitelné a ačkoliv to tempo občas ubíjelo, nedokázal jsem se od žádné scény odtrhnout. Scénáři podřizuje vše ostatní a že je to scénář excelentní a vrstevnatý, plný osobních a komorních momentů, chytrých dialogů, ale i hnusu a nesmyslného a nečekaného násilí - to na jednu stranu působí děsivě reálně, na druhou stranu fascinace mrzačením a zloduchy, kteří se oblékají a chovají jako psychopatičtí superpadouši z komiksu jasně odkazuje na pulp. O té ultra černé, ironické epizodce s Carpenter, kdy jsem nevěděl jestli se smát nebo být naprosto psychicky zdeptaný a fyzicky znechucený, ani nemluvě. Finální pomalu gradující, šíleně napínavá a přitom zcela komorní a procedurální akce je ovšem jasným potvrzením Zahlerova výjimečného talentu. Drsné jako šmirgl papír. A to jsme ještě neviděli adaptaci Špinavých kšeftů na North Ganson Street. 8,5/10 (24.03.2019)