Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Slavný film o zradě, kolaboraci a především o morální odpovědnosti jednotlivce, se odehrává na malém městě v době začínající heydrichiády. Sledujeme osud tří nevinných maturantů, kteří se stanou obětí msty, jež v dané době nemůže mít jiné, než tragické vyústění. (Filmexport)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (755)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Jedno z nejsilnějších dramat vůbec. Nepopsatelná atmosféra snímku podpořená temnou hudbou spolu s výbornými herekými výkony (kromě Smolíka rozhodně stojí za zmínku i Brejchová, Kostka, Lohninský či Lukavský); to je Vyšší princip. Celkový dojem/pocit diváka z tohoto filmu se dá myslím velice dobře vyčíst z obličejů jednotlivých studentů v závěrečné scéně (nenávist, smutek, vzdor,...doplněte si svoje pocity ;-)). Rozhodně bych ho dal povinně promítat ve školách. ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Dle slavné Drdovské novely dobře vypointovaný příběh studentů gymnázia, kteří jsou zatčeni a nakonec i popraveni nacisty za husté atmosféry kolem všeho toho válečného.. Komunistická strana tuto povídku kdysi pojala jako propagandu svých soc.cílů a odstrašující příklad ultrapravicového vál.režimu. Ostatně i Drda se nijak netajil svým postojem ke komunismu coby předseda literární obce spisovatelské..! ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tenhle film nám prezentovali už na základní škole, abychom věděli, jaké zvěrstvo v naší zemi pobývalo. Hlavně nás připravovali na jednu zásadní scénu, kdy třídní učitel posílá své žáky na smrt...a to tedy panejo byla síla. Ona je pokaždé kdy se na ten film znovu dívám a není se čemu divit. Líp a jednodušejc ztvárnit nacistickou sviňi totiž ani nešlo. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Konfrontace prvorepublikového humanismu a jednoho z nejvýraznějších, občas kontroverzně vnímaných a přijímaných činů našeho odboje za druhé světové války vyniká pečlivým prokreslením atmosféry malého českého města i doby tzv. druhé heydrichiády. Současně startovní film celé nové herecké generace (Mistrík, Kodet ad.). Způsob, jakým se režisér Krejčík dokázal vyrovnat s Drdovou předlohou a současně v patosu zachovat potřebnou věcnost a konkrétnost, je obdivuhodný. Ani se nechce věřit, že autorem scénáře i literární předlohy je předseda Svazu spisovatelů z padesátých let, ještě předtím výrazný talent české iteratury i filmu (MĚSTEČKO NA DLANI). Silným místem filmu je i čapkovský intelektuál, středoškolský profesor v strhujícím podání Františka Smolíka, pro nějž to byla určitě ne-li nejlepší, určitě jedna z jeho vrcholných filmových kreací. Je zřejmé, že s černobíkým viděním bez ohledu na jeho založení a proklamace nelze vystačit. Doba vzniku by totiž dílo takového dosahu měla a priori vyloučit. Opak je pravdou. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Heydrichiáda u nás byla nejhorší dobou druhé světové války, dobou, kdy se charaktery definitivně lámaly. Drdova krátká povídka byla výborným mementem za ty, kteří se rozhodli nehledět na následky a neuhnout ze svých morálních zásad. Jiřímu Krejčíkovi se tento kratičký text povedlo výborně rozšířit do podoby celovečerního filmu, který má nezmenšenou sílu i po více než půl století. V neposlední řadě tu jsou vynikající herecký výkon Františka Smolíka a nenápadné režijní mistrovství Jiřího Krejčíka. Jasný klenot! ()

Galerie (46)

Zajímavosti (19)

  • Ve scéně, kdy jede advokát Skála (Otomar Krejča) v autě s velitelem gestapa (Hannjo Hasse), si pan Skála zapálí cigaretu. Ta je o chvíli později úplně krátká, ale hned v následujícím záběru je zase dlouhá. (orkadimenza)
  • Natáčelo se v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. Ve filmu se například z Pardubic mihl dnešní obchodní dům Grand a palác Hybských z roku 1898. V Hradci Králové se natáčelo na Velkém náměstí a ve zdravotnické škole. Scéna schůzky Jany (Jana Brejchová) a Vlastíka (Ivan Mistrík) byla natočena u rybníka v průhonickém parku. Školní chodby a schodiště se natáčely na malostranském gymnáziu Jana Nerudy. Scény popravy se natáčely na dvoře dnes již neexistujících kasáren na Náměstí republiky. (zdeny99)
  • Ve scéně před Janiným (Jana Brejchová) domem má německý voják útočnou pušku Sturmgewehr 44, ta však byla do výzbroje německé armády zavedena až roku 1943. Voják dohlížející na dodržování zákazu vycházení bezprostředně po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha tak 27. května 1942 nemohl disponovat podobnou zbraní. (Dekovnik)

Související novinky

Zemřel herec Jan Skopeček

Zemřel herec Jan Skopeček

27.07.2020

Ve věku 94 let zemřel herec a dramatik Jan Skopeček. Skopeček, jenž měl na kontě přes 150 filmových i televizních rolí, patřil rovněž mezi zakladatele Divadla pod Palmovkou. Mezi jeho nejznámější… (více)

Reklama

Reklama