Čintamani & podvodník

Myslel jsem, že už žádný ze starých českých filmů nemůže rozhodit můj žebříček a to hned na nejvyšších místech. To proto, že jsem Čintamany viděl hodně, hodně dávno a nyní po mnoha letech na DVD. Nádherné, skvělé, bezchybné. Ten film má srdce, které sametově a teple lidsky pulsuje do všech stran a laská příznivce všech žánrů. Díky naprosté propracovanosti všech reálií, má spolu s Hříšnými lidmi i značnou vypovídací schopnost o krásném období první republiky. O hereckých výkonech je v tomto případě zbytečné mluvit, stačí si přečíst jména. Zfilmovat Karla Čapka představuje pro režiséra značné riziko. Může předlohu ještě umocnit nebo slušně řečeno vyvolat rozpaky (Lotrando a Zubejda). Jiřímu Krejčíkovi se povedlo to první. (17.05.2008)

Scenárista s obdivuhodnou bravúrou prerozprával dve krátke, svižným štýlom napísané poviedky od Karla Čapka (samé osebe predstavujú parádne "počteníčko", najmä tá prvá). Jednoducho nemožno neoceniť, koľko nových skvelých dialógov a scén bolo vymyslených, aby sa lakonický Čapkov štýl mohol rozvinúť do filmového príbehu. Špičková škola adaptácie literárneho diela. Z hercov sú prvotriedni de facto všetci (vrátane toho psíka), no mojou obľúbenou zostáva Olga Scheinpflugová ako večne premrznutá, otrávená a otravná starožitníčka Severýnová, x-krát mrzuto opakujúca, že "ten tepich není k mání". Čo sa týka scén, najuhrančivejšie pôsobí tá, v ktorej stará príslušníčka "šíleného rodu Zanelli" pomaly vystupuje po schodoch s celým svojím ansámblom (možno preto, že pôsobí najmenej literárne). V csfd veľa preceňujeme i podceňujeme, ale zriedkakedy doceňujeme. Doceňujte, páni, koberec s vtákmi sa nevidí každý deň. (18.09.2005)

Plejáda výtečných českých herců - třebaže často v epizodních roličkách. Výtečná Scheinpflugová (přítelkně K. Čapka) ukazuje, jak výtečná to byla herečka - škoda, že filmový pás nám ji mnohokrát nezachoval. Dále v ženské roli zazářila herečka staré nepříjemné hraběnky Zanelliové. Ani ostatní herci se nadali zahanbit. Neprávem opomíjený film. (13.03.2015)

Knihy Karla Čapka mě povznášejí. Ta autorova lehkost a svěžest slov, ze kterých tvořil věty, souvětí, odstavce, kapitoly, povídky a celé knihy, mě nutí opakovaně otevírat jeho knihy a procházet všechny ty uvěřitelné i neuvěřitelné příběhy. Jeho povídky z jedné i druhé kapsy se vyznačují hravostí, humorem a vtipnou pointou. A zde jsou převedeny dvě z těchto povídek na filmové pásmo s přesvědčivou věrohodností doby, místa i příčiny inspirace samotného spisovatele. Zločiny, podvody a různé přestupky jsou spojeny s lidstvem již od jeho počátků. Lidé je provádějí, pokoušejí se o ně, či o nich přinejmenším přemýšlejí. Hlavní postavou prvního příběhu je doktor Vitásek (dobrý Vladimír Šmeral) a jeho sběratelská vášeň a posedlost, pro kterou je ochoten provést i zločin. Mravní a se vší počestností. Z dalších postav prvního příběhu: Vitáskův přítel a pomocník při nepovedeném nákupu doktor Bimbal (dobrý František Filipovský), majitelka starožitnictví a opatrovatelka vášně bláhového sběratele paní Severýnová (zajímavá Olga Scheinpflugová), majitelka vášně sběratele urozená paní Zanelliová (zajímavá Jarmila Kronbauerová), svérázný profesionální zloděj a sběratelův pomocník (příjemný Josef Hlinomaz).Ve druhé povídce je hlavní postavou vlakový civilní policista Václav Holub (dobrý Vlastimil Brodský) se svou urputnou snahou o lapení zločinců a jejich předvedení před řádný soud. Vyrovnaným partnerem je mu seriózní podvodník z povolání Vincent Plichta (dobrý Jiří Sovák) s pečlivým vyúčtováním příjmů a výdajů. Z dalších postav druhého příběhu: svědomitý policejní rada (Jaroslav Marvan), milující paní Holubová (Lída Vostrčilová), věrná paní Plichtová (Libuše Havelková), a mnoho dalších žen, okouzlených ctihodností pana Plichty, jako kartářka (Stella Zázvorková), shovívavá řeznice (Olga Scheinpflugová), uchvácená švagrová pana Holuba (Jiřina Bohdalová), či podvodnická vdova (Světla Svozilová). A tak dokonale ožívá svět Čapkových textů,, který byť je plný zločinu, tak je zároveň plný elegance a vznešenosti. Kéž by i v současné době zastávali zločinci hodnoty mravní a nepostrádali ten starosvětsky gentlemanský šmrnc. (05.06.2016)

Několik let po zfilmování povídky Glorie se Jiří Krejčík vrátil ke Karlu Čapkovi snímkem Čintamani a podvodník. K adaptaci si vybral dva jeho příběhy z Povídek z druhé kapsy - Čintamani a ptáci a Příběhy sňatkového podvodníka. Vznikl tak úsměvný snímek zabývající se ve shodě s předlohou životními paradoxy a slabostmi lidské duše, v jejichž popisu Čapek vynikal. Přiblíženy jsou na osudech sběratele Vitáska vášnivě toužícího po vzácném koberci nesmírné ceny v povídce první a na vztahu policejního inspektora Holuba k "slušnému", akurátnímu podvodníkovi znalého zákonů, ochotně vycházejícímu ramenu spravedlnosti vstříc v povídce druhé. Za úspěchem Krejčíkova snímku stojí nejen zdárné vystižení Čapkova díla a atmosféry první republiky, ale především vykreslení charakterů jednotlivých postav, o jejichž ztvárnění se postarala celá plejáda hereckých legend v čele se Sovákem, Brodským, Šmeralem, Filipovským, Marvanem a také Olgou Scheinpflugovou, která v obou povídkách sehrála dvě růzmé varianty lidových, s osudem smířených postarších žen. (17.10.2008)