Hádej, kdo přijde na večeři

Asi nikdy jsem neviděl barevnější film, chvílemi to bylo až kýčovité (západ slunce). ___Kdybych proti oskarovému scénáři namítnul, že jediný jeho nonsense byl ten ukrutný, nepochopitelný a zbytečný spěch, s jakým se "mladí" chtěli vzít, ohrozil bych samotnou podstatu příběhu.___Konverzačka kterou bych nenazval komedií, ale v podstatě ani dost dramatem. O hereckých výkonech už byla řeč, já bych jen dodal, že dabing Marcela Cupáka (Sidney Poitier) a Josefa Větrovce (jeho otec, Mr. Prentice) byl naprosto úžasný, bohužel ani jeden hlas se ale k postavě příliš nehodil, zvláště u Cupáka.___ Nemůžu nazvat Katharine Houghton nejslabší herečkou, ale připadala mi na svou postavu příliš stará (a nedostatečně "pretty"), přestože byla v době natáčení mladší než Joey, kterou ztvárnila.___Celkově u mě jasná pětka a Poitierův zápis (konečně, po tolika filmech) do mé TOPky. (16.08.2008)

Takhle s pětačtyřicetiletým zpožděním je to spíše úsměvné. Ale nutno říci, že to bylo výborně napsané a ještě lépe zahrané. Sidney Poitier byl zřejmě jediným pro bělochy přijatelným černochem a z postavy služebné Tillie museli všichni černošští bojovníci za rovnoprávnost vzteky mlátit hlavou o sedadlo před sebou. Úspěch zaručen. ;-) (23.10.2012)

"Nemyslím si, že by na všechny mé námitky stačily čtyři hodiny." Nechci vypadat jako rasista, ale když si bílá holka přivede domů opáleného mladíka, jehož jedinou předností je velikost přirození, tak k tomu mám jisté výhrady. Pokud si však přivede vzdělaného a slušně vychovaného doktora, tak je mi úplně jedno, jestli je černý, žlutý nebo zelený s růžovými puntíky. Tady se však bílým rodičům nelíbí černoch, černým rodičům zase běloška a všichni se bojí budoucích problémů svých dětí. A já jsem se bavil zejména tím, jak byla slečna bez předsudků vychována a najednou rodiče odmítali nést následky své výchovy. To bylo velmi poučné. A taky jsem byl nečekaně zasažen myšlenkou o tom, že mám dětem dávat a nic od nich nečekat. Já už jsem totiž dostal od svých rodičů a oni budou dávat zase svým dětem. To má logiku, takže jsem si z této konverzačky odnesl i něco do života. (13.11.2018)

On byl black a ona byla bloncka. I koncem 60. let cosi zvláštního. On byl Dr., ona liberála dcerka, jejich budoucnost i tak vypadala na hovno... Velmi chytře napsaný film o tom, že můžete být sebevětší volnomyšlenkář a bojovník za rovnoprávnost, ale pokud si vaše děcko usmyslí, že si vezme černocha/bělošku, jdou všechny ideály stranou, protože víte, že svět je krutý a smíšená manželství to mají cokoli, jen ne snadné. Vztah Johna a Joanny je popisován jako SITUACE a jejich budoucnost jako logický PROBLÉM, který je potřeba vyřešít. Skvěle vymyšlené a zahrané postavy, kupa zajímavých myšlenek, které jsou aktuální ještě dnes. Ale ty dialogy zároveň až moc smrdí politickým manifestem - to mohlo fungovat tehdy, dnes to ale nestačí a hlavně závěrečná scéna jako vystřižená od Agathy Christie působí dost uměle (nehledě na to, jak se s ní legendární Spencer Tracy popasoval). A naopak musím pochválit strukturu příběhu, dávkování jednotlivých scén i práci s kamerou a scénou. Jo a i když to má v popisku komedii, je to hlavně drama. Toho humoru tam moc není - i když párkrát se určitě zasmějete. (27.03.2018)

Dávam štyri, ale priznávam, že som nedokázal plne oceniť ten spoločenský presah, torý film musel mať v dobe svojho vzniku. Divadelný monológový záver bol možno aj trochu prepísknutý, ale krásne ukázal ako sa dá na jednoduchej zápletke vystavať aj hlbší príbeh ako je tomu dnes (HÁDAJ, KTO PRÍDE)... Páčil sa mi humor, ktorý bol akoby len tak mimovoľne na pozadí... (22.02.2015)