Všechno bude fajn

Depresivní realita natočená jako hraný dokument v hořce komediálním hávu. Na můj vkus poněkud příkrá kritika naší stále ještě křehké demokracie, která by se hodila na kterékoliv město v naší republice. Každý zapomíná na to, že režim se sice změnil, ale lidé ne! Ve velké většině zde žijí stále stejní lidé, kteří poznali život před rokem 1989. A ti si stále myslí, že se všichni musíme mít dobře, tak jak jim to komunisté slíbili, ale nedodrželi. Právě Brno bylo v nedávné poměrně objektivní studii shledáno jako město, kde se u nás žije nejlépe. Takže tak černě bych to zase neviděl. (07.07.2019)

Brno si svůj film opravdu zasloužilo (Nuda v Brně se točila převážně v Hradci a o Brně nebyla). Největším nebezpečím politicky angažované komedie je, kdyby nebyla vtipná. A to se nestalo. Komedie funguje na jedničku. Je pravda, že Šplíchalův nihilismus už je někdy trochu únavný (nestačilo divákovi říct jednou, že život nemá smysl?), ale vynahrazuje ho salvou gagů a dobře fungující satirou. Šplíchal je výborný scenárista, jeho inspirace hnutím ANO, pro které kdysi pracoval, je zjevná (hnutí Všechno bude fajn). Taktéž reflexe Onderky a Žít Brna je snadno pochopitelná. Rozhodně nejde o reklamu na ŽB, spíš si tu Kvapil vyřizuje své osobní spory s Hollanem, ale to se dalo celkem čekat. Režisér i scenárista se tradičně vymezují i proti havlismu a undergroundu jako nositelům zprofanované pravdy a lásky. Je fakt, že parodie na Plastiky je drsná, ale vydařená. Jen jsem se nemohl zbavit pocitu, že se těším, až za 20 let nová vlna zase sejme a zesměšní generaci seskupenou okolo současného Alarmu (Šplíchal zde pracuje jako novinář). Za sebe mohu říct, že mi Šplíchalův scenáristický nihilismus sedí víc než jeho angažovaná novinařina. Ale to už do toho tahám vlastní názory na politiku. Brno jest vytěženo kompletně: šaliny, Cockclock, TIMO, Stratil, Mucha, Vtípil, K.Olivová, Mýdlo, brněnští herci, ohňostroje a draci. Tenhle text píšu pár hodin po zhlédnutí a už se mi celá dějová linka téměř vykouřila z hlavy. Škoda, kdyby tam byl nějaký sevřenější příběh, bylo by to jistě lepší než tyhle separované epizodky. Případně mohl režisér jednotlivé dějové linky lépe formálně oddělit. Zmiňované epizody se střídají tak nějak nahodile, asi jako když chytnete dobrého opileckého vypravěče ve 3 ráno v Mýdle. Přesto jsem moc rád, že film vznikl a dostal státní dotaci. Moc bych si přál, abychom měli stát, který neustoupí hloupým tlučhubům a dotace na kritickou satiru si vždy obhájí. Ale bojím se, že za pár let by tvůrci nemuseli dostat ani korunu. (16.08.2017)

Výstižnější už tenhle film snad ani být nemohl. Všechny ty obecně známé pravdy (mnohdy s přesahem daleko za hranice Brna) režisér Robin Kvapil vyjádřil naprosto bez obalu a tak neuvěřitelně vtipně, že jsem se smíchy popadala za břicho. Ačkoliv jde především o hořce sarkastický a jízlivě hořký obraz doby, ve které jsme žili a stále ještě žijeme. (90%) (27.03.2023)

-4* Tahle komedie se mi ukázala jako třetí nejlepší český film roku 2017 (když jsem tedy odfiltroval kraťasy a dokumenty) a tak jsem si řekl, že to musím vidět. Sice si tu autoři dělají srandu z Brna a jeho obyvatel, ale vše podstatné by se dalo přenést do jakéhokoliv jiného města. Mé lehce nadhodnocené čtyři hvězdičky si tato malá nezávislá a avantgardní komedie o moravské metropoli nejspíš zaslouží, protože jsem se u ní velmi dobře bavil. I když případné diváky varuji, že nejde o běžný film a spíš působí jako divadelní či streetové představení převedené na filmový pás, takže jde spíš o festivalovku. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.03.2018)

Hele, žít Brno fakt není taková póza, jak se může lidem, kteří v něm jakože nihilisticky přežívají, zdát. Jasně, je to sranda i nějaké to mrzení, ale dokument to není ani zbla a na jakože filmovou rekonstrukci v tom zase ty dokumentární prvky hrozně prudí. To, co začíná jako osobitý vtip, ve kterém se dá opravdu bydlet (v mém případě 7 let), skončí jako neskutečně vychtěná zábava party kámošů, co si to chtějí vyříkat s ex-kamarádama i nekamarádama, přičemž se maskují za (sic!) silnou linku o páru v očekávání a nakládají tak především sami sebe a dokazují všem naokolo, že určitá míra urbanisticko-sociálního kretenismu může postihnout kdekoho. Brno, město, které není bez následků. (30.10.2017)