Kaňka do pohádky

Československý film s notnou dávkou fantazie popisující neobvyklé cestování z reálného světa do pohádkové knihy a nazpět. V hlavních rolích se objevili dětští herci : aktivní osmiletá Vendulka (Ž. Fuchsová), její bratr D. Rýdl a oživlý kluk z knihy L. Bech. Na začátku obrázkové knihy plné říkadel od Josefa Lady s prostým názvem Dětem, kterou dostala jako dárek malá Vendulka, byla nalezena záhadná kaňka, kterou lze prostupovat do světa knihy a tam dotekem oživovat namalované objekty. Zajímavý nápad byl však rozvinut velmi nešťastně, neboť co na začátku filmu vypadalo lákavě, na konci snímku ukrutně nudilo a působilo nesmyslně. Z filmu se tak stala pouze jakási pocta národnímu umělci J. Ladovi, jehož kresbám se můžeme ve filmu obdivovat. V rolích zaneprázdněných rodičů se ukázala M. Steinmasslová a V. Helšus a tím výčet dospělých herců končí, pouze v okrajových a zanedbatelných postavách jsem zahlédl F. Husáka a O. Velena. Mám pocit, že režisér O. Koval těžce nezvládl závěr svého snímku, neboť jsem měl vskutku problém jeho dílo dokoukat, a přitom začátek jeho filmu se zdál nadějný a v polovině byl ještě snesitelný. Celkově se domnívám, že události, které se odehrávaly v obrázkové knize, měli být pojaty zcela jinak a díky nepochopitelně velkému prostoru, který dostal v tomto chaotickém a nelogickém snímku obyčejný tur domácí, jsem se rozhodl po velmi dlouhé době udělit pouze jednu hvězdu. Ota Koval se tak pro mě stal režisérem, kterému je lépe se zdaleka vyhnout. (05.02.2021)

Rodiče si pořizují děti, ale pak na ně nemají mnohdy čas. A co taková vnímavá a citlivá Vendulka má potom za život? Naštěstí cv pravou chvilku naráží na knihu J.Lady, a ta jí umožní zažít pěkné dobrodružství. Ale parta syčáků nepřeje citlivým dětem a tak ničí krásu dětského života, a přece se dobro nakonec ukáže a Verunka a vytáhne chudáka Ondru z bryndy, jako pravá žena do nepohody? kdo z nás by si v dětství nepřál poprocházet se po Ladově krajině a vesnické idylce? Já bych se jen vyhnul vesnickým rvačkám a za kámoše bych chtěl mít MIKEŠE! Ten udělal kariéru a to prosím bez protekce, sám, díky své jedinečnosti, že jako kocourek mluvil a měl rozumu na rozdávání. A perfektní výchovu od své babičky! (29.05.2010)

Krapet nudný film o přeskakování mezi realitou a pěkným světem Josefa Lady. Obsahuje otravné elementy, jako je dítě s kočárkem či kráva Javora, na druhou stranu ale dokáže být i poučný – právě kráva se ocitá ve stanici metra Budovatelů (dnes Chodov) hned rok po jejím skutečném otevření (1980). Při hře na piano tu jsou dobře ukázány paralely mezi "Kočka leze dírou" a Smetanovou "Vltavou". (29.04.2018)

Netradiční "Arabelina cesta" z našeho světa do pohádky, na kterou je možno se dívat jako na takovou filmovou výstavu obrazů Josefa Lady. Pro mě je Kaňka do pohádky obrovským překvapením. I dnes, téměř 40 let po jejím vzniku, je to krásná pohádka, která je v mnohém lepší než ty naše současné. Natočena je takovým tím moderním stylem ala Jindřich Polák či Václav Vorlíček. Z našeho světa se kaňkou v knížce cestuje do pohádkového světa Josefa Lady a stejně tak zase nazpátek. Malá Vendulka díky tomu objevuje, jak se žilo na začátku 20. století. Naopak kluk z ladovského světa je vykulený tím naším světem. A nejlepší podle mě byla kráva v metru. [2862. hodnocení, 37. komentář, 58%] (08.12.2020)

Ano, Kočičího prince a tuto pohádku natočil stejný režisér. Přemýšlím, co se mi na obou tak nesedí. Scénář je dle mě v pořádku, i proti kameře nice nemám. Nápady to nejsou špatné, ale ...no to ale. Nevím, jestli na to vůbec někdy přijdu. Přijde mi to přehnané. Pohádky jsou jednoduché a přímočaré, mají pevnou linii. Neustálé přecházení přes kaňku nebo trošku samoúčelná zápletka? (28.10.2014)