Kaňka do pohádky

Krapet nudný film o přeskakování mezi realitou a pěkným světem Josefa Lady. Obsahuje otravné elementy, jako je dítě s kočárkem či kráva Javora, na druhou stranu ale dokáže být i poučný – právě kráva se ocitá ve stanici metra Budovatelů (dnes Chodov) hned rok po jejím skutečném otevření (1980). Při hře na piano tu jsou dobře ukázány paralely mezi "Kočka leze dírou" a Smetanovou "Vltavou". (29.04.2018)

Kańka do pohádky režiséra Oty Kovala je uečena všem dětem i dospělím, kteří mají rádi hru s fantazií. Nechybí v ní tajemství, napětí, zázraky a kouzla, ale ani normální život dětí na sídlišti velkého města. Výtvarně vytříbený snímek přibližuje divákům dílo Jozefa Lady - malíře, který značnou část tvorby věnoval dětem. Způsob vyprávění, typický pro téměř všechny Kovalovy filmy, vytváří jemně zasněnou atmosféru, v níž se současný příběh může díky kouzlu odehrávat i v minulosti vzdálené několik desítek let. (29.07.2012)

Poněkud bláznivá ale určitě i netradiční a zajímavým způsobem pojatá česká pohádka o kouzelné inkoustové kaňce, obrázcích pana Lady a krávě v oddělení ztrát a nálezů. Pan Lada ztvárněný Josefem Patočkou, byl dobrý, téměř Ladův vystřižený originál. Nejde o klasickou pohádku, ale o hru s realitou a fantazií, kde nechybí tajemství, zázraky ani normální pražské sídliště. Hlavní roli s tu vystřihla Žaneta Fuchsová, která byla vedle Tomáše Holého bezpochyby největší dětskou hvězdou českého filmu, kterou se však nakonec nečekaně nestala. Na filmu oceňuji jednak dobrý a zajímavý nápad a pak samozřejmě Ladovy obrázky a také hudbu s Koptovi texty v podání Bambini di Praga. Jako malému se mi to velmi líbilo, ta představa byla skutečně krásná, nicméně klidně i dnes s dětmi bych se nato podíval znova. Patřil jsem k těm důvěřivějším dětem, a kdo v té době také ne... (01.05.2007)

Ladovo obrázky mám velmi rád a proto tato pohádka patřila vždy k těm oblíbeným. Na druhou stranu musím ale uznat, že již na první pohled jde poznat , že jde o silně předrevoluční film a téměř z každého snímku mimo Ladovo obrázky, jdou vidět krásy socialistického budovatelského programu (sídliště, stavby, chlapec tlačící kočárek ..... (29.12.2004)

Stejně jednoduché a naivní jako Ladovy obrázky, někde napůl cestě mezi filmem a levnou studiovou televizní pohádkou. Scénář působí jako by natočili jeho první pracovní verzi a scény občas působí poněkud ztuhle a křečovitě, stejně jako některé herecké výkony. Navzdory tomu všemu je to milá, netradiční a dětsky bezprostřední blbinka, která má stále své kouzlo, nádherně dětskou fantazii, má skvělou Žanetu a také Františka Husáka, který si geniálně užívá epizodní roličku zaměstnance Ztrát a nálezů. Bylo milé to zase po letech vidět a stejně jako v dětství, i dnes bych takovou kaňku do Ladových obrázků bral všemi deseti. (18.11.2012)