Kdo se bojí, utíká

Několik let po válce, zbědovaná a opuštěná ves v pohraniční, kde je cikánská menšina většinou. Práce kterou učitel věnoval j dětem přichází vniveč. ... Všude budete muset pracovat. To mi víme, ale ta cesta, ta cesta je pěkná. Velkou úlohu vajdy tu hrál skvěle Čepek. Bezvadná hudba částečně cikánská a částečně z pera Zdenka Marata. Film se mi líbil a přihlédnu li k roku výroby tak hodnotím ****. (01.03.2009)

Další z řady československých filmů popisující potíže při poválečném znovuosidlování pohraničí, tentokrát je snímek zaměřen na problémy se soužitím místních obyvatel a dosazenou početnou romskou komunitou. Stěžejní část snímku zobrazuje očekávané problémy místního mladého učitele Dudka (P. Kříž ve své typické intelektuální roli) se vzděláváním romských dětí. Další linie filmu sleduje hanebné okrádání negramotných romských spoluobčanů, jehož se dopustil bezcharakterní účetní L. Munzar. V nepřehlédnutelné roli vůdce Romů, tzv, vajdy se představil jako vždy nespoutaný a přirozený P. Čepek. Kromě těchto umělců mě zaujal také místní představitel zákona nekompromisní, i Romy respektovaný V. Kratina. Snímek nenabízí žádné konkrétní řešení problematiky soužití či návrh na omezení konfliktů, pouze zobrazuje nemilosrdnou skutečnost, jež se dosud změnila jen pramálo a místo toho se věnuje romskému folkloru a kultuře. Snímek rozhodně není špatně natočen, zkušený režisér D. Klein, jež se věnoval této problematice už v minulosti (Radikální řez 1982), natočen docela zajímavé, lehce kontroverzní dílo. (24.06.2014)

Jistě, film má v mnoha ohledech příliš zidealizovanou podobu a směrem ke konci chytá mírnou naivitu (hlavně co se týče kriminální linky), ale nelze mu upřít i v některých ohledech reálné vyobrazení tohoto etnika. Divák se dokáže vcelku dobře vcítit do role pana učitele, který trpí tím, že většina jeho snah přichází v niveč, navíc do role mladého idealisty byl obsazen Pavel Kříž a opravdu mu tato poloha sedla. Potěšila i přítomnost Petra Čepka, který si svého vajdu evidentně užíval. A na to, že jde spíše o drama, se divák i občas zasměje, proto lepší průměr. „Jedno vám ale můžu slíbit, až budete odsud potřebovat rychle vypadnout, pučím vám koně. Jestli ho ovšem do tý doby nesežerou.“ (02.12.2012)

"Pan učitel žáky nestřílí!" Tak to byla věta skoro na konec filmu, který mě celkem mile překvapil. Přestože příběh byl občas dost předvídatelný, zaujal mě také svou aktuálností. Ironíí osudu byl film vysílán právě v době, kdy soužití s romskými spoluobčany hýbe poměrně silně společností. Nevím, zda vy takový film vůbec bylo možné natočit dnes, proto také pro jeho otevřenost dávám tak vysoké hodnocení. (11.12.2011)

Problematika Romů žijících historicky na našem území je nejen v kontextu československé kinematografie značně přehlížena, jedním z mála filmů, který život romského etnika reflektuje, je právě Kdo se bojí, utíká režiséra Dušana Kleina (ten se dá dokonce pokládat za jakéhosi filmového odborníka na problematiku Romů, neboť natočil ještě další snímek z prostředí českých ,,nepřizpůsobivých", konkrétně detektivku Radikální řez). Kdo se bojí, utíká je o to cennější, že je příběhem z poválečného pohraničí, tedy z místa, odkud právě byli odsunuti sudetští Němci (což ve filmu explicitně zdůrazněno ale není) a na jejich místo přikočoval nejen vajda se svou skupinou Romů, ale i mladý ,,buditelský" učitel. Je otázkou (která se ve filmu opět vůbec neřeší), do jaké míry byl příchod obou nucený (mladý učitel nejspíše dostal tzv. umístěnku a Romové byli do Sudet poslání jako levná - a v republice v té době vlastně jediná - pracovní síla, tedy žádný projev aktu svobodné vůle), každopádně to tvoří základní expozici budoucího dramatu. Co se musí ovšem na Kleinově přístupu ocenit, je fakt, že se nebojí alespoň mezi řádky poukázat na tragický osud českých Romů během trvání Protektorátu, který byl v mnohém podoben osudu židovskému. ,,Rodiče zemřeli v koncentráku." Dokonce se v dialozích řeší, že Romy už znovu ,,nelze poslat do plynu", což je v poválečné reflexi velmi cenné faktické zjištění (a mělo by se připomínat i dnes). Co ovšem film Dušana Kleina naopak trochu sráží, je velmi stereotypní a obecně romantizující pohled na život kočujících Romů, zvláště úplná pointa o důležitosti ,,cesty" mi přišla dosti umělá. Navíc většina skutečných problémů zůstala nevyřčena (třeba fakt, že my Češi jsme si většinu již dávno asimilovaných předválečných českých Romů zlikvidovali v koncentračních táborech a proto na jejich místa přikočovali z východu noví, obtížně integrovatelní...). Každopádně body za odvahu něco takto angažovaného vůbec natočit, s dynamikou civilizačního vývoje by dnes vlivem institutu tzv. politické korektnosti podobně laděný film vůbec neměl šanci vzniknout... Podobné filmy: Radikální řez (11.12.2011)