Hastrman

Samotný motiv zamilovaného vodníka snad není nijak převratný, ale to, jak s ním Havelka naložil, za pozornost určitě stojí. Spíš než o thriller se jedná o psychologické drama, kdy se hlavní hrdina potácí mezi tím, po čem touží a tím, co nemůže. Zároveň stoprocentně funguje prostředí venkova 19. století, kde se křesťanská víra dosud pere se zažitými pohanskými rituály. Seděl mi i poetický tón, na který film nijak zvlášť netlačí, díky čemuž funguje zcela přirozeně. Mínusem je občasná rozvleklost, ale to k podobným filmům do určité míry patří. Herecky se konečně výrazně prosadil Karel Dobrý a je ostuda filmařů, že se tak nestalo mnohem dřív a také by mě zajímalo, kde byla doteď schovaná Simona Zmrzlá. Jen tak dál pane Havelka. 80% (23.12.2018)

Vizuálně překrásné, herecky přesné, což s ohledem na silné obsazení lze očekávat, obsahově naopak velmi slabé. Napoprvé jsem vydržel nanejvýš deset minut a zaslouženě jsem celou stopáž prospal, napodruhé jsem musel spánek celou dobu přemáhat. U mě filmy bez děje v drtivé většině případů moc šancí nemají, umělecké kvality Hastrmana tím nijak nepopírám, proto také nedám dvě hvězdičky. (09.02.2019)

Takhle dobrý český film jsem dlouho neviděla. Líbil se mi od začátku až do konce. Včetně titulků, plakátu a vůbec všeho. Skvělí herci, krásné prostředí a postava podivína, který se zamiluje do místní holky, co si hraje na to, bůhvíjak není soběstačná a nezávislá na názorech ostatních. Strašně se mi líbily i poslední filmové záběry na Jezeří. Super, super. A teď si musím konečně přečíst ten stejnojmenný Urbanův román! (11.02.2019)

Tak už i česká kinematografie má svůj typický divnofilm. Nepříliš umělecky vyvážený příběh hastrmana obšourníka, který si myslí na vilnou Katynku, opravdu strhne grandiózní odvahou natočit něco pramálo konzumního, příslušně mokrosuchého a na české prostředí i mírně kontroverzního. Co nestihl Vorlíček, v tom už Ondřej Havelka tolik nepokračuje. Vydává se totiž vlastní cestou a jeho navození iluze vyzrálé režie je dokonalé a snadno se tomu dá podlehnout. Ovšem je zde jeden podstatný zádrhel - i bez znalosti literární předlohy Miloše Urbana je více než znát, že musela být značně komplikovaná, tudíž na filmové plátno obtížně převeditelná. Dejme tomu, že v Karlovi Dobrém se našel ideální představitel mužíka, pro něhož je vodní živel nezbytně životadárným. Ale co o jeho postavě tak dohromady víme? Fajn, vydává se za barona, patrně je nesmrtelný, proč a hlavně kvůli čemu se ale frekventovaně stěhuje z místa na místo, jak je nám v jedné z replik naznačeno, to zůstane víceméně utajeno, i to, jak ho má vlastně divák vnímat, není příliš jasné. Kladně či záporně? Režisér si ještě vypomáhal vnitřními monology, zdůrazňujícími psychologické pochody ústředního kavalíra. Technickou výtku bych měl i ke scénám, v nichž se potápí. Od hastrmana bych čekal hbitější pohyb pod vodou a určitě se neodboural ani dojem, že herec pod hladinou urputně nezadržuje dech. To objekt jeho touhy byl podstatně smyslnější. Simona Zmrzlá rozmrzne i pyj v ledu, takže o její klín zápolí málem půlka vesnice, a v žádném případě se při styku s ní nedoporučuje mít nenabroušenou sekeru, aby se předešlo nedostatku polen, sloužících k výrobě sex panen (však uvidíte). K tomu se vsadilo na rozdělení vyprávění do kapitol, takže prožijeme různá roční období a tradice s nimi spjaté, přičemž se divák stane svědkem pohanských rituálů. Přišlo mně to příliš nepříjemně strojově přesné, načež každý počátek kapitoly provázela úděsná zpívánka doprovázená poetickým přeletem kamery nad luhy a háji. Havelka nepřišel s filmem, který by svoji atraktivnost dával na odiv. Je to vyloženě dílo velmi specifické, nesoucí v sobě nejeden různorodý žánrový prvek, čekající na své objevení. Zrežírované je příslušně kvalitně, herecká garda je vyhovující, i tak působila ale poněkud druhořadě, celkově se hlavně nedařilo vzbudit můj zájem o hastrmanské vodní hrátky natolik, aniž bych zdárně ignoroval fakt, že Vorlíčkova stařičká vodnická konkurence byla přece jen zábavnější a invenčnější v mnoha ohledech. 5/10 (25.12.2018)

Na první pohled to může vypadat jako vnitřní souboj osvícenského hastrmana, který neví, jestli u zvratného slovesa smočit použít morfém „se“ a nebo „si“, ale Moody Maker Ondřej Havelka tam dokázal dostat něco, co tady nebývá standardem. Balada s prvky romantismu o střetnutí živlů a vášní, rámovaná pohanským folklórem a cyklickými lidovými zvyky, boduje svou ambivalencí vůči postavám, mystikou, nenásilným ekologickým poselstvím i odvahou jít na tenký led, který neustále hrozil probořením do studených vod parodie (a že to chvílemi pod nohama praskalo). Čochtan Dobrý, rumulokaj Lábus i bohanebojná Zmrzlá obstáli ve svých nelehkých rolích na jedničku a povýšili režisérův filmový debut na něco, nad čím by se neměla jen tak zavřít voda.. (17.09.2019)