Frigo na mašině

[8/10] (Buster Keaton, United Artists) (Němý, čb. tónovaný /// Produkce: Buster Keaton, Joseph M. Schenck /// Scénář: Al Boasberg, Clyde Bruckman, Buster Keaton /// Kamera: Bert Haines, Devereaux Jennings /// Hudba: Robert Israel, William P. Perry) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.12.2008)

Jo, to byly časy, když Buster honil svýho Generála. Promazal, rozehřál, pořádně napumpoval a se stoickým výrazem ve tváři se vydal na cestu za štěstím. Ve své době jistě nebývale výpravný film musel diváky zvedat ze židlí, vždyť Keatonova eskamotérská čísla na lokomotivě dokážou zvednout tlak i dnes. Bohužel však Frigo baví jen na té mašině. Scény, a že jich je, mimo kabinu strojvůdce jsou jen přehlídkou chabých gagů či melodramatických výjevů. Na kolejích ďábel, na zemi jen tragický klaun. Škoda. (04.06.2015)

Prolínání humorného, vlasteneckého a patetického, zhruba tak lze také charakterizovat nápaditý Keatonův film. Z dnešního hlediska nejvíce zaujme jeho zaměření: Hrdiny jsou konfederační rozbíječští Jižané, bojující proti abolicionistickému unionistickému Severu legendárního amerického prezidenta Abrahama Abe Lincolna za lidská práva svých černých (dnes afroamerických) spoluobčanů. To vše v jednom z nejkrvavějších konfliktů předminulého století, který v mnohém předjal války století minulého. Keatnovi se podařilo zachytit právě tuto odvrácenou tvář války a dostat ji do truchlosměšné podoby, v níž je ještě toto neblahé poselství nejsnáz stravitelné. Tím spíš lze vychutnávat filmové finesy a pokroutky, které by člověk spíše očekával u filmu neskonale později natočeného. Keaton nám tak podává svou ruku přes dnes již osmdesátiletou propast času. Neodmítejme ji. Je to ruka nejen přátelská, ale i ruka objevující a inspirující. (02.12.2007)

Groteska, která nesází na minutové gagy a silné emotivní motivy, ale na detailně, píď po pídi a gesto od gesta rozpracované akční dobrodružství, které dokonalou kompoziční výstavbou, dechberoucím uspořádáním mizanscény a na svou dobu nevídaně soudržnou strukturou, kde hraje roli každý drobný motiv a událost, překonává z jisté cinefilní perspektivy i všechna vrcholná Chaplinova díla. Humor je výsostně inteligentní a nápaditý a samotné akční scény na lokomotivách jsou dodnes vzorem pro hollywoodský "action movement" - samozřejmě s minimem střihu (v roce 1926 bylo asi nemyslitelné snímat jednu akci sedmi kamerami), ale zato s obdivuhodným timingem a rozvržením záběru do více dějových plánů, což přináší několik těch vůbec nejkrásnějších a nejroztomilejších scén celé němé éry. Úžasný Keaton - režisér pak dorovnává svou genialitu i před kamerou a jeho kamenná tvář a titěrná mimika rozesmávají stejně účinně jako Charlieho stydlivé culení. Legenda, kterou lze sledovat pořád dokola a nikdy zcela neomrzí.. 100% (08.08.2013)

Jak já doufal, že jsem už překonal tu groteskovou fobii. Pustil jsem si Friga na mašině s tím, že si to užiju, pobavím a můj obličej se obejde bez podivných výrazů a svršeného čela. Bohužel, neobešlo a své pohledy bych nepřál nikomu vidět. Naštěstí to mělo jen hodinu patnáct. __ Ano, na rok 1927 opravdový vrchol, to uznávám, občas jsem měl rty v normální poloze, ale že bych se usmál? To se rozhodně říct nedá. Někdy ale zase jsem měl chuť dát plný počet, ale převažoval odpad, čili hodnocení není vůbec jednoduché. ___ Pokud vás tyhle starý "nedomrdky" baví, určitě si to užijete a proto berte moje hodnocení s rezervou, protože já prostě nedokážu dát filmu více než dvě hvězdičky, když mám po jeho skončení chuť něco rozbít... (26.10.2008)