Frigo na mašině

Cože???!? Na tohle že Chaplin neměl???!? Nesmyslnější tvrzení jsem skutečně nikdy neslyšel. Uznávám, že tento film je originální (koho by taky napadlo natočit 75 minut trvající vlakovou honičku :-D), ale rozhodně mě nedokázal pobavit tak moc, jako filmy Chaplina. Dokonce i u mnohých krátkých grotesek Chaplina jsem se bavil více. Buster Keaton sází na bezduchou a neustávající akci, která ani mnohdy není vtipná, zatímco Chaplin předvádí nenapodobitelné komické kreace, a navíc jeho filmy nepostrádají alespoň nějakou myšlenku. A dokonce i dnes přinutí člověka, aby se nad určitými věcmi běžného života. A rozhodně jsem ve filmech Chaplina ještě neviděl tak debilní konec, jako v tomto filmu (Buster Keaton byl asi velkým milovníkem války :-D). Takže ano, tento snímek se mi líbil, bylo to pěkné a v dané době skutečně nevídané, ale Chaplin nic takového nepotřeboval, neboť jeho filmy a herecké výkony jsou nenapodobitelné i v době dnešní a pochybuji, že někdo něco podobného ve světě filmu vůbec někdy dokáže zopakovat...8/10 (20.10.2007)

Buster Keaton je takový „Wallace and Gromit“ reálného (potažmo filmového) světa – v podstatě veškerá jeho komika je založena na jeho kutilství a vynalézavosti. A to ať již mluvíme o různých mechanických kulisách, pohyblivém prostředí a vlastně celém rozvržení mizanscény. Nutno podotknout, že v tomto ohledu je Keaton takřka nedostižný - ostatně málokterý z komiků němé éry se dodnes těší takové oblibě, jako on - snad s výjimkou Chaplina. Zatímco Chaplin však nezestárl kvůli svému velkému humanismu, Keaton je ceněn především pro svůj technokratismus. V některých případech se divák ani nestačí divit, kam na ty své nápady chodí. Třeba jeho honičky dodnes patří k nejpropracovanějším vůbec. Jsou jako perfektně složené domino – vše je postaveno předem, tak aby jednotlivé dílky technologických vychytávek a „gatjetů“ do sebe zapadaly v dokonalých rozestupech. Pak už stačí jen příchod hybatele (samotného Keatona), který složitý mechanismus spustí a stane se (díky své akrobatické průpravě) jeho nedílnou součástí. Proto se příběhy Friga točí vždy kolem nějakého domu, lodi, vlaku a dalších neživých předmětů (v kontrastu třeba s Chaplinovým člověkem jako středobodem obrazu). Možná namítnete, že v tomto případě je ve filmu i milostná linie. A já si myslím, že jsou zde dokonce dvě. Jedna probíhá mezi Johnniem a Annabelle. Druhá pak sleduje láskyplný vztah Johnnieho k jeho lokomotivě. A já mám velmi silné podezření, že ta druhá je (přinejmenším pro Keatona) mnohem podstatnější. (31.03.2017)

S ohledem na tehdejší filmařské možnosti a stáří filmu nemám jinou možnost než dát plný počet kulí, tedy hvězd. Opravdu brilantní výkon Bustera Keatona, který si s lokomotivou hrál jako kdyby nebyl na železném oři, ale v pohodlném autě, kdy si vyskočí, naskočí, na fleku zastaví. Film má spád, napětí a je fakt zábavný. Často jsem se obdivovala takové té nezranitelnosti hereckých představitelů, kdy padali nebo na ně něco padalo, všechno vypadalo tak realisticky a oni v mžiku byli na nohou a jakoby se nechumelilo, jelo se dál. To mám na grotesce ráda. (05.04.2014)

Je zajímavé, že film z roku 1926 má víc šťávy, kreativnější akční scény a lepší kaskadérské výkony, než naprostá většina akčních filmů současnosti. Grotesek jsem moc neviděl, ale tohle je prostě pecka, když se navíc divákovi dostane ještě dokonalého Keatonova mimického herectví, není co řešit. 9/10 (24.08.2012)

FRIGO NA MAŠINĚ je jedním z těch mistrovských děl, do nichž tvůrci vložili veškeré svoje ambice, schopnosti, peníze… a leckdy i budoucnost. Pro pochopení jeho významu je podstatné uvědomit si zvláštní paradox: Keaton tvořil bez detailních scenáristických příprav a jeho obrovskou kreativitu burcovaly především konkrétní problémy a výzvy, kterak se vyjevovaly během vzniku filmu. Současně ale patřil a patří mezi nejvíce perfekcionistické, důsledné a konceptuální filmaře americké kinematografie. ___ A právě FRIGO NA MAŠINĚ nejlépe demonstruje, jak marné je ho zaškatulkovat – jako režiséra i jako herce. Film má mnohem blíže k historickým velkofilmům a dobrodružným spektáklům než k dobovým komediím. Zároveň ale historické filmy přesahoval mírou pečlivosti při rekonstrukci konkrétní události americké občanské války a dobrodružné spektákly neokázalým stoicismem, s nímž inscenuje náročné kaskadérské kousky, opulentní sekvence s velkými stroji a davové scény snímané nevídanými šesti kamerami.  Současně jde však o vysoce konceptuální film, o umělecký experiment s vypravěčskou symetrií, s rozvíjením prvků v opakováních a variacích – jenž zas a znovu zcela inovativním způsobem využívá pronásledování jako schéma, které žene celý film kupředu na cestě tam a zase zpátky. ___  I tady ovšem můžeme vidět i konkrétnější kontinuitu v Keatonově práci, a sice zapojení centrálního dopravního prostředku coby scelujícího motivu provázejícího (nás) napříč sérií situací, leč s opačným akcentem. Kupříkladu ve filmu FRIGO VE ČLUNU používal lodě jako rozcestníku ke spoustě tzv. nemožných gagů v okouzlující demonstraci strašně vtipných věcí. Oproti tomu ve FRIGOVI NA MAŠINĚ využil lokomotivy jako rozcestníku ke komedii, která činí věci strašně vtipnými, aniž by přestala být působivým filmem o věcech, které jsou venkoncem především strašné. (09.09.2022)