Souboj s rodinou

„JMENUJU SE PAIGE A TEĎ TADY VLÁDNU JÁ!…“ /// Rodina posedlá wrestlingem – což kurva JE divnej sport (a je to vůbec…no to je jedno…). Film je v první třetině celkem zábavnej. Možná je to takovej buranskej humor, ale zasmál jsem se. Taky je z něj cejtit atmosféra vítězů a dokáže vyvolat endorfiny štěstí. Pak se samo ukáže, že cesta za slávou není žádnej med, takže není nouze o dramatický okamžiky. Jak v tréninku, tak v rodinným kruhu. Složitě řečenu - přesto, že jde o wrestling v první řadě, tak v neposlední řadě nejde jen o wrestling. Je to taková „podpráhová“ reklama na tenhle sport, která mi nevadí, celkem mě baví, ale … /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ségra mi vyfoukla místo v …(dosaď si sám). 2.) Miluju ring! Ať už se tam dělá cokoliv. 3.) Thx za titule “num71“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (07.01.2020)

Bezchybný, na WWE videohrách a dokumentech jsem vyrůstala, s pubertou jsem sice přestala wrestlingovou scénu úplně sledovat, takže o Paige jsem ještě do včerejška nikdy neslyšela a po zkouknutí filmu je mi to až líto. Fighting with my family jsem si pustila v domnění, že půjde jen o další tuctovou americkou komedii ze sympatickýho prostředí wrestlingu a jak jsem byla překvapená, jakej že skrytej klenot se z toho vykřesal. Letos už podruhý, stejný chyby jsem se dopustila se Soubojem pohlaví. Parádní motivační film, o další nule ze severních čech, ehm sorry Anglie (přijde mi to stejný), která to natřela namyšlenym amíkům. Ten konec jsem totálně probulela. (12.05.2019)

Asi už nemá ani cenu vysvětlovat mojí dlouuhou nepřítomnost, každopádně žiju, slepila sem rozpadlej svět kolem sebe sekundovým lepidlem a než se to zase všechno sesype tak tady budu, snad pravidelně, píčovat na čím dál horší kinematografii. Pro začátek sem chtěla něco, co by mě nemuselo kolosAnálně nasrat a tak sem si odfajfkla jeden, z asi padesáti, restů. Souboj s rodinou, která je podobně pošahaná jako já, to by mohlo klapnout no ne? A nakonec fuck že jo. Paige, vlastním jménem Sajonára Knajt, byla vždy extrémně pošahaný jedinec se sklony k lesbismu, alkoholu, drogám a téměř nadpřirozenou schopností páchání obrovských průserů. Takže přesně jako já. Akorát hezčí, slavnější, bohatší atd...Proto sem byla exkrementně zvědavá z jakých poměrů vlastně vzešla a jaký je její životní příběh. Po zhlédnutí snímku naprosto chápu, že je křápnutá. Fotr bejvalej bankovní lupič, matka bejvalá feťačka se sebevražednýma sklonama, starší brácha v base za těžký ublížení na zdraví a mladší brácha se na ní velmi brzo ukrutně nasere, jelikož VéVéÉ si vybralo jí a na něj se zvysoka vysralo. Jako bonus mají všichni v palici jen a pouze wrestling (což není zas tak špatný a chápu, že celou rodinu drží pohromadě). Každopádně já Sajonáře tleskám, že v tomhle kolektivu vyrostla "jen" v extrémně pošahanou existenci a není sériová vražedkyně. Film samotnej funguje jak na bázi anglickýho tumoru, tak jako drama a dokonce se dostaví i nefalšované nemoce, nebo emoce. Flórenc role sedla jak prdel na hrnec, všichni ostatní hrajou pošahance také velmi dobře a já zjistila, že mě to celé absolutně zvráceně baví a vůbec by mi nevadilo, kdyby to bylo o hodinu delší. Klobouk dolů před Sajonárou, že se přes všechny sračky (a že jich bylo) dokázala nejen prosadit, ale stát i jednou z nejlepších wrestlerek v hysterii WWE, narovnat vztah s bráchou a přenést se i přes hacknutí telefonu s domácím pornem. Legenda jak svině a pro všechny její fanoušky, co zachrápali dobu, ještě jedno info - Po devastujícím zranění krku, které ukončilo její wrestlingovou kariéru v pouhých 25ti letech, se Sajonára dokázala vrátit zpátky do ringu, ve velmi slibně se rozvíjející organizaci AEW, a vyhrát tam titul. To není špatný na holku, které felčaři řekli, že je wrestling navždy v pyči bo si ho zahraje max na PSku...No nemilovali byste jí? Já jo. (27.09.2023)

Vlastně si nejsem vědomý, kolik je životopisných filmů, který se tváří jako regulérní životopisný film, ale zároveň se v něm prolínají herci z daného prostředí, kteří opravdu hrají sami sebe. Taková zvláštní kombinace reality a filmařského umu, u kterého to jde, protože příběh samotný je stále poměrně aktuální. Tvůrci ale skvěle zvolili herce a tak na něj byla radost koukat. Florence Pugh byla v hlavní roli bombastická a její rodiče Lena Headey a Nick Frost se přetransformovali tak, že každé jejich hlody by se měly tesat do hláškovací bible. (22.05.2019)

„Blood, sweat and respect. The first two you give. The last you earn. Give it. Earn it.“ (The Rock). Není to samozřejmě dokonalé. Občas hapruje timing vtipu a jsou tam otřepaná klišé sportovních dramat (byť je často píše sám život), ale to propojení světů „Freak from Norwich“ a pozlátka americké továrny na sny funguje skvěle. Možná proto, že Merchantův film má srdce na pravém místě a ač je paradoxně jen iluzí o jednom velkém „sportovním“ divadle, boduje svou upřímností. Nutno dodat, že ty dva světy báječně propojil chrlič sarkasmů Big Vince Vaughn. Ten pán je po dvou Zahlerech a sérii True Detective stále zajímavější.. (21.05.2019)