Matrix Resurrections

Jedním slovem: Zbytečný. Více slovy: Záporná očekávání jsou dobro, takže to bylo míň hrozný, než mohlo. Ubrání úplně všeho znamená i ubrání patosu = zbytečný 2,5* klidně nahoru i přes všechno to roztomile dementní girl power non-binary blabla. Už proto, že na pár rozechvělých vteřin (někdy kolem prvních pilulek v kanclu) to zašimralo příslibem něčeho víc... (a za impuls vrátit jedničce pátou *). (27.12.2021)

Předně musím zdůraznit radost, že jsem zase po nějaké době viděl film, který je nejen důmyslně, ale hlavně překvapivě vystavěný i natočený - a zároveň umí naštvat. Jestli je přitom jedním z důležitých cílů umění ozvláštňovat naši zkušenost se světem i s uměním a je-li původní MATRIX důležitou součástí našeho světa i dějin filmu jako umělecké formy, pak podobně hravé rozvinutí, přepracování, variaci i komentář původního filmu, původní trilogie i samotného matrixovského kulturního odkazu považuji za vysoce ozvláštňující příspěvek, protože nás nutí uvědomit si vlastní očekávání a pře/formulovat svoje postoje. Některé filmy nás prostě nechtějí rozhodit a naštvat svým tématem, ale jak jsou a nejsou – a díky za ně. Konkrétnější a soudržnější postřehy a nápady k filmu jsem po prvním zhlédnutí sepsal na Poznámkách - a ještě jednou tamtéž, tentokrát ve vztahu k otázce, jaký příběh podle mě MATRIX RESURRECTIONS vlastně vypráví a proč je jiný, než se mi jeví, že v něm většina kritických diváků nachází. (23.12.2021)

Bulharský Matrix se překvapivě nepovedl. A je to sakra dobře. Tento film je potřeba prostě ignorovat a zapomenout na něj. Je to špatný vtip. Trilogie byla naprosto dokonalá a jakákoliv snaha na ní parazitovat či ji snad rozvíjet dopadne špatně. Matrix 4 mě nebavil ani na moment. Jeho nejlepší scény jsou flashbacky minulých dílů. 30% (16.03.2023)

Před návštěvou kina jsem četl jak je nový Matrix strašně meta, mně to ale přišlo prostě jenom divný. Jo, těch pár joků na sequelitídu a Warnery bylo vtipných, ale jinak mě to vlastně vůbec nebavilo a půlku filmu jsem přemýšlel o úplně jiných věcech. Což se mi teda v kině snad nikdy v takové míře nestalo. Polehčující okolností je, že pro mě Matrix nebyl nikdy určující a ačkoliv jsem měl jedničku v dětství hodně rád a užíval si přelomové akční scény, lore mi byl vždycky tak nějak volnej. A zde to z hlediska příběhu bylo podobné a ač nám bylo potají přichystáno mnoho překvapení a trailery v tomto případě obzvláště lhaly, zásadní dílo se bohužel nekoná a Keanu mi tu přišel vyloženě prkennej. Na druhou stranu zásadně nemůžu souhlasit s přemírou hatu, který se na Matrix 4 snesl, jen mě to zkrátka subjektivně mijí a užívám si pouze nádherné obrázky. A tu čtvrtou hvězdu zkrátka nedám hlavně kvůli tomu, že mě akční scény ani za špičku nehtu neohromily. Těžko říci, jestli to vůbec mohlo být lepší, takhle se ale jenom variuje původní příběh s mladšími verzemi postav které známe, s překvapivě snad krásnější než kdy dřív Carrie-Anne Moss. (24.12.2021)

Tuhle bitvu podle mě nešlo vyhrát – kolem Matrixu se v posledních dvou dekádách vytvořila tak silná fanouškovská základna, že snad ani nebylo možné přijít s pokračováním, které by důstojně navázalo na myšlenkový odkaz tohoto prototypického postmoderního světa a zároveň představovalo obdobnou choreograficko-kompoziční revoluci jako (minimálně) první díl. Samozřejmě nemám problém uznat, že by to Lana Wachowski už ani nedokázala, jelikož její post-matrixovská tvorba vyvolává hlavně kroucení hlavou, ale o to víc jsem se bavil nad tím, co s tímhle tak trochu nechtěným pokračováním provedla. Akce je skutečně druhořadá, a to jak z hlediska důležitosti, tak bohužel i kvality – bitky a přestřelky jsou poměrně líné, nevýrazné, nezajímavé. V jiných ohledech mě však Wachowski šokovala pozitivně. Práce s monstrózní matrixovskou mytologií zdatně balancuje na hraně sebeparodie, sebereflexe i dalšího rozvoje. Výsledek je poměrně rozklížený, jelikož sestává ze dvou značně odlišných polovin, navíc protkávaných občasnými obskurními momenty. Přesto jsem se většinu stopáže bavil, cenil si tvůrčí odvahy a nespoutanosti, neochoty naplňovat očekávání, a především tvrdošíjnosti, s jakou Wachowski dokázala do vysokorozpočtového filmu protlačit svá osobní témata a za velké peníze natočit v jádru příjemně staromilské melodrama. Více zde. (23.12.2021)