Paprika

Velmi vhodný film před návštěvou Nolanova ´Inception´, řekl bych. Anime, které operuje s pojmy jako jsou různé fáze snění a spánku, implantace snů do mysli druhých lidí v podobě teroristického činu, fenomén REM, tenká hranice mezi snem a realitou atd. atd. Ve výsledku hodně dějově spletité, v první půli ne tak vizuálně opojné, ale ta druhá přináší doslova explozi obrazové fantazie, kvůli které stojí za to věnovat téhle zajímavé fantasmagorii hodinu a půl svého času. (19.07.2010)

----- "Věda neznamená vůbec nic proti nekonečnosti a možnostem lidského snu." ----- Něco na tom bude - třeba právě ON je tím elementem, který nás nejvíc osvobozuje ... a paradoxně i nejvíc svazuje. Což může být zároveň i důvod, proč bychom sny měli nechat na pokoji - obzvláště ty cizí ... pochopitelně s výjimkou těch, které jsou následně realizované kupříkladu prostřednictvím filmu. Nakonec - i o tom bude řeč, neboť "Paprika" se nebojí žádného tématu, u něhož lze prokázat jakoukoli spojitost s lidským sněním ... a její fantazie neuznává žádné mantinely. VELICE výstižný komentář: Lavran (16.12.2013)

Podle klasického zajetého režimu japonského anime. Krásná animace, která se ale místy trošku opakuje a příběh, který je tak moc zajímavý, až je složitý. Určitě je to ale film, který stojí za to vidět a trošku nad ním zapřemýšlet. Abych ale tolik nekritizoval, tak finále je luxusní a hudba se mi také moc líbila. Nad poměry japonského anime... (06.11.2016)

Film je to dějově dost komplikovaný a na uchopitelnosti mu nepřidá ani animace, která se snaží pokořit další hranice možností. Neuvěřitelně si pohrává s prostorem a lidmi, kteří se v něm pohybují a v lecčems předběhla i druhou Noc v muzeu, mezi jejíž klady bývá často řazen nápad s oživlými a vstoupitelnými obrazy. Od Satoshi Kona jsem předtím nic neviděl, ale tipuju, že až v tomhle případě se dost příblížil imaginaci a obrazovému pojetí Miyazakiho, který naopak posledním filmem dost silně zesenilněl (Ponyo, 2008). Samozřejmě se zároveň s tím blíží tématicky - prolínání fantazie a reality, přičemž Kon využívá instituci snění a pohlíží se značným despektem na různé vědcké bádání a snahy ovládnout myšlenkovou sféru lidského bytí, což se může zvrtnout v nepříjemnou situaci. Co když je totiž snění v křehké rovnováze se skutečným životem? Víte, kdy sníte a kdy ne? (11.07.2009)

První hodinu vynikající thriller udržující diváka v neustálém pocitu nejistoty, co je reálné a co je sen. Navíc vybízí k zajímavým otázkám - chtěli byste své sny sdílet s někým jiným? nechali byste do nich někoho nahlédnout? a co když by se vás nemusel ptát? Závěrečná půlhodina, kdy se všechny sny slejí dohromady, ale naneštěstí úplně nevysvětluje, jak se to celé děje a k čemu to bude padouchům dobré. Inu na sny se holt logika aplikovat nedá. (25.07.2010)