Matrix Resurrections

Než se k novému Matrixu víc rozepíšu v recenzi, odložím si tady alespoň pár prvotních poznámek, protože mi to nedá spát. Resurrections předně nejsou bůhvíjak hezký film, dokonce je s ohledem na akci, některé efekty a obecně styl vyloženě nevzhledný, ošklivý, odpuzující. Připomíná zombie sešitou z tlejících kusů původní trilogie, série okázalých rekonstrukcí týchž scén a za únosnou hranici hypertrofovaných atrakcí typických pro předchozí filmy (bullet time). Při sledování jsem si říkal, že zatímco matrixovská trilogie působila přelomově jak esteticky, tak myšlenkově, tak čtyřka naplňuje více méně jen to druhé a jinak vyhlíží jako odfláknutý sajrajt. JENŽE. S ohledem na nezvykle otevřenou reflexi studiových praktik v úvodu filmu nakonec nemůžu jinak než tuhle rozrušující estetiku digitálního humusu chápát jako součást autentického vzdoru, který film představuje vůči dominantní hollywoodské praxi sequelů a sériově provázaných franšíz. Zatímco například marvelovky taky dávají najevo svoji ukotvenost v rozsáhlejších univerzech a sebereflexivně vtipkují na svoji vlastní adresu, ve finále nikdy nerezignují na opojnou spektakulárnost. Resurrections jsou v tomto ohledu důsledně a dost ojediněle podvratné, protože jednak znemožňují klasickou identifikaci s hrdiny a zároveň kladou odpor i na rovině atrakcí. Je to podle mého dané i tím, že posun od trilogie k čtvrtému dílu je zároveň posunem od postmodernismu k metamodernismu. Což mimo jiné znamená nejen hypersebereflexivitu nebo odklon od ironické distance k větší míře upřímnosti a sentimentu, ale taky odlišný akcent na recyklaci a pastiš. Ta v metamoderním umění není spjatá jen s přebíráním a přetvářením existujících motivů, ale také s jejich materialitou a úsporností. Recyklace tak v tomto duchu souvisí s ekologickou recyklací různých materiálů, vyhýbá se plýtvání a naopak míří k šetrnosti. Pokud tedy Matrix působí jako oživlá mrtvola, která dost bezprecedentně kombinuje záběry přímo vzaté z předchozích filmů a znovu navštěvuje tytéž kulisy a scenérie, jde právě o recyklaci v tomto metamoderním smyslu. Jde o manifest NERŮSTU, který vzdoruje expanzi a nekonečné výrobě dalších a dalších pokračování - ne tím, že jejich výrobu úplně odmítá, ale protože staví do popředí jejich recyklovanost. Čtvrtý Matrix tak představuje jakousi subverzivní odvrácenou tvář nových Abramsových Star Wars, které fanouškům znovu vypravují totéž a dodávají povědomé fetiše, ovšem dělají tak stylem, který plně podléhá korporátní logice Disneyho. Matrix Ressurections je oproti tomu otevřený fakáč současnému studiovému systému, který ale zároveň svůj svět nesmírně zajímavě přetváří a posouvá jej k novým filosofickým rámcům. A pro mě naprosto překvapivě má z poslední doby nejvíc společného s dalším metamoderním filmem Annette nebo podzimní sezónou brněnského HaDivadla. Ale o tom podrobněji až jindy. (23.12.2021)

Za toto by mali všetkých, čo majú s týmto dočinenia prejsť bagrom po krížoch. Takto doslova nechutne znásilniť, ponížiť, znesvetiť kultovú sériu, to chce kurva riadnu dávku arogancie, chamtivosti, bezchrbtovosti. Veľmi, ale že veľmi bolestivá skúsenosť o tom, ako podaktorí stratili zdravý úsudok, či sebareflexiu. (25.12.2021)

"Budete to milovat, nebo nenávidět, ale chladnými vás to nenechá." Chladným ne, zato zpruzelým solidně. Úvodní meta-část byla i celkem slibná, divná, místy vtipná a na zvědavost, kam se to dál vyvine. Jenže zbytek trapný, recyklovaný a levný shit. Už dvojka a trojka nebyla žádná velká výhra, ale tohle... ztráta času, totál brak. Fakt nechápu proč ten celý odkaz tímhle stylem pohřbít. (24.12.2021)

Ten "meta" úvod mě skoro až fyzicky bolel. Ne tím, že bych měl něco proti metafilmům, ale protože zdejší sebereflexe mi prostě přišla banální, mělká, neobjevná. Není tam nic, co by dřív nedělaly levnější filmy zajímavěji. A od Wachovské to vnímám jako vrcholně trapné, propašovat si do pokračování hollywoodského bijáku po dvaceti letech takovéhle řečičiky. Oni jí drželi pistoli u hlavy, že na čtyřku kejvla, nebo co? No naštěstí po pár desítkách minut se z tohodle bolavého zoufalství přepne do očekávaného akčního sci-fi, které se mi líbí konceptem, ale které zároveň v mnoha ohledech dře a nevyužívá svého potenciálu a různých nadhozených motivů, které by si zasloužily rozpracovat. Vyzněním mi to pak přijde, že hlavním hnacím motivem vzniku filmu je jakási nostalgie a touha dát svým hrdinům zasloužený happyend, který jim v původní trilogii nebyl dopřán. Ohlasy o slabé akci mimochodem nelhaly, skutečně tu nebylo nic, co by člověka vyložena zarazilo do sedačky. Ačkoli pár scén se mi relativně nápaditých zdálo, audiovizuálním zážitkem je čtvrtý Matrix ve výsledku dost sterilní. Vynikne to zvlášť v porovnání s různými prostřihy do původních filmů. Každá scéna z nich má zajímavější vlastní "ksicht", než veškeré nově natočené záběry. (23.12.2021)

Bída jako ten cover Rageů, co hraje pod závěrečnými titulky. Sice nová instrumentace a ženský hlas, ale stejně to jde sotva doposlouchat. Nový Matrix se tváří rádoby podvratně, je od první chvíle hrozně meta a staví na hlavu oblouk trilogie, ale nakonec se stejně vrátí k úplně generické hrdinské (love)story se spornou vnitřní logikou co se týče vývoje postav i jejich působení v realitě vs. v Matrixu. Resurrections rozkopává něco starého (co už mimochodem elegantně reflektovalo nebinární vidění světa, i bez růžových županů), aniž by přineslo něco nosného nového. Wachowská se sice vysmívá hollywoodským sequelům a frančízám, ale stejně za tučný peníz ten sequel frančízy pro Holywood natočí. Protože prachy nesmrdí - a i když vlastně moc není co doříkávat, stačí si vycucat z prstu, že to minule vlastně tak úplně nedopadlo, a může se znovu bojovat. Jen v pootočeném setupu s postavami, které buď přišly z nejakého MatrixConu nebo rovnou z devadesátkového televizního seriálu. Akce je tragikomická. Vizuál na úrovni Jupitera, tedy daleko předaleko za přelomovou trilogií. Atmosféra nulová. Napětí záporné. Výprava jak z televizní komedie. Kostýmy častěji směšné než cool. Noví herci bez charismatu a Keanu místy smutně toporný. A některé scény k nerozeznání od skečů ze Saturday Night Live (třeba nové brýle Morphea). Může si dovolit podvratný sequel, co se vysmívá bullet-timeu takhle tuctové řemeslo? U mnohých asi ano. Scéna s psychopatickým Merovingianem a jeho náhodným generátorem popkulturní kritiky a rádoby velká bitka na schodech už jsou za mě ale rovnou hlasitou přihláškou o Zlatou malinu, protože to jsou pokusy o přesah Matrixu jak od tvůrců Venoma 2. Spíš ještě horší. Pro mě tragickej, bezcennej shit, co se vás snaží opít pomrkáváním, ironií a sebereflexivními a sebeshazujícími obezličkami, ale sám působí směšně. Což vůbec nevylučuje, že tomu Douglas a další naratologové můžou dát 100%. (21.12.2021)