Oznamuje se láskám vašim

„Oznamuje se láskám Vaším, že jsem zase tady a čekám….“ Už je to dost dlouho, co jsem viděl tento moc pěkný ale svým závěrem hlavně hodně smutný film. Přesto jsem dost tušil, co mám od tohoto snímku čekat. Závěr s rozbitým hrníčkem Ulriky na půl, který symbolicky dokresluje, co se ve skutečnosti stalo, je vážně hodně dojemný. Minimálně v první půli však sledujeme jakoby úplně jiný film. Vaculík s Hrubešovou jsou kouzelnou mileneckou dvojící, která si své štěstí užívá navzdory válečným poměrům. Na vážnější strunu nás přenáší Kájovo zatčení a jeho následné seznámení s otcem Ulriky. Za mě nejsilnější jsou ale pasáže, když je Kája po příjezdu do Prahy nucen hájit svoji lásku před svým otcem. „Neházej je všechny do jednoho pytle,“ snaží se ze všech sil, ale marně. Proti argumentům typu, „já jim stejně nevěřím, jsou v tom namočení všichni“, je to totiž jakákoliv obhajoba marná… (08.03.2021)

Asi nejlepší Kachyňův film. Story pravdivá, realita předvedená tak, jak jsme s i dosud nějak nezvykli, bourání klišé, ovšem ne samoúčelně a za každou cenu. Zvrácenost války je tady předvedena daleko víc, než v záplavě tendenčních východoevropských veleděl....ve stejné době nás tandem Matějka - Adamec obdařili neuvěřitelně nesmyslnou a tendenční sračkou Rodáci. Je zajímavé, že tohle veledílo už stačili (a mám pocit, že ne jednou) dávat na TV Barrandov, mistrovský Kachyňův opus jsem v našich slavných veřejnoprávních ani soukromých televizích nezaznamenal už řadu let. Asi není vhodné předvádět, že i Češi byli hloupí náckové a mezi Němci (a ještě nota bene v řadách aristokracie) byli lidé slušní a lidští. Hodně smutný film, ale takhle to asi bylo a kvalitní filmy nás často nutí domýšlet příběhy. Co by se asi stalo, kdyby Ulrika nezmizela při bombardování? Kde by ti dva nešťastníci žili? Jak? Jak by se na ně dívali? Ty otázky bychom si měli připomínat s každou oslavou konce války a "vítězství na fašismem". To není ani schvalování nacistismu a Hitlera, to není zpochybňování poválečného uspořádání, vždycky je třeba si připomenout slova nedávno zesnulého spolkového prezidenta Richarda von Weiszeckera z roku 1985, ale vše je jenom o lidech a ti jsou v zásadě vždycky stejní. Jak napsal Karel Čapek . Kdo byl slušný, byl slušný vždycky.....člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví. (03.03.2015)

Přemýšlel jsem, jestli nemám dát o hvězdičku míň, když v tomto filmu mluví Němci česky (a Češi s Němci taky). Na tenhle film mám ovšem vzpomínky z premiéry, kdy jsem ho pokládal za jeden z nejlepších filmů té doby. A on s sebou nese jednu myšlenku, ve své době přelomovou. Obyčejný Němec byl taky jenom člověk se stejnými starostmi a radostmi jako kdokoliv jiný a jinde ve světě. Že nechali Hitlera dostat k moci, že se dokázali jeho zrůdnými myšlenkami zfanatizovat, je jedna stránka věci. Ale mnozí z nich chtěli jen přežít. A láska se neptá, ke které straně ten druhý patří. Proti námitkám otce M. Moravce vystupuje v závěru filmu Karel s pádnými argumenty. A lidské utrpení bylo stejné na obou stranách. Bombardování Drážďan a vyvraždění nevinných civilistů americkými a britskými bombardéry možná bylo omylem, ale především bylo zbytečným masakrem, přičemž skutečné viníky chránili i západní spojenci, když jim demokraticky pomohli ukrýt se v Jižní Americe... Kachyňa točil skvělé filmy, výborně vedl herce, škoda, že Vaculíkova hvězda brzy zapadla - a Markétina také. I ta erotika byla na svou dobu odvážná. (29.04.2017)

Kachyňa bol nepochybne vynikajúci režisér, ktorý nakrútil viacero nezabudnuteľných filmov. Ale každý asi má právo vybrať si slabšiu chvíľku a on si ju vybral týmto filmom. Myslím, že základná chyba sa stala už pri výbere ústrednej dvojice. Markétino herectvo začína i končí u vyzliekania a Lukáš Vaculík ukázal, že dokáže podať aj oveľa horší výkon, ako v Láskach mezi kapkami deště. Takže po príťažlivom názve filmu už ostalo iba prázdno. (12.06.2014)