Oznamuje sa láskam vašim
Režie:
Karel KachyňaScénář:
Karel KachyňaKamera:
Richard ValentaHudba:
Milan SvobodaHrají:
Lukáš Vaculík, Markéta Hrubešová, Antonín Procházka, Zdeněk Martínek, Miroslav Moravec, Karel Šebesta, Ladislav Lakomý, Bohumila Dolejšová (více)Obsahy(1)
Příběh lásky, která se zrodila v dobách nenávisti... Podzim 1944. Na Labi u Drážďan kotví česká nákladní loď, naložená tabákem. Pracují na ní dva čeští lodníci, Kája Svorník (L. Vaculík) a Bohouš Kotera (A. Procházka). Oba s vědomím inspektora tajně kradou vzácný tabák, který Bohouš prodává na černém trhu v Praze. Hlavně se ale věnují milostným románkům s německými dívkami, jejichž jména si zapisují do lodního deníku. Kájovi se jednoho dne podaří dostat do postele mladičkou Ulriku (M. Hrubešová). Zpočátku si od krásné zrzky udržuje odstup, stejně jako od ostatních Němek, ale brzy zjistí, že se do bezelstné dívky zamiloval, stejně jako ona do něj. Je však doba války a vyhlídky českého kluka nejsou v jeho novém vztahu zrovna růžové: Ulrika je totiž dcerou velitele zajateckého tábora a také snoubenkou nacistického velitele od letectva… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (120)
Kachyňa spojil ve svém válečném snímku Čecha a Němku poutem pevnějším než smrt. Osudové okamžiky nepostrádají dramatičnost, cit mezi milenci režisér rád demonstruje nahotou šestnáctileté protagonistky. Síla tragédie nepřehluší hluchá místa, jichž má tento nepříliš oslnivý počin nezdravě mnoho. 40 % (Ci 12/2007, str. 106) ()
Chvilka napětí. Počkej si, ještě čekej, Ano, Hrubešová tam je full frontal! To fakt nikdo nečekal. Kachyňa moc dobře věděl, co hetero divák chce. Dokonce myslel i na tehdy malou skupinu gayů, takže Vaculík každou chvíli vystrkuje zadek. Kachyňa byl schopný v komorním příběhu pár postav vytvořit hustou atmosféru válečných Drážďan, ale zpět k Hrubešové. Na dotočné to musel být hrozný grupáč a nikoho nezajímalo, že ještě ani není plnoletá. Kdepak, to byly časy. ()
Oznamuje se láskám vašim je žel film zcela průměrný. Na Kachyňu rozhodně velmi slabý. Přitom vychází z výborně napsané knižní předlohy... Právě knižní předloha je ovšem také kamenem úrazu, protože román (byť v tomhle případě jde spíše jen o novelu) je obvykle materiál pro filmové zpracování příliš obsáhlý a je nutné v něm rozsáhle škrtat a zachovat jen to nejpodstatnější. Co ovšem rozhodně ztratit nesmí, to je atmosféra a také zorný úhel vypravěče... Pokud autor scénáře knižní předlohu takhle razantně neprošktá a nezachová jen to skutečně podstatné, vznikne obvykle dosti únavný a klipovitý sled scén, často pouhých "živých obrazů", řazených za sebou takřka bez ladu a skladu. A přesně to se tu "podařilo". Ba co víc, tvůrci nejen že z předlohy dosti otrocky přebírají i mnohé okrajovější scény a motivy, dokonce mnohé další scény, dialogy a motivy přidávají, což už je úplně nepochopitelné... Nejen že tím děj ještě zahušťují ale navíc jej posouvají citelně jinam... V knize není ani výslech, ani rozhovor s otcem Ulriky, ani prohlídka lodi policií, ani blechy, ani sbírka podvazků, ani dopisy psané Ulrikou do Čech, ani Karlův telegram Ulrice, ani díky tomu informovaní rodiče... Co v knize naopak je, a to velmi silně přítomné, to je napětí, které by bylo možné vyjádřit pojmy "my" a "oni", "naše" a "cizí", v dané situaci vyšponované na maximum válečnými událostmi. Právě tohle činí z jinak vlastně poměrně banálního milostného příběhu v knize skutečné drama (samozřejmě spolu se závěrečným bombardováním). Přesně to ale také tvůrci filmu takřka úplně pominuli. Problém je přitom už v tom, že je film natočen prakticky kompletně v češtině, takže si divák vlastně vůbec neuvědomí že drtivá většina jeho dialogů by měla být pronášena německy. Tahle okolnost je mimochodem i nesmírně důležitá součást rozhovorů mezi Ulrikou a Karlem. Tvůrci filmu ji ovšem nahradili běžným milostným žvatláním s mnoha zdrobnělinami a dalšími krásnými nesmysly, které ovšem v dialozích vedených německy Čechem s rodilou Němkou v žádném případě nemají co dělat... Asi z obavy, aby film nevyzněl jako kritika socialistických poměrů navíc z filmu zmizely i různé "totalitní manýry", jakými je všudypřítomné špickování a z něho plynoucí strach, bdělá domovní důvěrnice, fakt že doma se říká něco jiného než na ulici, že lidé vstupují do různých organizací jen proto aby mohli jakš takš normálně žít, a možná právě proto se do něj naopak dostalo brutální násilí výslechu, protože to přece "Němci" v podobných filmech běžně dělají... Samozřejmě ano, není to úplný propadák, rozhodně neurazí ale také nijak moc nenadchne. Kdyby se to točilo o pár let později a v německo-české koprodukci, možná s jinými herci (v roli Ulriky by byla naprosto skvělá mladičká Julia Jentsch) a rozhodně i za jiné peníze, mohl to být film hodný nějakého toho zlatého lva či medvěda. Takhle je z toho spíše podivně nedotažený pokus, který si všichni pamatují hlavně pro na svou dobu nezvykle explicitní nahotu... Velká škoda... Přitom vyrovnávání se s vlastní bolestnou minulostí, s nacionalismem, s totalitním tlakem, hledaní obecné lidskosti, to všecho je stále velmi aktuální a bolestné... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: sportovec, Sfinkter, zelvopyr () (méně) (více)
Nejlepší Vaculík.Tak začnu svůj komentář k tomuto krásnému, něžnému filmu Oznamuje se láskám vašim.Příběh krásné dívky a sympatického, hláškujícího námořníka mě dostal.Nečekal jsem moc, ale dostal hodně.Tak opravdovou lásku jsem ještě neviděl v žádném filmu.Kam se hrabe Titanic.A když Vaculík otevře knihu a čte text, který napsala jeho milá je Vám do pláče? Doporučuji těm, kteří mají, nebo měli tu jednu svou velkou, opravdovou lásku.[ZE LA VÍ] ()
Nedávno jsem tento film zavrhl po pár minutách, posléze jsem si vzpomněl na svou návštěvu města Drážďany, musel jsem se podívat na něco co souvisí s tímto městem. Tento film je takovým průměrem. Na tomto filmu je největším přínosem hvězda té doby Lukáš Vaculík jako český lodník a rajda Markétka Hrubešová co svou hereckou kariéru začíná jako německá běhna. Film ovšem vůbec nepřipomíná atmosféru německého města, všechno v tom film je moc české, takže nepůsobí přesvědčivě aspoň pro mě, jako by byl problém natáčet tento film v tehdejším NDR. Jeden ze slabších filmů tohoto režiséra. 60 % ()
Galerie (5)
Zajímavosti (11)
- Ulryka (Markéta Hrubešová) bydlí na adrese V Jirchářích 14 v Praze na Novém Městě a Karel (Lukáš Vaculík) v ulici Žalanského 63 v Řepích. Vybombardované Drážďany představuje zřícenina zámku Zvířetice. Pro jeden záběr si tvůrci dojeli do Německa. Zajatecký tábor je pevnost Königstein – jedna z největších horských pevností v Evropě, jenž leží uprostřed Labských pískovců na stolové hoře Königstein. (sator)
- Píseň, kterou zpívá zamilovaná Ulrika (Markéta Hrubešová) Karlovi (Lukáš Vaculík), je „Já v srdci lásku mám“. S textem Pavla Kopty ji nazpívala Markéta Hrubešová. V knize, která posloužila jako předloha filmu, se jedná o lidovou píseň „Jen ty, ty jsi v srdci mém“. (sator)
- Natáčení probíhalo v Děčíně a okolí. Místo, kde se Kája (Lukáš Vaculík) poprvé setká s Ulrikou (Markéta Hrubešová), je tzv. Dlouhá jízda, která vede na Děčínský zámek, zatímco loď Káji kotví naproti Dolnímu Žlebu, dříve obci Dolní Grunt nad Labem, dnes části Děčína. (Pimburger)
Reklama