Místo u moře

Sranda, že v cca rovnakom období prichádzajú do kín dva americké filmy, ktoré predstavujú absolútny protipól ako kvality, tak toho, čo si predstavujeme pod pojmom typický americký film. Okrem MBTS mám na mysli samozrejme to sado maso pre teenagerky. Vykalkulovaná kravina bez psychológie (no nevidel som to, ale tak čo si budeme nahovárať) verzus mikroskopicky prepracovaný portrét vyprahnutého človeka. Preto porovnávam, pretože oba nemajú viac menej poriadny dej a aký to môže byť vo výsledku rozdiel. Inak teda MBTS má perfektne zmotivované časové skoky, čo som osobne vnímal ako poukázanie na to, že život má síce začiatok, stred a koniec, ale v konečnom dôsledku nie je nejakým súvislým príbehom a preto ani tento film nemá poriadny koniec. Ono kde ho v živote okrem smrti nájsť, že... (05.03.2017)

„Som prázdny. Už nič necítim.“ Na prvý pohľad je to obyčajná dráma, ale strašne veľa tomu dávajú herci (všetci sú dobrí, ale najlepší samozrejme Casey Affleck, ten svojím dominantne do seba zarazeným výkonom hory prenáša) a netradične napísaný tradičný scenár. Ten jednak ide do hĺbky predsa len o dosť viac, než sme u podobných „klasických“ drám zvyknutí a jednak ponúka množstvo nečakaných nápadov. Takže hrdina sa nemusí starať o rozkošného chlapčeka, ale o vlastne dosť nesympatického puberťáka, každého na počkanie brutálne mláti, občas rukou prerazí okno a to som radšej nespomenul brutálny flashback o tom, ako stratil rodinu. Občas to jemne stagnuje a čakal som predsa len o čosi silnejší koniec. Ale potom to chytí drsný drajv a nestačíte sa čudovať, čo všetko na vás tvorcovia vyvalia (mimoriadne vyhrotená a silná scéna, kedy sa hrdina stretne pri kočíkovaní so svojou bývalou, sa zrejme zapíše do dejín filmu a stane sa obeťou množstva paródií). A nad tým všetkým sa prekliato nízko vznáša pochmúrna, zvláštna a ponurá atmosféra a depresívna výprava. Plus svoje robí aj na prvý pohľad rušivé, ale v konečnom dôsledku efektné časovo prehádzané rozprávanie. Produkcia Matt Damon!! (09.06.2017)

Konec na můj vkus trochu vyšuměl, ale zdrcený hrdina v podání Caseyho Afflecka excelentní. Na jedné straně mě mrzí, že jsme si Michelle Williams neužili ve filmu víc, ale o to silnější byla katarze po dlouhém tichu (v tu chvíli se snad ani nejde emocionálně nezapojit). Šedá realita bez slunce, která vypráví "tady a teď". Nic nového, ale zatraceně dobře natočené. (07.03.2017)

Není můj typ filmu, což jsem ale předem věděl. Dvě hodiny se díváte na postavu, která se není schopná vymáčknout a normálně bavit, tváří se otráveně, občas někomu zanadává nebo vrazí pěstí. Přičemž jí je ten mladší a nudnější z bratří Afflecků, který mi přijde podobně nezajímavý herec kdekoli jsem ho kdy viděl (a hele Oscar). Na pozadí všeho děsivá tragédie a jasně, od diváka se čeká nebýt primitiv, "číst mezi řádky" a užívat dlouhý záběry do ničeho, podložený občas vážnou muzikou, to podstatný se odehrává subtilně až pod povrchem. Nejsem ten divák a buď dám 3 objektivně, nebo 2* sám za sebe. S*ru na objektivně - takový to prázdný "o něčem", mám rád jiskru. (01.02.2017)

Kdyby se tři týdny před Oscary neobjevil v kinech podobný film, měl bych za to, že jsem se z novoročního deliria probral až na Velikonoce. Pomalu se z toho stává stejný americký kolorit, jako ČSFĎácké srkání osmilitrového kýble korozní černi na premiéře. Film na mě zapůsobil dojmem precizně nachystané večeře, kterou ovšem najdete na stole až druhý den ráno, studenou a oschlou. Když se nic neprožívá na plátně, co se pak čeká ode mě? Jinak já teda nevím, jaké měli bratři Affleckovi dětství, ale mohl by jim už konečně někdo vytáhnout ze zadků ty hrábě? Nominace komentovat nebudu, pojďme si o tomhle filmu zkusit pokecat bez slova Oscar. (01.02.2017)