Láska

Kachyňova Láska mě dávno zklamala, ale po létech oceňuji vedle půvabu její patiny ten místy výstižně vyjádřený "prudký a bezdůvodný běh / jakého je schopna jenom láska," jak to napsal Konstantin Biebl, "podél zazděných oken starého gotického domu / zachycená v křišťál na zpoceném čele / podél vlhkých a špinavých vrat / počmáraných hebrejštinou hrajících si dětí". (26.07.2016)

Vizuálně vysoce nadprůměrné - zaujme především významné používání barevných filtrů přes černobílý obraz, čili technika používaná v němém černobílém filmu a v kontrastu k ní křiklavě barevné pasáže. Oproti zvyklostem je ale "šedá" realita podáváne černobíle, kdežto sny dokonale barevně. Dalším pozitivem jsou výborní herci: neodolatelná Jaroslava Schallerová a vynikající Oldřich Kaiser ve svém filmovém debutu. Na druhé straně bohužel obvykle nevýrazná Milena Dvorská a extrémně nesympatický František Velecký. Každopádně, ačkoliv scénář místy poněkud drhne, jde o povedený snímek, který není radno přehlížet. Ještě k rozšíření textu distributora (ten je poněkud zmatený): Andrea žije s rozvedenou maminkou na malém městě, přičemž se k nim náhle stěhuje Petr se svým otcem, bývalým hokejistou a současným alkoholikem. Rodiče prožili v mládí románek, na němž chtějí teď postavit manželství. Jejich děti k sobě nejprve nemohou najít cestu, ale po nedlouhé době se věci mění... (25.08.2008)

Tak už jsem myslel, že jsem od Kachyni viděl skoro všechno, a že mě nedokáže ničím překvapit. Ovšem tímto snímkem mě rozhodně docela překvapil. První věc, co mě zaujala, je výtvarná stránka filmu. Ze začátku mi ty přechody mezi černobílým a barevným vizuálem přišly hodně zvláštní a možná trošku i rušivé, ale nakonec jsem si zvykl a docela se mi začalo líbit. Hlavně mě zaujalo, jak si Kachyňa pohrává s technikou barevných filtrů přes černobílý obraz. Pokud jde o samotný příběh (resp. dva příběhy v jednom) zaujala mě spíš ta dějová linka spojená s mladým párem Petrem a Andreou. Možná i proto, že Jaroslava Schallerová je zde fakt "kočka". A mladý Oldřich Kaiser už v této době ukázal, že z něj jednou bude pan herec. Každopádně to postupné jejich vzájemné sbližování, kdy Andrea Petra ze začátku dost nesnáší, ale nakonec k němu najde cestu, má svoje kouzlo. To u jejich rodičů má člověk pocit, že je to celé tak trošku omyl. A ani herecky mi Milena Dvorská se slovenským hercem Františkem Veleckým moc nesedli. A už vůbec mi nesedl dabing v podání Petra Kostky. Kapitolou samou pro sebe jsou snové představy (obrazy) či skoro by se dalo říct halucinace. Zaujaly mě hudební variace na známou lidovku "Lásko bože lásko", které zde poměrně často zaznívají. V některých momentech mi ale scéna přišla trošku až přeplácaná. Ale rozhodně nemohu souhlasit s textem distributora, že by tento film zcela postrádal osobitost. Osobitý, či originální tento snímek rozhodně je. (02.05.2017)

Tohle Kachyňovo "normalizační dílo" má větší hloubku než většina nenormalizačních snah jiných režisérů. Film se mi moc líbil, jak mladý pár, tak pár rodičovský. Obojí mělo dobrou dějovou linku a umělecké prostřihy byly dlouhé tak akorát, aby oddělovaly jednotlivé kapitoly vývoje od sebe. Navíc na Schallerovou se moc pěkně kouká....85% (29.12.2016)

Fenomenální Liškova hudba. Podkreslená nadmíru povedenou výtvarnou stránkou. Vtipné rozhovory studentů. Nadabovaný hokejista mi moc neseděl, ale zase bravurně zvládá Hondu s levostranným řízením. Film má dva vrcholy: Je to Kaiserova stylizace na téma láska a pak především pouštění draků navazující na pasáž "Všechny ženy světa" s dechberoucí Schallerovou (prababička Hortenzie, když jí bylo 17; Carmen; domácí štěstí; Bonnie and Clyde; Pepina Rejholcová; princezna Pampeliška; Sibiročka; tisíc a jedna noc; divoška Jája; tajemná Angelika). 90 % (25.04.2020)