Michael Collins

Vždy mi boli sympatické akékoľvek hnutia, ktorými sa nejaká komunita snažila zbaviť imperiálnej nadvlády, pričom nie je dôležité, o aké impérium v konkrétnom prípade ide. Impériá sa pozoruhodne podobajú. V prípade boja Írov proti anglickej nadvláde mám problém s tým, že okrem už zmienenej sympatie ma historické detaily príliš nezaujímajú. Film ma nenudil, ale ani vo mne nevyvolal väčší záujem. (25.07.2023)

» Britská ríša si vždy koledovala o poriadny výprask, bodaj by aj nie, keď všade pchá tie svoje prehnité, prekliate prsty ! « 『 Jeden rodený Ír menom Michael Collins sa chcel spod týchto pazúrov už navždy vymaniť 』Na začiatok založí IRU - írska republikánska armáda, keď bude spolu so svojimi stúpencami robiť doma v Írsku veľký prievan... _Režíruje Jordan, v hlavnej úlohe Neeson, d.p. má na starosti výborný Menges, hudbu skladá Goldenthal, alebo okolo filmového Michaela Collinsa sa zoskupuje množstvo hercov, ktorí mi neboli neznámi. Námatkovo : Roberts, Rickman, Gleeson, či režisérov obľúbenec - Rea. Trochu mi prekážal Lawsonov strih, a to je pre mňa najväčší kameň úrazu, i keď možno “hlavný hrdina” až očividne tlačí na pílu, i tak je maximálne strhujúci, a tak si občas myslím, že v „Oscarovi Schindlerovi” sa skrýva oveľa väčší potenciál, ako som si pôvodne myslel. Čiže práve kvôli nemu to môžte vyskúšať, ale dopredu vás musím varovať, že zázraky od toho ale nečakajte. Jeho odvážna iniciatíva, t.j. IRA, mi v prvej polovici sledovania filmu najviac lahodila všetkým mojím filmovým zmyslom, to znamená, že táto časť je úplne najpôsobivejšia, ktorej by som z fleku nadelil plných 100 %, ale akonáhle táto „teroristická organizácia” povolí, moja pozornosť voči snímku sa začala postupne vytrácať, čo vyznieva, ako hotový paradox ! (16.01.2019)

I když o událostech od Velikonočního povstání do smrti Micka Collinse (zakladatele teroristické organizace IRA) mám jen velice povrchní znalosti, tak musím říct, že film mě bavil od začátku až do konce. Přesněji řečeno víc mě bavila druhá půlka, ačkoliv "kmotrovské" vraždy v první půli byly skutečně působivé. Těšil jsem se hlavně na scénu vyjednávání Collinse s britským premiérem Davidem Lloydem Georgem ohledně vzniku samostatného Irska, která ve filmu bohužel nebyla. Děj odehrávající se po návratu Collinse z Londýna a jeho definitvní rozchod s de Valerou, který vygradoval vypuknutím občanské války, mě zaujal nejvíc. Bavilo mě sledovat, jak se Collins vypořádává s nezáviděníhodnou pozicí napůl zrádce - napůl národního hrdiny, která mu víceméně zůstala až dodnes. Zájemcům o tuto problematiku doporučuju taky o deset let mladší snímek Zvedá se vítr. (23.02.2010)

Bezesporu kvalitní historicko životopisný film, v podstatě přesně takový, jaké se v 90. letech točily. Jelikož ale neznám nijak podrobněji historii Irska, doplatil jsem na způsob, jakým Michael Collins přistupuje k divákovi. V podstatě mu během filmu nedodává žádný bližší kontext a spoléhá na to, že příjemce ho buď zná, nebo si ho tak nějak domyslí. A protože tak jako téměř každý životopisný snímek, i Michael Collins je spíše sled na sebe kupících se událostí, než dramaturgicky vystavěný filmový příběh, absence zmíněného kontextu i různých motivací postav poměrně bolí. Půlku filmu jsem tak strávil s otevřenou Wikipedií a pokoušel jsem se sám sobě osvětlit, proč tenhle, který předtím byl na téhle straně, je nyní na straně opačné a co chce tenhle, když předtím chtěl něco jiného. Celý ten kontextový guláš zachraňuje výpravnost a velkolepost samotného vyprávění i přítomnost velkého množství slavných hereckých jmen. Jsem nicméně rád, že jsem se díky/kvůli tomuhle filmu dozvěděl něco málo o historii Irska, i když to vlastně nebylo jeho přímou zásluhou. 5/10 (26.09.2018)

Neil Jordan mi omnoho viac ulahodil čistokrvnou upírsštinou (Interview s upírom) a melancholickou romantikou (Hranice lásky), ale Michael Collins vo mne napriek perfektným hercom a dobrému scenáru nezanechal takmer žiadne dojmy. Bohužiaľ, mne čoby zhýčkanej milovníčke Hollywoodu nestačí k 100%tnému uspokojeniu "len" prepracovaný obsah. Zmocnil sa ma nepríjemný pocit, akoby som sa dívala na nezáživnú televíznu drámičku na nedeľné poobedie, ktorá v rámci vizuálu nemá vôbec čím nadchnúť, práve vďaka tomuto nedostatku si na razantného bojovníka za Írsku slobodu o mesiac už ani nespomeniem. Škoda, že tento významný politický námet nedostali do rúk majstri filmárskej zručnosti - bratia Scottovci, Fincher, .... (26.10.2011)