Rammstein: Paris

Šňůra Made in Germany jsou koncerty dotažené k dokonalosti. Jak skladbou hudebních vystoupení, tak přechodem na B-Stage, kde to R+ rozjížděli na plný koule uprostřed diváků. Koncertu opravdu nelze nic vytknout. Kdo si to prožil na vlastní kůži (jako naštěstí i já), tomu musí při tomhle znovuprožitku vstávat chlupy po celém těle. Záznamu nicméně musím objektivně dát hvězdy jen čtyři, jelikož to Akerlund přepísknul s vizuálními vifikundacemi a klipovitým střihem na začátku. Proč, kurva?! (04.06.2017)

Koncert v Paříži je vrcholem tvorby a efektů skupiny Rammstein, jenže tenhle klipovitý pseudodokument je autorské umělecké dílo režiséra, který svým umem potlačuje umění skupiny Rammstein. Brutálnlní střih, záběry na publikum nula a k tomu nějaké digitální přídavky. Co to je? Rammstein z Madison square garden byl naprosto vzorový, ale tohle? (27.05.2017)

Terapie Německa. Slavoj Žižek říká, že jedním z hlavních důvodů masové obliby Rammstein je právě jejich übermenchovská stylizace, silná gesta, pevný krok a to v kombinaci s neustálým podrýváním právě těchto elementů. Umožňují tak opět po dlouhé době propadnout formě vyjádření, která kdykoli dříve měla ve spojitosti s nástupem a stylizací nacismu dost problémové konotace, nicméně vášeň k tomu podléhat jí je tak nějak podvědomou součástí každého člověka. Rammstein dali lidem opět možnost jí propadat, ale bez oněch problematických souvislostí, ačkoli se kapela nikdy žádné kontroverzi nebránila, naopak z ní těží po celou dobu své existence. Koncerty Rammstein jsou tak možná jediné, které v současné době dokáží využít monumentálního potenciálu stadionových desetitisícihlavých arén, ve kterých vystupují, protože masa fanoušků je zde součástí celého konceptu. Záznam koncertu se tak povětšinou rozumně vyhýbá záběrům na jednotlivé návštěvníky, ale snímá je jako hlučící amorfní masu, poslušně opakující gesta, jež po ní kapela chce. Stejně tak dobře se pracuje s prostorem arény, který se velmi dlouho vzpírá nějaké představě o jeho velikosti, výšce, orientaci či zdali je hala uzavřená či otevřená. Vznikne tak bravurní iluze světa Rammstein, plná ohně, krve, pohnutosti a dystopie, ze které není nic, co by bylo schopno vyvést. Rammstein není jenom kapela - je to celý umělecký audiovizuální koncept, který nelze nahradit a nelze do něj nikdy úplně plně vidět. Tuhle kombinaci nazi-queer-trans-technofilní-autokratické-macho-sado-maso-burleskní šarády je škoda si nechat ujít. (30.06.2017)

Snaha udělat z dokonalýho koncertu ještě lepší záležitost přivedla celej vizuál do pekel. Problém je v tom, že celej živák je nasnímanej "klipovým způsobem", což znamená, že je tam sto tisíc naprosto zbytečných střihů, prolínačky a navíc digitální (obrazový) i zvukový efekty. Rammstein toto vůbec nepotřebujou, samotná show je tak komplexní, že nic nechybí a není potřeba nic přidávat. Tenhle způsob natáčení tak energii z live hraní naprosto kazí. Dalo by se tam koukat na spoustu krásných záběrů (však taky použili 25 kamer), ale divák to nemá šanci stihnout, protože už je obraz dávno prostříhanej někam jinam. Je to škoda a taky důvod, proč tomu dávám 4*, a to ještě s odřenýma ušima. P.S.: Naživo to stejně bylo, je a bude nejlepší! (24.05.2017)

Rozporuplné dílo jedné z nejkontroverznějších kapel současnosti. Přehnaná angažovanost Jonase Åkerlunda zabila příležitost pro bezkonkurenčně nejlepší živák v historii kapely. Přestylizovaný vizuál a extrémně rychlá a chaotická střihová skladba spolu s nepochopitelně použitými digitálními efekty (hadí jazyk zpěváka .. wtf?) způsobují, že tento počin je takřka nemožný shlédnout v kuse a plně jej docenit a užít si. Åkerlundův styl se náramně hodí do klipů, což již dříve předvedl u Ich Tu Dir Weh, avšak 2 hodiny v kuse opravdu ne. Prostřihy a změť výjevů začnou být již u druhého songu rušivé a otravné a pouze kazí zážitek. Ruce střihače jsou opravdu nemilosrdné, a tak se na vás v určitých pasážích během chviličky valí nespočet různých záběrů, které jsou samy o sobě neskutečně dobře nasnímané, jenže co na plat, když je pomalu ani nezaregistrujete. Naprostá škoda tak zabitého potenciálu. P.S.: Kdo by chtěl okusit, má možnost zde P.S.2: Chce-li někdo okusit atmosféru a krásu živých vystoupení Rammstein, nechť raději sáhne po Live aus Berlin, Völkerball či In Amerika, toto radši ne. (23.03.2017)