R.A.S.
R.A.S. - Nulla da segnalare
R.A.S.
Režie:
Yves BoissetKamera:
Jacques LoiseleuxHudba:
François de RoubaixHrají:
Jacques Spiesser, Jacques Villeret, Jacques Weber, Jean-François Balmer, Philippe Leroy, Jean-Pierre Castaldi, Henri Poirier, Jacques François (více)Obsahy(1)
R.A.S. ve francouzštině „rien a signaler“ znamená vojenské hlášení ve smyslu, že se nic zvláštního nestalo, nebo jinými slovy: nedošlo k žádné mimořádné události. V kontextu tohoto filmu je třeba mnoho událostí ve špinavé alžírské válce zamlčet, v zájmu státu, politiky i armády. Děj filmu se odehrává v roce 1956, kdy je třeba poslat do Alžíru další vojenské kontingenty k udržení koloniální nadvlády Francie. Na nádraží v Dreux je násilně potlačena demonstrace, která se snaží zabránit odjezdu vlaku se záložáky. Mezi těmi, kteří byli povoláni a nedobrovolně odjíždějí, jsou i Rémy March, Alain Charpentier a Raymond Dax. Směřují do tábora Ain Sour v Alžíru. Přestože jsou každý jiného politického vyznání – komunista, anarchista a tomu třetímu je to jedno, stanou se z nich v horkém písku, za neustálé vojenské buzerace a všudypřítomného nebezpečí přátelé na život a na smrt. Jedním z prvních úkolů je srovnat se zemí horskou vesnic. A po akci se do hlášení napíše: R.A.S... Jedna z vět, kterou vojáci uslyší a kterou musí neustále často opakovat, zní: „C’est la vie de château pourvu que ça dure“. V češtině ji znají i diváci, kteří film nikdy neviděli: „Žijem si jak na zámku, ať to trvá věčně!“ Toto rčení původně znamenalo skutečně bezstarostný život bohaté šlechty, ale později se v přeneseném významu užívalo ve francouzské armádě při mučení a brutální šikaně. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Drsné válečné drama z dob Alžírské války, pradávno uvedeno i v českých normalizačních kinech - asi jako odstrašující příklad krutosti a násilí zlé imperialistické války... Matně si pamatuju, že zkratka R.A.S. znamenala ve vojáčtině při podávání hlášení cosi jako "Všechno vpořádku" nebo "Nic se nestalo" či tak nějak... Chtělo by se po cca třiceti letech vidět znovu... ()
Při vzpomínce na dávné vidění tohoto filmu mi připadá, že to byla taková francouzská variace na americké kritické filmy o Vietnamu, zde tedy v Alžírsku. Proto to taky v rámci "nastavování zrcadla" bylo toto drama z jedné špinavé války puštěno k nám (hlavní hrdina byl dokonce komunista, či co). Pamatuji si nějaké drsné scény (tehdy jako puberťákům nám to imponovalo) jako postřílení několika francouzských výsadkářů jejich vlastním spolubojovníkem, kterému přeskočilo z jejich krutosti. A obecněji byla oblíbená hláška "Máme se jak na zámku, ať to trvá věčně, máme se jak na zámku, děkujem' pane veliteli", kterou museli při dělání kliků v plné polní vykřikovat potrestaní vojáci. Tehdy byl účinek filmu mohutný, ale po tolika letech si netroufám hodnotit. ()
Málo francouzských filmařů reagovalo v průběhu let na dramatické události, které poznamenaly dlouholetý boj francouzské koloniální armády s osvobozeneckými jednotkami Afričanů v Alžíru koncem padesátých a počátkem šedesátých let a tady je jeden z těch nejlepších - dle mého. Scénář : Yves Boisset a Claude Veillot. Kamera : Jacques Loiseleux a Georges Pierre ()
Otvorená kritika kolonializmu a militarizmu, pri ktorej by ani tak nevadilo, že neprekračuje hranice svojej výpovede alebo že je príliš modelová, keby zároveň nebola v príklone k istým postavám (modelovým) dnes už až naivná a keby ako jedinú alternatívu voči kritizovanému nepostavila komunizmus (v jeho ideovej a idealizovanej... a teda - dnes už predsa vieme - nerealizovateľnej podobe). Ale pozrel som si to rád aj ako už dospelý. ()
Američania majú Vietnam, Francúzi Alžír. Videl som množstvo filmov o Vietname, ale iba jeden o Alžírsku (Bitva o Alžír). A práve pre Bitvu o Alžír nedokážem pridať tomuto filmu štvrtú hviezdičku. Nejde ani o zidealizovanie postavy mladého komunistu, to je iba akási daň ľavicovému ladeniu Francúzska v tých časoch. Najviac mi prekážalo, že takmer všetko, čo som v tomto filme videl, som už videl v niekoľkých predchádzajúcich filmoch. A aj keď v ňom nebolo veľa zjavných nedostatkov myslím si, že na zaradenie filmu medzi mimoriadne počiny je treba aby niečím prispel do filmovej histórie, aby odhalil niečo predtým nevidené. A toho som sa nedočkal. ()
Galerie (9)
Photo © Productions de Tana
Reklama