Mladý muž a bílá velryba

Podľa mňa najlepší román Vladimíra Párala, ktorý veľmi dobre scenáristicky a režijne spracoval Jaromil Jireš. Taktiež výborná kamera skúseného mazáka Emila Sirotka. Musím oceniť aj veľmi dobré herecké výkony Brejchovej, Vyskočila, Cupáka a pôvabnej Zlatky Adamovskej. Čiže zaujímavý, napínavý a niekedy aj zábavný film, napriek tomu, že smutne skončí. Je to proste film, pri ktorom sa vám bude chcieť smiať, milovať sa i plakať. (24.12.2008)

Film i knížka překypují pozitivní atmosférou. V chemičce, za hluboké totality... no proč ne. Stárnoucí chemik Vik odešel z náročné práce v Praze do Ústí, aby tam našel ztracenou rovnováhu a začal zase žít. Přijíždí za ním ex-přítelkyně Edita, která potřebuje pomoct s výzkumem, aby měla šanci dostat se nahoru. Je odhodlána Vika využít za každou cenu, jako to už udělala několikrát. Skvěle zahraná role Vika (Eduard Cupák). (29.03.2008)

Film trpí (pro mě) značnými nesympatiemi, jež vzbuzují dvě hlavní mužské postavy, a taky hudbou, kterou se Štaidl snažil stylizovat do Stivínovských tónů á la Jako jed apod, jenže po celý film bylo stále více jasné, že je to jen kováříček. Psychologické profily postav byly vykresleny celkem srozumitelně, avšak postrádal jsem překvapení, zvrat a vývoj. Páralovy knížky mají neopakovatelnou atmosféru, která se dá asi ve filmu navodit jen výjimečně, to bych tedy neměl za hlavní výtku. Tou by bylo, že to atmosféru nemělo celkem žádnou, tj. ani tu Páralovskou, ani žádnou jinou, originální, kterou by tomu třeba někdo vtiskl. (27.04.2013)

Rozporuplné ohlasy vyvolal už Páralův stejnojmenný román autorova normalizačního pokání. Mistr literárního řemesla ovšem ani zde sám sebe nezapřel a i dnes lze diskutovat se zápalem o tom, kde začíná a končí spisovatelka rutinérská "macha" na jedné a postižení rychle sílícího normalizačního konzumismu ve společnosti gulášového socialismu, jak byl výstižně ve své době nazýván. Film měl již předem dány poměrně úzké limity a maximem toho, čeho se podařilo - a podařit mohlo - dosáhnout, bylo co nejvíce se k nim přiblížit. Řekl bych, že ve všech rovinách se této nevděčné mety byl Jirešův tým úspěšný. O nadprůměrných výkonech protagonistů tu už byla řeč (Cupák, Brejchová, Vyskočil). K Jirešově cti je nutno dodat, že i v takto ne přlíš vymezeném rámci VELRYBA vlastně obstojí se ctí - v kontextu s díly angažované normalizace (ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL, HROCH, STÍN LÉTAJÍCÍHO PTÁČKA). Neztratila by se ani v kontextu polistopadové tvorby. Tyto konstatace však už jdou za popisovaná východiska a dotýkají se obecnějších hledisek našeho národního i státního vývoje posledních desetiletí. (24.03.2008)

přestože většina hodnotí film docela dost vysokým počtem bodů,já říkám ne... knihy pana Párala neoblibuju a tak trochu jsem doufala,že skrze plátno se to třeba stane... ale bohužel,neoslovilo mne ani filmové ztvárnění jeho díla...vlastně ani nevím,co bych tomu chtěla vytknout,ale prostě se mi to nelíbilo,nezaujalo,nic... (30.10.2011)