Potopa

Ačkoliv nemám rád válečné filmy, posuzuji tento jako film historický, natočený víceméně dle pravdivých událostí a dle románu Henryka Sienkiewicze. V tomto směru jde skutečně o velkolepé filmové dílo (není bez zajímavosti, že Jerzy Hoffmann je v Polsku veden v seznamech Židů a komunistů). Co se ale týče vlastního filmu: ó, kdyby tak Češi dokázali natočit alespoň něco podobného např. na téma Bílé hory (ale podle pravdy, ne ideologicky v duchu masarykovském, nebo komunistickém či současném liberálně - relativistickém)! (30.05.2009)

Jeden z mála filmů co se přesně drží knižní předlohy a proto co se týče obsahu, tak je to opravdu dokonalé. Vůbec tomu neškodí to, že film je dlouhý víc jak tři hodiny. Ten kdo četl knihu musí být filmem nadšen. Já určitě, protože většinu věcí jsem si při čtení představoval naprosto stejně. Samozřejmě, že kniha je lepší, ale tak už to většinou bývá. Považuji to snad za nejlepší film podle knižní předlohy (z těch co jsem viděl). 80% (15.03.2009)

Jerzy Hoffman je možno prehliadnutý tieňom A.Wajdu a K. Kieslowského, ale z filmom ako Mastičkár či Potopa a podľa toho čo som mal možnosť vidieť - z cela neoprávnene. Táto vojnová sága o švédskom vpáde do pohraničia Poľska 17.storočia a následnej územnej "potope" celistvého územia zapríčineného aj značnou časťou kariérnych zradcov vo vlastnom štátotvornom úrade stojí za serióznu vedeckú dišputu. Sienkiewiczov román, hoci som nemal to šťastie ho čítať je veľmi komplexne a psychologicky bohate textúrne prerozprávaný. Stavia síce na vandrovskú cestu Kmičičových odbojov a jeho láske k blonďavej domácej, ale akúkoľvek formalistickú predvídavosť disociačne neguje. Každé rámovanie je síce tradicionalistické a neexperimentálne, ale v klbku zaprášených kostýmov a vonkajšieho smogu dýcha skutočný život historického výkladu, konania postáv sú podopreté úžasným intuitívnym porfóliom a dej, dokonca i na miestach, ktoré sa môžu na prvý pohľad zdať, že sa ťahajú - drží v napätí a dokáže neuveriteľné veci. Aj Dersu Uzala stavia na vzájomnej úcte a dôvere vonkajška (neistota) a vnútra (duch) a divák má možnosť stotožňovať sa z vyprofilovaného deja na vysokej umeleckej úrovni. (01.11.2016)

Už jsem se o polácích a jejich umění ztvárnit historická díla zmiňoval pochvalně v Křižácích, kteří byli ponurejší a syrovější než Potopa. Potopa ztvárňuje ale už novější dobu - 30.letou válku a vše co k ní patří... Nezapomenutelná byla scéna, když hlavnímu představiteli (D.Olbrychski) pálili bok (chuťovka) a na jeho krmení švédského děla :-) (08.03.2005)

Jerzy Hoffman a jeho legendární zpracování ještě legendárnější románové trilogie Henryka Sienkiewicze. Je škoda, že se takové historické skvosty netočily i u nás, když to Poláci zvládli s takovou bravurou, že se směle mohli měřit s hollywoodskou velkoprodukcí, ba ji i v mnohém předčit (no možná Vávrova husitská trilogie se tomuto dílu alespoň velmi nesměle přibližuje). Rozsáhlý druhý román z trilogie o polských dějinách by bylo těžké vměstnat do filmu se standardní stopáží, a tak vznikl nákladný pětihodinový snímek s obrovskou výpravou. Výsledek stojí za to a jako kdysi vášnivý obdivovatel a čtenář Sienkiewiczových knih, nemohu než uznale pokývat hlavou - duch psaného se velmi věrně podařilo přenést na plátno a z kdysi zapáleného čtenáře se stal nyní zapálený divák... (07.08.2009)