Špína

No vida, kdo by si před lety pomyslel, že z té roztomilé Slovenky z filmu 10 pravidel jak sbalit holku bude jednou režisérka (i když u dcery z filmařské rodiny to vlastně žádným překvapením není). Film je to podle mě vcelku zdařilý - líbila se mi kamera (i když na můj vkus nadužívá detailních záběrů), skvělý soundtrack i herectví Dominiky Morávkové (i když ve filmu Pírko se mi přece jenom líbila víc). Samotné téma mě už tolik neoslovilo a původně - když jsem o filmu ještě nic nevěděl - jsem se domníval, že bude o něco originálnější (námět o znásilnění mi přijde velmi ohraný a osobně by mě více zajímal - a přišel v dnešní době i zajímavější - film o muži, který byl ze znásilnění obviněn neprávem - samozřejmě nechci trauma ze znásilnění zlehčovat nebo jakkoli obhajovat, ale čistě z uměleckého hlediska mi přijde, že v literatuře i filmu už bylo toto téma reflektováno "dostatečně", a z toho důvodu by měl zajímalo se na to podívat z druhé strany, mj. i v kontextu současné kauzy #metoo). Jinak veskrze souhlasím s výtkami, které na adresu tohoto snímku přede mnou adresoval Martin Svoboda, v konečném hodnocení ale tak příkrý nejsem, a za sebe nemám problém dát 4 hvězdy. (18.11.2017)

Na poměry české (případně slovenské) kinematografie je Špína rozhodně zajímavým a právem viditelným filmem. Nvotová se s ničím moc nemaže, vypráví přímočaře a syrově. Tomu napomáhá i zručný střih, který ví, jak a kdy narušit rytmus snímku a diváka tak kontrolovaně znejistit. Navzdory výše zmíněným kladům se mě film ale nijak hlouběji nedotkl (ano, nabízí se varianta, že film kvůli svému tématu zapůsobí silněji na ženy, to ale nemění nic na tom, že si dovedu bez problémů představit, jak by mě stejné téma v jiném filmu rozdrtilo mnohem víc), a když navíc končí z mého pohledu trochu režijně bezradným způsobem, měl jsem pocit, že jsem prostě neprožil maximum možného. I tak bych však Špínu rozhodně neoznačil za špatný film a věřím, že Nvotová má v budoucnu potenciál rozvířit zatuchlé místní filmové vody. 6/10 (23.04.2018)

Znásilněna matikářem. Syrový a tak trochu perverzně znepokojivý pohled do dívčího pokojíčku. A v něm už sice neuzříme rozeseté plastové panenky, uvidíme studentské děvče Lenu, které svůj kosočtverec nedobrovolně vystaví chlípnému Pythagorovi. Jenže o svém zážitku s odmocninou péra mlčí, páchá sebevraždu a ocitá se mezi chovanci v psycho ústavu. Vzdálená reminiscence na Requiem pro panenku sice tenhle film řadí do podobného psychologického ranku, jen nechme Renče Renčem a raději se podívejme na více než nadějný a značně provokativní režijní styl Terezy Nvotové a jejího štábu. Zkušená dokumentaristka se nezapře a i na poli hraného filmu si vedla pozoruhodně. Dvě třetiny filmu jsou kvalitně explicitním psychologickým náhledem do křehké dívčí duše, potažmo náhledem na dospívající mládež vůbec. Ve filmu platí, že čím méně známý herec, o to má divák sugesci, že se ocitl v kruhu mládeže, kde se mluví abnormálně vulgárně, přičemž ty dialogy působí odpozorovaně, prostě žádná umělá mluva jako z nekonečných seriálových debilit. Anna Šišková a Luboš Veselý jsou nejznámějšími hereckými akvizicemi. A vlastně nebýt jejich účasti, převládal by dojem, že se dívám na dokument, případně docu-rekonstrukci ze života panny. Závěrečné vyústění je nejslabším úsekem filmu, najednou neměl příběh kam směřovat, ani věrohodně to nebylo v této fázi pojato. To je škoda, že závěr je tak odbytý. Nvotová ukázala skvělou práci s herci, retardovaný bratr Leny, ztvárnil ho Patrik Holubář, je určitě hodný nějaké ceny, nominaci má v držení Anna Šišková i hlavní představiteka. Hlavní hrdinka je druhý problém filmu - Dominika Zeleníková je veskrze nesympatická ve svém projevu. To hlavní, že by s ní měl divák soucítit, na mě nepřenesla, i když je mnohdy znát, že v tom určitou roli sehrál i tvůrčí záměr. Celkově je konstrukční psychologický ráz filmu posazen neotřele, byť téma oběti znásilnění není zrovna objevné. K filmu si vezměte slovník, slovenština převládá. 7/10 (22.03.2018)

Morávková je výnimočná slečna herečka nie na slovenskej, ale na európskej úrovni. Som šťastný že sa jej dostalo po detinskom Pirku kvalitnej role s takto dôležitou témou. Nvotova je drsná, no nie samoúčelné explicitná a dostala ma, najmä vyspelostou a skvelou prácou s prirodzenými nehercami. Zvlhli mi oči a zabudol som dýchať. Škoda, že na oscaroch zastupovala Slovenský návrh na nomináciu na oscara Čiara a nie Špina - s medzinárodne atraktívnejšou témou. Možno by mala šancu. (23.06.2017)

Je samozřejmě důležité upozorňovat na tak společensky závažná témata, film mladé Nvotové navíc rozhodně nepůsobí jako jen tak nějaký absolventský snímek a svým řemeslným zpracováním rozhodně dosahuje kvalit plnohodnotné celovečerní produkce. Problém jsem už ale měla s jistou nevěrohodností samotného znásilnění (opravdu by nekřičela, když je vedlejší místnost plná lidí?) i s přístupem terapeutů v léčebně. (28.01.2018)