Režie:
Ferenc TörökKamera:
Elemér RagályiHudba:
Tibor SzemzőHrají:
Péter Rudolf, Bence Tasnádi, Tamás Szabó Kimmel, Dóra Sztarenki, Ági Szirtes, József Szarvas, Eszter Nagy-Kálózy, Iván Angelus, Marcell Nagy (více)Obsahy(1)
Jednoho horkého dne v srpnu 1945 se v malé maďarské vesničce připravují místní veselku mladému úředníkovi. Na nádraží se mezitím objevují dva cizinci s tajuplnými bednami. Vesničané se zaleknou, že by mohlo jít o příbuzné deportovaných Židů, kteří se budou dožadovat svého majetku, o který za války přišli. Další pak mají obavu, že budou chtít vrátit majetek, který si zatím ostatní přivlastnili… (Dny evropského filmu)
(více)Videa (2)
Recenze (42)
Arizace po více než 50 letech po "Obchodu na korze" a více než 70 letech po smotném fenoménu. I zde máme obchod, i zde máme oběšence. Zatímco v "Obchodě" jde o samotný akt, zde jde o těsně poválečné důsledky. A ty jsou stejně tak fatální. A co je zde způobilo? V podstatě nic! Vozka z pomocníkem vezoucí bedny a dva neznámí židé, vykračující za vozem, protože na voze pro ně nebylo místo. Poté co neochvějně vykonali to, co měli či chtěli, odjíždějí z vesnice pryč, aby se do ní již nikdy nevrátili. Toto mávnutí kouzelným proutkem, které Ferenc Török sleduje jako autonomní děj, vyvolává v obyvatelích vesnice bouřlivé reakce (a řekli bychom, máme-li čisté svědomí, nepatřičné). Arizované majetky nakonec zůstávají v rukou arizovatelů, ale nic už není takové, jaké to bylo dřív. Majetek jako by pozbyl na ceně a prestiži, a touha po něm, jakoby ztratila smysl. Pozn.: Skladatel soudobé hudby Tibor Szemző (dobře známý i u nás) našel adekvátní hudební výraz propojující obě dějové linie. ()
Nemohla jsem se ubránit dojmu, že si film hraje na artové kousky 60. let. Nasvědčuje tomu i volba černobílé fotografie. Napětí je navozeno strohým hudebním podkladem a odtažitými dialogy. Napadlo mě, že těžké téma chce odlehčený přístup, lépe se navodí hravou bezstarostností a postupným přitvrzováním. Film 1945 je těžký od začátku až do konce a právě díky tomu nezbývá žádné úderné vyznění nakonec. ()
Mimoriadne silný a smutný obraz spoločnosti a povahy človeka ako takého sa podarilo zhrnúť v hodinu a pol dlhom čiernobielom filme. Ešte dlho mi v hlave bude znieť jeho vyvrcholenie a to množstvo emócii, ktoré v človeku zanechajú. Odporúčam všetkými piatimi a to najmä v dnešnej dobe, kedy sme ochotní spochybňovať alebo zavrhovať našu vlastnú minulosť. ()
No, našťastie to nebola pičovina ako Židovský syn, čo vlastne ani nebol syn a aj tak to chytilo Oscara. Ten čiernobiely filter tomu dodal neskutočnú atmošku. Inak je to ale dosť jednoduché. Do dediny sa doterigajú dvaja židáci s dokerovanými rukami a cela obec ide hore piču, pebo pred pár rokmi ich na základe falošneho udania pár (desiatok ) vydeportovali. A pobrali ich majetky. Aj keď sa tvária že to bolo legálne, hlavne plešatý starosta, tlak a adrenalín stúpa stále viac. Do toho ožratí Rusáci, svadba, kurevníctvo a iné srandy z maďarského vidieka. Nemôžem povedať, že sa mi to páčilo, ale aspoň trošku to zaujalo. 2 z 5 ()
Maďari iba nedávno získali oscara za najlepší zahraničný film a s vojnovou tématikou po chvíli bodujú znova. Film je čiernobiely, môžme ho už zaradiť skôr do kategórie povojnový, ale stále sme v období, keď je všetko veľmi čerstvé. Príbeh o dôsledkoch rozkrádania židovského majetku počas vojny je viacmenej konverzačný, zámerne provokatívny k ľuďom a rodinám, ktorí nemali čisté svedomie a vďaka čiernobielej farbe možno povedať, že je aj umelecky ladený. Akčné scény tu nehľadajte, predídete sklamaniu. 80%. ()
Galerie (101)
Zajímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. února 2017 na filmovém festivalu International Film v Berlíně. (ČSFD)
- Péter Rudolf pribral kvôli role starostu až 15 kilogramov. (MikaelSVK)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v Maďarsku, napríklad v mestách Kalocsa, Börgönd, Svätý Ondrej. (MikaelSVK)
Reklama