Přízrak

Bál jsem se, opravdu jsem se bál hipsterské a artové noční můry v podobě tvůrců čuchajících své vlastní prdy, ale bože... tohle teda bylo něco. Přenádherný film o ztrátě, životě, jeho mizivosti, zbytečnosti a o plynutí času. Film který umí být až hororově děsivý a skličující, přičemž nabízí i komfortní a příjemné útulno lásky, domova a smyslu. Přičemž je to podáno skvělou formou vyprávění, fungující povětšinu beze slov spoléhající se čistě a jen na filmový jazyk střihu a významu záběrů.  Přičemž nadužívaný formát tu má svůj význam intimnosti, která naprosto a jasně sedí k celému filmu a jeho příběhu. Velká pochvala i Casey Affleckovi, že zůstal celou dobu pod prostěradlem a jeho herecké ego nešlo nikdy proti vizi tohoto filmu. Snímek, který semnou rezonuje čím dál víc a který mě donutil přemýšlet víc, než cokoliv za hodně dlouhou dobu. Škoda, že filmy skvělého Davida Loweryho nejsou zde tak moc ceněné. Skutečně jedinečná a přenádherná záležitost, která je jedinečným zážitkem na večer, kdy si zhasnete světla, vypnete mobil a necháte se pohltit. (20.08.2023)

Bezprostredne po projekcii pre umocnenie celkového dojmu navrhujem vypočutie 7-hodinového ambientného albumu "Somnium" od skladateľa Roberta Richa. Pomôže to lepšiemu fyzickému aj mentálnemu nazretiu diela a dokonalejšiemu uchopeniu inak ťažšie uchopiteľných pojmov "rozvláčnosť", "repetitívnosť" a "vata". Priznávam, že niekoľko scén ma zasiahlo. Tá s 5-minútovým žraním koláča medzi ne samozrejme nepatrí. (27.09.2017)

Do poloviny filmu vcelku nudná záležitost, která až přespříliš natahuje každou svou scénu. Po té polovině ale příběh nabírá na obrátkách a s ním i střih, děj a postavy. Jakoby tvůrci měli scénář na krátkometrážní film, a tak se každou scénu pokoušeli natáhnout jak to šlo. Výsledek je tak průměrný film, který se těžko dere pod diváckou kůži. Místy se mu to daří. Bohužel ale, i tak jsem byl jedním z duchů, který sledoval cizí lidi a bylo mu jedno jaké vztahy mezi nimi jsou. 55% (12.12.2017)

Nechci nikoho odrazovat spíš právě naopak, ale pokud si myslíte, že vás nebude bavit se 8 minut dívat na to jak Rooney Mara jí koláč, možná bych si to s A Ghost Story rozmyslel. Jenže ono i těch 8 minut jezení koláče dokáže být v celkovém kontextu filmu funkční a svým způsobem obohacující a o tom přesně A Ghost Story je. David Lowery jak už v minulosti ukázal dokáže zaútočit na ty nejsmutnější a nejsložitější části lidské mysli, tady to však dotahuje do dokonalosti. Film tak hluboký, že už jen samotné přemýšlení nad jeho podstatou vás může dovést k depresi, to se jen tak nevidí. Rooney Mara v roli manželky, která následkem tragické nehody přijde o svého manžela a kde kdo by čekal, že film bude právě o jejím smutku a on je, ale je to jen jedna kapka v moři celého toho spektra, do kterého se film pouští. Casey Affleck v roli zesnulého manžela by měl dostat cenu za nejlepší prostěradlo ever. Je až neuvěřitelné jak díky práci hudby, kamery a celkového tónu snímku je kus hadru schopen prodat tolik emocí. Soundtrack tak silný, že jeho následný samostatný poslech dokáže vyvolat přesně ty emoce jako sledování snímku a možná ještě víc. Tohle je prostě nadčasový film, který vypadá že řeší otázku celého lidstva, přesto si z něj každý může vzít něco jiného a i jeho nepochopení může být tou pravou cestou. Pokud někdo tenhle film z hloubi duše nenávidí dá se to s naprostým klidem pochopit, protože právě to je jeho smysl. 90% (25.09.2017)

Casey Affleck na začátku filmu zemře a zbytek příběhu (až na pár flashbacků) stráví pod prostěradlem a dělá ducha. První polovina je brutálně nudná (převládají dlouhé statické záběry, v nichž se toho málo děje, za vše mluví čtyři minuty dlouhá sekvence, v níž Rooney Mara pojídá koláč a vzlyká u toho) a ta druhá je zas hrozně zmatená a divná, protože se v ní hodně divoce skáče v čase. Jestli jsem to správně pochopil, tak jedině díky tomu, že mi to jiná postava ve filmu vysvětlila předem, a to ještě kdo ví jestli. V celém snímku je asi půltucet geniálních nápadů, každý z nich je ale využit jen okrajově a následně smeten ze stolu. Je to škoda, silná atmosféra totiž snímku rozhodně nechybí a jako festivalová bizarnost to funguje, leč z hlediska filmového se Přízrak zoufale rozpadá a smysl byste v něm hledali marně. (02.07.2017)