Přízrak

Hezké malé nic. Neříká to moc nového, neříká to ani moc starého (ona je tak smutná! on je pořád tady! ona jde dál a on ne!), jen se to oddává záběrům na zvlněné prostěradlo, což je rozhodně vděčné a efektní. Umím si představit, že tomu někdo legitimně propadne, i když mě tenhle gimmick nevtáhnul. Rozhodně ale ok film. (23.09.2017)

Pomalu plynoucí a hluboce zádumčivý film o tom, že věrnost a láska dokáží porazit nevyhnutelnou temnou nicotu po smrti a překlenout i samotný čas. A Ghost Story mimo tuto zásadní nosnou myšlenku nabídne i neobvykle řešenou kameru společně s výsledným zobrazením ve formátu 4:3, což z filmu v kombinaci s čarokrásným a vtahujícím soundtrackem dělá vytříbenou a gurmánskou diváckou podívanou. Smekám! PS: Podle zdejšího nevyváženého hodnocení usuzuji, že film asi vážně nebude pro každého. Běžný konzumní divák asi "nepřekousne" pětiminutový záběr na Rooney Maru, která jí koláč a pak se jde vyzvracet. Vážně. „We build our legacy piece by piece and maybe the whole world will remember you or maybe just a couple of people, but you do what you can to make sure you're still around after you're gone.“ (23.09.2017)

O tom se nedá napsat nic jiného, než že je to opravdu krásná, originální a umělecky pojatá duchařinka, poslední dobou velmi populární odrůda amerického nezávislého filmu... Téměř statické záběry, velmi pomalá dynamika, originální ořez obrazu, vynikající ruchy vytvářející atmosféru, skvělá hudba, opravdu hodně komorní vyznění... Filmový minimalismus, kde v podstatě stačí pár prostěradel, jeden dům, dva herci, trocha komparzu a originální koncept, aby se dostavil silný divácký zážitek. Silný autorský film, který mne oslovil víc než předchozí Loweryho snímky. A House Story. A Love Story. A Ghost Story... (13.10.2017)

Nejočekávanější kousek v Karlových Varech pro mě dopadl sice ne na pět hvězd, ale pořád velmi dobře. Poetický příběh o lásce, stesku a obludnosti času nabídne divákovi hodně vnitřních skrytých pocitů, ale velmi málo emocionálních ždímacích replik a dialogů a děj, který příliš dějových znaků vlastně nemá, vypráví s odstupem, objektivitou a smyslem pro mysterióznost a lyriku. Mně osobně dlouhé scény nevadily, absence dialogů přidávala na kouzlu tohoto nadpozemského snímku, který je natočen v netradičním formátu. Velké herecké výkony nečekejte. A Ghost Story je sonda do obrazů, co se může dít po smrti a myslím, že tam nejsou slova potřeba. KVIFF 2017 (14.08.2017)

Jen si tak trochu umřít. Vrátit se v podobě ducha pod prostěradlem, mít dostatečně vystřižené otvory pro oči, což mě ještě za života naučili v kroužku "ábíčkářů", zkontrolovat, zda mé bývalé "buchtě" i po mém odchodu chutná buchta, nejlépe ji pozorovat, jak se jí v jednom nepřerušeném záběru po dobu pěti minut cpe a pak učinit reklamaci s účtenkou EE(T), že prací prášek nevypral mé prostěradlo doběla. A až dostanu účet za elektřinu a telefon, kterým otravují i po smrti účastníka, bezprostředně po zjištění nezaplatitelné cifry se ihned vypařím, a to doslova, takže ze mě zůstane pro exekutory jen to špinavé prostěradlo. A kde nic není, ani smrt nebere. A pomíjivost všeho je mrcha. Chápu smíšené reakce diváků, film je to vskutku bizarní, absolutně žánrově nezařaditelný, nedá se dokonale vstřebat, i když milujete Caseyho Afflecka. A po jeho skončení si jen těžko řeknete, že to byl dobrý film. Spíše budete civět do prázdna a rychle hledat film, který ve vás oživí lásku k životu, zažene chmury a hlavně bude se v něm trochu víc mluvit i konat. Těžko říct, co na tomhle námětu oslovilo Caseyho. Film má určitě dost zvláštní pojetí, je neskutečně pomalý, art(ritida) jak kanec, tolik kompozičních veletočů už hned tak neuzřím. Je zde spousta scén, ze kterých mrazí, pokud si je dáme do správné souvislosti. Jenže je zde nemálo pasáží, které působí solidně onanisticky. Atmosféra originální. Děj se dá shrnout tak, že ústřední hrdina byl za života hudebník, měl osudovou autonehodu, po níž se vrací do svého domu za svojí milovanou coby neviditelný přízrak. A pak se ploužíme s přízrakem různými prostory a dimenzemi, potkáme kamaráda "prostěradláka", až je to všechno moc předimenzované. Role ducha je snem všech Alzheimerem stižených herců, text prakticky žádný, režisér vám jen kyne, že máte cestu volnou, takže se nemůže stát, že o nadbytečnou látku pod nohama klopýtnete. Jen jsem ne úplně zdárně pochopil, jestli pod prostěradlem je jen jakýsi mlžný opar, nebo oživlé tělo. V některých záběrech bylo vidět prosvítající paže. Možná chyba ve filmu, možná jsem to jen blbě pochopil. Spojení Casey Affleck a Rooney Mara je celkem fajn. David Lowery samozřejmě nenatočil žádného Ducha 2, je mylné si film pouštět s tím, že to bude něco ve stylu "duchařiny" s Paťem Swayzem. Tak to ani omylem. I když je tam téma lásky po smrti, duch hází předměty, je to zásadně odlišné a velmi pochmurné a zcela neradostné dílo, které si musí najít svého diváka, aby bylo ve své složitosti náležitě pochopeno. I přes mnohé úžasné a nevídané zvláštnosti se přes náročnost látky nebude snadné dostat. Podotýkám, že něco tak neobvyklého jsem už dlouho neviděl. A taky to už vidět nepotřebuji. Formát 4:3, ve kterém je film natočen, je otřesná technická pitomost. 5/10 (21.10.2017)