Přání k mání

Vánoční komedie mám rád a pohádkové obzvlášť.Tohle úplně pohádka není ,i když se tak tváří a právě s tím budou mít patrně někteří diváci problém.Film je nadčasový a tudíž nelze přesně specifikovat dobu ,kdy se odehrává.Což je na pohádkový film správně .Na jednu stranu je tu stará televize ,na tu druho visutá dopravní dráha.Mě se tato stylizace líbila a navíc Karlovy Vary ,kde se film natáčel ,působí opravdu moc hezky.Ano ,občas vizualizace působí trochu úměle a kýčovitě ,ale to je prostě o Vánocích běžné.Kamera Pavla Berkoviče je opravdu velmi solidní a film často zvedá z průměru.Scénář totiž působí trochu nudně a patrně byl hodně předěláván ,což je škoda ,protože potenciál je tu veliký.Režisér Vít Karas se opravdu snaží a vdechuje filmu pohádkovost a předvánoční čas ,ale nedaří se mu to vždy a často je z toho trapné ticho.To zachraňují herci ,jak dospělí ,tak dětští ,kteří jsou opravdu skvělí.Duo Myšička-Čvančarová je jak vyšité a Filip Antonio prostě umí a umí a jeho role jsou čím dál víc zapamatovatelné a fimařsky skvělé.Jinak hlavní myšlenka filma ,čímž jsou tři přání ,dvě vyplýtvaná a jedno zbývající je stará jako lidstvo samo a bohužel do ní není vnesen nějaký nový prvek ,který by jí posunul někam výš .Myslím ale ,že je to velmi příjemná předvánoční podívaná ,kterých opravdu mnoho není.Protože mám pro české komedie slabost a pro pohádky obzvlášť ,dávám vánočních 70% a přemýšlím ,co bych si přál.No a už to vím. (29.11.2017)

Co na to říct... Obrazem laciné jak nechutný Vánoční Kameňák, hereckými nevýkony ozdobené jak vánoční stromek bez větví. Neptejte se mě, proč koukám na tématicky vánoční film v červnu, svým způsobem mě Přání k mání lákalo do doby, než jsem viděl úvodní scénu s krádeží alá nízkorozpočtové sci-fi snímky na Kino Barrandov. Musím také přiznat, že jsem se k téhle frašce odhodlal z onoho patetického důvodu, abych měl zaručeno, že budu moci po delší době ohodnotit film negativně. Kreativní myšlenkové pochody mívám v komentáři spíše u zhlédnutých děl, která mě zaujala či pobavila, u 75% novodobé české tvorby bych musel být sprostý a rozhořčený a tím si zdejší vizitku kazit nehodlám. (19.06.2018)

Já si nemohu pomoci, ale za mě asi překvapení roku. Je to pohádka, která se nebojí být jiná. Stylizací trochu připomínající Andersona. Každá postava má nějakou motivaci a nevadí, že jsou krapet přehrávány. Začátek je trochu přepálen, až jsem se obával o další koninu, ale nakonec jsem poctivě dokoukal. Hodnocení je za mě 3+, ale s ohledem na místní nízko hodnocení dávám 4 hvězdy na vyrovnání. Co mi skutečně není jasné, je důvod futuristické lanovky ve filmu... (31.12.2018)

Jo, proč ne? Strašně mi to připomíná o šest let starší Brabcovo V peřině. Pestrobarevné, hravé, ani poudačka, ani dospělákovina…..taková moderní pohádka pro děti od 0 do 99 let. Líbí se mi samotná ústřední zápletka o honbě za splněním přání, líbí se mi Jandák dost možná parodující sám sebe, líbí se mi fungující dvojice Myšička – Čvančarová, líbí se mi projev dětských představitelů (možná vyjma Maršála), líbí se mi vedlejší postavy, líbí se mi nezletilá duše autorů, líbí se mi Přání k mání. (15.01.2019)

Přání k mání se odehrává ve fiktivním světě, kde se snoubí dohromady furuistický svět (ta dráha, co tam nahoře pořád jezdí) s dobou komunismu (škola obecně - od téměř jednotných uniforem přes brašny, se kterými dneska už asi ani nikoho neuvidíte), zvláštního městského systému (nejbohatší člověk snad i v zemi, který vlastní grandhotel a chce kandidovat na prezidenta - proč, nám film neřekne) a velké provánoční nálady jako z toho města v Grinchovi (není tu místo, kde by nebyla světýlka, socha Santa Clause (jo, Ježíšek tady není) nebo nějaký stromek, samozřejmě ozdobený. Postavy se chovají divně, většina z nich neumí hrát a celé provedení je takové kýčovité, aby každý záběr vypadal bohatě pro oko, což připomene Wes Andersona. Tohle je asi druhá česká napodobenina Wese, první byla Cesta do Říma od Tomasze Mielnika, která je vlastně lepší jenom proto, že v ní někdo i hraje. Tady jsou herecké výkony naprosto tragické zvláště u dětských herců, kterým nevěříte ani půl slova. Jenže, když dohlédnete dál, než za všechnu barevnost, kýč a pozlátko, zjistíte, že příběh je vlastně unylá báchorka o lásce a třech, vlastně jednom přání. A celý ten příběh nám nenabídne nic jiného, než příběh o tom, jak děti dostali tři přání, zbylo jedno, pak se tam odehraje několik vztahových problémů, vypadá to, že láska je blud, abychom nakonec přišli na to, že láska je všemocná a vše končí happy endem, jak se asi dalo čekat. Kruci, tak když už makám na obrazech, tak snad vymyslím i pořádný příběh. Tohle bylo i na pohádku slabé. Slabé a hlavně neskutečně utahané. V TV okolo 65 minut bych to uvítal víc, ale 101 minut a ještě si to prosedět v kině, to fakt ne. Ani humor tu nefunguje, jelikož humor tu vzniká z toho, že někdo upadne, většinou, což se zalíbí tak milovníkům Mimoňů. Což já nejsem. Nuže, kromě zajímavých obrázků jsem se ničeho kladného nedočkal. Chápu, že šlo Karasovi asi hlavně o ty obrazy, ale já se u filmu nezajímám jenom o obalu, mě zajímá hlavně obsah. A ten byl neskutečně slabý. 1* (11.12.2018)