Tajuplný vlak

Nejsem si úplně jist jestli je Tajuplný vlak zpracován pro Jarmushe zrovna typicky, ale rozhodně si klade jeho typické otázky/u. Proč jsme tady? Ale nečekejte v jeho filmech odpověď. Není tam. Hledal jí tam Jim, když film točil a hledáme ji my i když se na něj koukáme. Ale vidíme jen skupinku lidí dělajících to samé v Memphis. A marně. Nejvíc mě asi pobavila poslední část příběhu s trošku Tarantinouvskou zápletkou, ale asi se mi to jenom zdá, kvůli famóznímu Stevu Buscemimu. Každopádně je Tajuplný vlak další mistrovský kousek velkého hledače odpovědí na již nalezené otázky. (20.09.2009)

Váhal jsem mezi 3 a 4 a nakonec přeci jen dávám 4. Jarmusch vás první hodinu dokonale deptá tím, že nechápete vůbec nic. Dvojice Japonců chodí po Memphisu a pak se ubytuje v hotelu. Toť vše. Občas se člověk něčemu zasměje, ale jinak - jak by řekli v Cimermanovi - nuda nuda, šeď šeď. Příběh se začne propojovat i v těch největších detailech až v druhé polovině filmu, a člověk je spokojen, že ho konečně Jarmusch něco nechá pochopit. Zápletka vlastně ve filmu ani moc neexistuje - prostě sledujete osudy skupinek několika lidí, kteří se v jednu noc sejdou v jednom hotelu. Nezávisle na sobě. Kvalitnější příběh mi tady hodně chyběl, ale skvělým propojením tří příběhů si mne Jarmusch přeci jen získal. (24.05.2005)

"We would like most cheap room please do you have?" "All our rooms for two people are the same rates." "Oh. ... I'm sorry, that is too expensive."     Veľmi štýlovo nakrútený poviedkový film, v ktorom sa jednotlivé tri poviedky jemným, ale zaujímavým spôsobom navzájom prelínajú. Pokiaľ v následujúcom, slávnejšom poviedkovom filme Jima Jarmuscha Night on Earth (1991) sú jednotlivé poviedky prepojené iba časom a odohrávajú sa v od seba veľmi vzdialených mestách, v prípade tohto filmu majú poviedky spoločné aj miesto - ošumelé prostredie rodného mesta kráľa rokenrolu, najmä jeden ošarpaný hotel (inak ohromne štýlový aj s tými jeho dvoma zamestnancami). Na filme obdivujem jeho dejovú i hudobnú minimalistickosť (výborný John Lurie), krásnu kameru (Robby Müller) a štýlové postavy, z ktorých ma najviac bavili mladý japonský pár Jun a Micuko, dvaja hoteloví zamestnanci (recepčný a pikolík) a babrák-smoliar Charlie v perfektnom podaní Steva Buscemiho.     "I don't believe this! You're not even my brother-in-law, and now you fuckin' shot me!" (18.07.2023)

Poslední dobou jsem přišel na chuť Jarmuschovým filmům a po skvělých kouscích "Mrtvý muž" a "Noc na Zemi" jsem si dal i tento snímek. Bohužel však nedosahuje kvalit zmíněných filmů a tempo vyprávění je hodně vlažné. Jarmusch nám představuje tři povídky, které spojuje podivný hotel s ještě podivnější recepcí a Elvis Presley. I když se jedná o slabší kousek z Jarmuschovi filmografie pořád má něco do sebe a převážně poslední povídka se Stevem Buscemim mě hodně pobavila. (16.08.2009)

Příběh s minimálním dějem, odehrávající se převážně v jednom hotelu a na několika ulicích Memphisu. Tři různé příběhy se prolínají v jednom místě. První příběh perfektní, šílené postavičky a charaktery. Příběh druhý trošku slabší, příběh třetí je trošku natáhnutý, ale znovu nadpůměr + Buscemi hrající skvěle. Taktéž dvojice japonců hraje na výbornou, ale nejlepší z celého filmu je recepční a jeho poskok, super dvojka, super zahrané. Celkově jsem se dobře bavil, jednu hvězdu dolů za to, že film místy ztrácel tempo, naštěstí nikdy nadlouho. (21.01.2009)